Proč Elon Musk tak radikálně škrtá v Twitteru? Protože teď potřebuje jen lidi, kteří mu věří, říká Jakub Rož

Elon Musk potřebuje udělat z Twitteru profitabilní byznys. A k tomu vede jediná cesta – extrémně ho zeštíhlit a maximálně osekat náklady.

roz-hpKomentář

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jakub Rož, zakladatel Flow Media a portálu Strike.Market

0Zobrazit komentáře

Komentář Jakuba Rože. Elon Musk si vždycky uměl říci o pozornost. V posledních týdnech sleduje celý technologický svět jeho počínání v Twitteru, který nakonec po značných průtazích za 44 miliard dolarů koupil, přičemž dramatický vývoj událostí pokračuje i nadále. Šéf Tesly nebo SpaceX se totiž rozhodl radikálně prořezat zaměstnanecké stavy, za což sklízí z mnoha stran kritiku. Zatímco někteří nad jeho počínáním kroutí hlavou, jiní – jako třeba podnikatel Jakub Rož – ho chápou.

Ve svém komentáři pro CzechCrunch Jakub Rož vysvětluje, proč možná nejsou kroky Elona Muska tak nesmyslné, jak se některým může zdát. Soudí tak na základě vlastních zkušeností, kdy sice nevedl tak velké firmy, ale během své kariéry řadu technologických projektů založil. Podnikat ostatně začal už na základce a naposledy si udělal radost tím, že rozjel portál pro investory do akcií. Zároveň dlouhodobě vede digitální agenturu Flow Media, kterou založil.

***

Během prvních dnů po dokončení akvizice Elon Musk propustil většinu zaměstnanců Twitteru. Hned první den ve funkci CEO propustil všechny, kteří se nechtějí vrátit pracovat do kanceláře. Na Twitteru se okamžitě začaly šířit i další e-maily, které nový majitel této sociální sítě zaměstnancům posílal. V jedné z dalších zpráv adresované zaměstnancům Musk vysloveně psal, že dává lidem jeden den na rozmyšlenou, jestli chtějí pracovat dlouhé hodiny ve dne i v noci, aby Twitter postavili znovu na nohy, a pokud nechtějí, tak mají odejít.

Tento přístup vedení lidí spoustu zaměstnanců nemá rádo, a tak se začali ozývat a přístup Elona Muska kritizovat. Pořád mě fascinuje, kolik se najednou objevilo lidí, kteří nikdy žádnou firmu nestavěli a myslí si, že ví, jak řídit technologickou společnost lépe než někdo, kdo postavil a vede dvě z nejvíce inovativních firem světa – Teslu a SpaceX. Je nicméně důležité zmínit, že pro různé fáze vývoje společnosti potřebujete jiné lidi.

Na začátku převážně motivované dříče, kteří dokáží hodně obětovat. V dalších fázích již naopak nabíráte více zkušené lidi, kteří třeba nejsou tak kreativní, ale dokáží vše zprofesionalizovat. Ti zkušení se ale nehodí právě na začátky něčeho nového, jako je teď třeba transformace Twitteru, protože často věci komplikují, snaží se vše udělat perfektně, mají své zažité postupy nebo domýšlí všechny možné problémy, které mohou nastat. Nejsou to špatné vlastnosti a takové lidi firma určitě potřebuje, ale v určitých momentech to vývoj brzdí.

Elon Musk úřaduje jako výkonný ředitel a majitel Twitteru

Další fakt je, že programátoři se špatně škálují. Neplatí zde, že by tisíc programátorů udělalo zákonitě více práce než sto špičkových programátorů. Ostatně Elon Musk několikrát toto sám zmiňoval na příkladu svého týmu pro vývoj autopilota v Tesle, kde celý tým čítá pouze 150 vývojářů. Dle Muska je tohle filozofie, kterou se chce vydat v Twitteru, tým razantně zmenšit a věří, že s ním dokáže lepších výsledků než s původně obsáhlým týmem.

Sám se pohybuji na druhé straně barikády, a tak v tento moment Muskův přístup chápu mnohem víc než řada zaměstnanců, kteří na něj koukají jiným pohledem. Pokusím se proto nastínit mé zkušenosti s vedením týmů v technologických firmách a vysvětlit, proč se Elon Musk po převzetí Twitteru chová tak, jak se chová, a čeho tím chce docílit.

