Česká společnost Advacam vyvinula speciální zařízení, které je schopné odlišit jednotlivé částice kosmického záření a také identifikovat, odkud na kameru částice dopadla. Čtrnáct takových detektorů je dnes umístěno na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde podrobně monitorují prostředí. Chrání tak astronauty před kosmickým zářením. Kamery Advacamu mají ale mnohem větší potenciál. A právě ten by mohl využít Aleš Svoboda, který má šanci stát se druhým českým astronautem.

Uspěl totiž v otevřeném řízení pořádaném Evropskou kosmickou agenturou (ESA), do kterého se přihlásilo víc jak 22 tisíc lidí a které mělo dohromady šest kol. Nyní má Svoboda, v současnosti bojový pilot Armády ČR, šanci vydat se na vesmírnou misi.

Variant, čím by se na ní mohl zabývat, existuje několik. Jednou z nich je právě projekt s firmou Advacam, jejíž kamery na ISS vyslala NASA. Svobodova šance dostat se na Mezinárodní vesmírnou stanici ale nyní záleží především na tom, zda se pro ni zvládnou získat peníze. „Pokud se to podaří, pak je pravděpodobnost, že poletím do vesmíru, téměř stoprocentní,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

České ministerstvo dopravy koncem června vyčíslilo náklady na krátkodobou misi českého astronauta ve vesmíru. Podle něj by vyšla na 60 až 70 milionů dolarů, tedy 1,3 až 1,5 miliardy korun. Částka za let by tak v podstatě vyrovnala sumu, kterou Česká republika investuje dohromady do kosmických programů evropské agentury ESA, podotkla k tomu ČTK. Většinu nákladů by přitom spolkla platba společnosti SpaceX za dopravu na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět.

Jaká je šance, že poletíte do vesmíru?
Pravděpodobnost úzce souvisí s tím, zda se podaří sehnat peníze. Pokud se to podaří, pak je téměř stoprocentní. Vloni se po asi čtrnácti letech vybralo sedmnáct astronautů, z nichž pět pracuje pro ESA na plný úvazek. Těch pět jsou lidé ze států, které do programu průzkumu vesmíru přispívají obrovskými penězi. Tyto země mají částečně nárok a částečně dobrou vyjednávací pozici k tomu, aby mohly na těchto pozicích svoje zástupce mít. To znamená, že je pro ně téměř garantované, že se dostanou na dlouhodobě plánované šestiměsíční rotace na ISS. Pak se posádky vystřídají.

A co tedy záložní tým, jehož jste součástí?
Protože se předpokládalo, že letových příležitostí bude mnohem víc než samotných dlouhodobých misí na Mezinárodní vesmírnou stanici, Evropská kosmická agentura se rozhodla, že vytvoří nový koncept a vybere i několik astronautů ze zemí, které nepřispívají tolik. Ti tvoří takzvaný rezervní tým a budou se moci účastnit dodatečných příležitostí, které ještě před pěti či deseti lety neexistovaly. Souvisí to s komercionalizací kosmického sektoru a s misemi, které nabízí například Axiom Space. Teď se ukazuje, že takové letové příležitosti opravdu jsou. Na konci letošního roku poletí do vesmíru astronaut ze Švédska, rovněž člen rezervního týmu ESA, a to na misi, kterou poskytuje právě Axiom Space. Podobnou nabídku máme teď i my, ale také další státy.

Švédsko tedy na misi letí, co k tomu chybí Česku?
K tomu, aby se něco takového uskutečnilo, potřebujeme mít vybraného člověka. To už jsme zvládli. Potřebujeme být také napojeni na Evropskou kosmickou agenturu. Axiom sice nabízí mise, ale spojení s ESA je výhodné, protože agentura by takovou misi implementovala a po všech stránkách zabezpečila. To by znamenalo, že Česko jako takové nemusí mít programový management či entitu, která by to celé řídila a vyčleňovala na to velké množství vlastních lidí. S ESA to tak dělají právě Švédi. Takže jsme ve fázi, kdy máme člověka, který by mohl letět, máme napojení na ESA a máme i velmi zajímavou a přínosnou náplň, tedy různé možnosti, co na té misi dělat. Co ale nemáme, a je to to poslední, co potřebujeme, jsou peníze. U většiny zemí jdou finance především z veřejných zdrojů. Pro to je ale důležitá politická podpora.

