Hyperloop. Jednoho času tato unikátní přepravní technologie vysněná Elonem Muskem plnila titulní strany nejen technologických médií, v letošním roce se však o kabinách jezdících v podtlakových trubkovitých tunelech moc nemluvilo. Nyní se ale znovu ozývá společnost Virgin Hyperloop, ve které se výrazně angažoval britský miliardář Richard Branson, a ukazuje své nejnovější pokroky. Poprvé totiž v hyperloopu přepravila lidské pasažéry.

Ačkoliv se hyperloop může osvědčit i pro přepravu zboží nebo aut, s čímž před pár lety experimentoval jeho duchovní otec Elon Musk, největší zájem vzbuzuje v oblasti přepravy lidí. Díky ultrarychlému transportu, který může teoreticky dosahovat rychlosti až 1 300 km/h, by se tak cestující byli schopni dostat z bodu A do bodu B v bezprecedentním čase a ulevit ostatním dopravním prostředkům, typicky letadlům.

Celý systém má však stále své mouchy a pouhé rozpracování teoretického plánu na papíře nestačí. A patrně ještě pár let stačit nebude. Virgin Hyperloop jde ovšem této budoucnosti naproti ze všech nejrychleji a jeho nedávný test s lidskou posádkou na testovací trati v okolí Las Vegas ukazuje slibné směřování. Jako první to vyzkoušeli technologický šéf společnosti Josh Giegel a ředitelka pro zážitky cestujících Sara Luchian.

Foto: Virgin Hyperloop

Josh Giegel a Sara Luchian, první pasažéři v hyperloopu

Tato dvojice nasedla do bílé kabiny, konkrétně do smetanově bílých kožených sedaček nacházejících se v minimalisticky upraveném interiéru, a vyrazila na premiérovou cestu v tunelu. Kapsle během své půlkilometrové jízdy dosáhla rychlosti až 160 km/h, což sice není žádný přelomový údaj (o to více v kontextu hyperloopu), na druhou stranu šlo o vůbec první test s lidskou posádkou a bezpečnost byla nejvyšší prioritou.

„Nikdo zatím nedosáhl toho, čeho jsme dosáhli my. Toto je plnohodnotný funkční hyperloop, který se jen nepohybuje ve vakuovém prostředí, ale zvládne převážet skutečné osoby,“ zmiňuje šéf Virgin Hyperloop Jay Walder pro magazín The Verge a reaguje na fakt, že před nástupem opravdové lidské posádky podnikla společnost 400 testovacích jízd bez cestujících, aby si byla jista, že do kapsle může člověka bezpečně posadit.

Velkou otázkou ohledně cestování v hyperloopu je také komfort pro pasažéry. Vizí je totiž uzpůsobit kabiny tak, aby působily nejen bezpečně, ale v rámci možností i pohodlně, podobně jako v letadle nebo modernějším vlaku. Sara Luchian z Virgin Hyperloop to pro The Verge objasnila vcelku jasně: „Cítila bych se klidně, kdybych tam posadila babičku a poslala ji (v kapsli, pozn. red.) někam na návštěvu.“

Foto: Virgin Hyperloop

Hyperloopová kapsle XP-2

Celý pocit z rozjezdu kabiny do podtlakového tunelu pak má působit jako vzlet letadla, byť je otázka, jak bude vnímám při akceleraci na vyšší rychlost než „pouhých“ 160 km/h. Záležet bude i na typu používané kapsle – Virgin Hyperloop v posledním úspěšném testu využíval zmenšený model toho, jaký by měl být nasazen pro komerční použití. Prostorově dostačující pro 23 lidí a uzpůsobený tomu, aby se lidé uvnitř necítili jako ve vesmírném modulu.

Pro šest let starou společnost Virgin Hyperloop jde nepochybně o velký milník, který může smysl tohoto futuristického přepravního systému posunout na další úroveň. Na druhou stranu se ale nesmí zapomínat na to, že pro hyperloopy ještě neexistuje žádná komerčně použitelná infrastruktura. V podstatě ani nejsou schváleny po stránce legislativy a prakticky se ani neví, jak velký rozpočet by byl na vybudování regulérních tratí potřeba.

Neznámých je samozřejmě mnohem víc. Ať už jde o cenu za jízdu nebo obecně termín, kdy se kapsle do provozu vůbec dostanou. Podobné testy ale ukazují, že budoucnost ultrarychlého cestování je opět o něco blíže, čemuž může nasvědčovat i ustanovení oficiálního certifikačního centra Virgin Hyperloop v Západní Virginii, kde se budou vymýšlet nové procesy a ladit potřebné detaily.