Mnoho komentářů, ať už jde o ty ochraňující zaměstnance, předpovídající rozpad sociální sítě nebo obviňující Muska z vykořisťování, podle mě píšou pouze lidé odchovaní korporátním prostředím. A nebo lidé, co nikdy vlastní firmu neměli.

Chci proto dát pohled z druhé strany. Nechci přitom házet všechny zaměstnance z korporátů do jednoho pytle, ale dovolím si v tomto krátkém komentáři trochu generalizovat.

Proč to Elon Musk dělá?

Velké firmy jsou postavené tak, že na každou kompetenci mají několik lidí, a proto často nikdo nechce být ten, kdo dělá rozhodnutí – raději to přehodí na kolegu. Ve velkém kolektivu se neaktivita jednotlivce ztratí. Sám znám příklady programátorů, kteří pracují na dva plné úvazky pro dvě různé firmy a nikdo si toho ani nevšimne – třeba i proto, že pracují z domova.

Jak takový člověk může dát veškerou svoji energii do tvorby něčeho nového a světově výjimečného? Nemůže. On ani často nechce, v jeho zájmu je vydělat v práci co nejvíce peněz za co nejmenší úsilí. Takové zaměstnance teď ale Elon Musk v Twitteru logicky nepotřebuje.

Myslím, že hlavním úkolem jeho poněkud agresivního chování je protřídit lidi na ty, kteří s ním opravdu chtějí pracovat a udělají pro to všechno, a ty, kteří raději odejdou někam za pohodlím, pomalejším tempem a lepším zacházením. Ve výsledku to je každého svobodná volba a Elon Musk ví, proč tento filtr dělá.

Pro totální změnu kurzu potřebujete kolegy s otevřenou myslí bez starých návyků, kteří věří v nový leadership.

Znám to sám ze svých firem. Když jsme na začátku tým čtyř špičkových lidí, všichni pracují dny a noci, baví je to, dělají skvělou práci a dokážou ze země vykopat firmu. Pracujete v úžasné atmosféře s rychlými výsledky. Jak se ale firma zvětšuje, musíte nabírat už i slabší lidi a ti začínají atmosféru bourat. Nemají schopnosti na to, aby něco udělali kompletně sami bez vedení za ruku, bez konkrétního zadání od manažera, bez pomoci dalších kolegů, bez schůzek.

V takový moment už více lidí ve firmě znamená často spíše komplikace a prodlužování vývoje. Neplatí to vždy a pro všechno, ale ve vývoji většinou ano. Logicky ale vyvíjet ve čtyřech donekonečna nemůžete, a tak musíte při růstu firmy hledat ideální balanc. Po sociálních sítích v čele s TikTokem nicméně v posledních týdnech kolovala videa, která dokonale ukazovala, jak podobné slabší články firem pracují. A takové podle mě mít ve své firmě opravdu nechcete.

Bohužel se podobný přístup stal v mnoha technologických firmách posledních letech téměř standardem, zejména v těch, jejichž stavy čítají po celém světě desítky nebo stovky tisíc zaměstnanců. Lidé se chodili do práce spíše najíst, pokecat u kafe, dojít si na masáž, celý den schůzovat a zbytek týdne mít home office. Ten přitom pro spoustu lidí znamená dovolenou.

Pokud Muskovy – mnohdy minimálně při pohledu zvenčí radikální – řezy znamenají, že z Twitteru odešli všichni, co mají vysoké ego a všemu rozumí nejlépe, pro další rozvoj firmy je to v tento moment jenom dobře. Pro totální změnu kurzu potřebujete kolegy s otevřenou myslí bez starých návyků, kteří věří v nový leadership.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Twitter se teď stal v podstatě přes noc řádově menší firmou, než jakou byl ještě před pár týdny. Ze skoro osmi tisíc zaměstnanců jich zůstalo podle posledních zpráv jen necelé dva tisíce, možná ještě méně. Elon Musk se teď chce zaměřit primárně na zásadní vylepšení produktu a k tomu potřebuje hlavně dobré vývojáře, kteří chtějí pracovat na jeho nové vizi a pod jeho vedením.