Foto: SpaceX

Vizualizace vesmírné lodi Crew Dragon společnosti SpaceX

Vy ji nemáte?
Agendu spojenou s kosmickými aktivitami má pod sebou ministerstvo dopravy. Měli bychom tedy primárně jednat spolu. Z toho by ideálně měla vzniknout jasná strategie, jak se bude postupovat. Jednání už několikrát proběhlo, nicméně stanovisko je takové, že na to ministerstvo dopravy nemá peníze. V rozpočtu, který je věnovaný vesmírné agendě, jsou peníze na řadu jiných věcí, ale už ne na lety astronautů, protože se zde nic takového posledních 45 let nedělalo. Takže jejich postoj je teď takový, že je vlastně na mně, abych pomohl sehnat finanční rámec.

Takže jste neměl ani žádné jednání na vládě?
To jsem zatím neměl, na vládu nelze jít jen tak. Ale například ministerstvo obrany je velmi aktivní a velmi to podporuje. Nicméně nelze to nechávat jen na obraně. Ideálně by se tato unikátní příležitost měla projednat přímo s předsedou vlády.

Rozumím. Pojďme k tomu, že byste se do kosmu skutečně podíval. Jaké jsou varianty projektů, které byste mohl ve vesmíru dělat?
Možností je víc. Automaticky se nabízí to, co dělá třeba Švédsko i další země. Evropská kosmická agentura už má celou řadu projektů, které jsou připravené a jen čekají na zařazení na konkrétní let. Druhou možností jsou čistě české projekty, které by se ale musely k letu nejdřív certifikovat. Další možnost je také bilaterální spolupráce českých výzkumných týmů se zahraničními univerzitami. Ze dvou špičkových zahraničních vysokých škol už máme nabídku ke spolupráci na pěti různých projektech. To by pak otevřelo dveře českým vědcům, kteří by tak mohli pracovat na projektech, ke kterým by se normálně nedostali.

Do které kategorie spadá to, co domlouváte s českou společností Advacam?
Spíš do té druhé, výhoda ale je, že detektory, které Advacam vyrábí, už na ISS jsou. Budou i na lunární stanici Gateway. Hlavně jsou certifikované pro let, takže nevyžadují vývoj něčeho nového. Tím odpadává zdlouhavý proces schvalování a certifikace. Integrace toho, co dělá Advacam, je tedy relativně jednoduchá. Co se týče jiných projektů, bude záležet na tom, o co přesně se jedná. Pokud půjde o výzkum zaměřený na psychologii, žádný hardware s sebou vézt nepotřebujete. Když budete mít naopak výzkum zaměřený na fyziologii, který by vyžadoval sbírání dat pomocí smart trička vybaveného senzory, pak už s sebou vezete hardware, který je potřeba otestovat i certifikovat. Záleží na komplexnosti.

Bylo by k využití kamer Advacam potřeba nějaké svolení NASA?
Neoficiálně už jsme jim náš záměr představili. NASA tam kamery má z praktických důvodů a nemá čas zabývat se experimenty. Není to jejich hlavní cíl. Když ale budou mít zajímavá data, bude to zajímavé i pro ně.

Jaké se nabízejí projekty v mezinárodní spolupráci?
Mohly by to být projekty, které přímo řídí a implementuje ESA. Takové projekty už jsou připravené k letu a vyloženě jen čekají na příležitost. V bilaterální spolupráci jde také o certifikované projekty. Buď využívají infrastrukturu a přístroje, které už na ISS jsou, nebo mají svůj vlastní hardware.

Foto: NASA

Mezinárodní vesmírná stanice

Co děláte v mezičase vy? Pořád létáte s gripenem?
Pořád jsem voják. Moje formální povinnosti jsou pro mě primární, není to tak, že bych najednou chodil do práce jen dvakrát týdně. Od začátku července jsem na novém místě, kde mám na starosti projekt nového nadzvukového letounu. Je to tedy víc manažerské práce a méně létání, létám ale pořád.

Co přesně na projektu nadzvukového letadla děláte?
V plánu je pořídit nové nadzvukové letouny, konkrétně F-35, což je obrovský projekt, který, pokud ho vláda schválí, bude vyžadovat přípravu a uvedení do praxe v celé řadě oblastí. Doposud bylo úkolem všechny oblasti nejprve zanalyzovat a předložit zprávu. Později bude úkolem vše projektově řídit. Vznikl tedy pracovní tým složený z odborníků z různých oblastí a já tam mám roli jako odborník za operační oblast.

Byly vaše zkušenosti z armády výhodou ve výběru záložního týmu astronautů?
Určitě, už když se podíváte na procentuální zastoupení, tak to z toho vyplývá. Vybralo se sedmnáct lidí a šest z nich jsou piloti. Silná korelace tam tedy je. Je to hodně dané tím, že piloti mají sadu dovedností a schopností, které se prolínají s tím, co potřebujete pro práci astronauta.