Proto musel propustit ty, kteří s ním nesouhlasí, myslí si, že jsou chytřejší než on, a na všechny nápady říkají, proč to nepůjde. Dost možná ti lidé opravdu chytřejší jsou, ale pro aktuální stav, ve kterém je teď Twitter, je třeba mít k dispozici spíše ty, kteří budou Elona následovat, než ty chytřejší, co mu budou házet klacky pod nohy.

Dle informací, které sdílel sám Musk, byla firma doslova plná manažerů všeho možného. Proto propustil většinu managementu, marketingu, obchodu nebo právního oddělení. A přidal drobnost pro zasmání, která však celou tu situaci dobře ilustruje – jelikož skoro nikdo nechodil do kanceláře, tak jeden oběd na zaměstnance prý v posledním roce vycházel každý den na 400 dolarů (9 400 korun).

Na tento tweet několik zaměstnanců odpovědělo, že jídlo bylo v Twitteru fakt dobré a že když šli do kanceláře, tak jenom kvůli tomu. Bez všech těchto lidí, drahých kanceláří a benefitů se teď Twitter obejde. Jde o dlouhodobě ztrátovou firmu a první, co Elon Musk po jejím stažení z veřejných trhů potřebuje, je udělat z ní profitabilní byznys. A k tomu vede jediná cesta – extrémně ji zeštíhlit a maximálně osekat náklady. V další fázi zajistit nové příjmy.

Miliony za neporazitelnost. Djoković si z Turnaje mistrů odnesl nejvyšší odměnu v historii tenisu

Srbský tenista díky výhře na Masters srovnal rekord Rogera Federera a jako bonus získal přes 100 milionů.

Filip HouskaFilip Houska

Srbský tenista Novak Djoković

0Zobrazit komentáře

Novak Djoković potvrdil, že je králem bílého sportu. Svou letošní sezónu, během které se kvůli odmítavému postoji k vakcinaci proti covidu nedostal na dva ze čtyř hlavních turnajů, korunoval jasnou výhrou na Turnaji mistrů. Díky ní tak nejen srovnal rekord legendárního Rogera Federera, ale také si přišel na nejvyšší odměnu v historii tenisu. A aby toho nebylo málo, překonal hranici 160 milionů dolarů ve výdělcích z hraní.

Pro srbského elitního tenistu se uplynulá sezóna nevyvíjela příliš dobře. Nezahrál si na Australian Open, na French Open vypadl ve čtvrtfinále s Rafaelem Nadalem a kvůli tomu, že se nechtěl nechat očkovat proti covidu, nemohl nastoupit ani na US Open.

Na druhou stranu ale ovládl Wimbledon, kde ve finále porazil Nicka Kyrgiose, a teď uzavřel letošní rok cenným skalpem na Masters, respektive Turnaji mistrů. Ve finálovém klání včera přehrál Caspera Ruuda poměrem 7:5 a 6:3. Navíc bez toho, aniž by čelil jedinému brejkbolu.

Vítězství je pro Djokoviće zajímavé hned z několika úhlů pohledu. Nejenže na výhru na Turnaji mistrů čekal sedm let, ale také díky ní pokořil několik milníků. Vyhrál jej totiž pošesté v životě, čímž srovnal rekord slavného Rogera Federera, který již ukončil kariéru.

Spolu s tím se může radovat z pohádkové odměny 4 740 300 dolarů, tedy téměř 112 milionů korun, kterou obdržel za to, že ani jednou neprohrál. Jde o historický okamžik – žádný vyšší jednorázový bonus nebyl v historii profesionálních tenisových turnajů dosud vyplacen.

„Vítězství je o to sladší a větší, že jsem na něj čekal sedm let,“ zmínil Djoković pro AP. „Bylo to hodně o nervech… V posledním gamu, když jsem podával na vítězství, jsem netrefil několik forhendů. Jsem ale opravdu vděčný, že jsem dokázal zápas doservírovat,“ dodal.

Pětatřicetiletý rodák ze srbského Bělehradu, který má na svém kontě jednadvacet titulů z grandslamových turnajů (o jeden méně než jeho hlavní sok Nadal), svým posledním vítězstvím také znatelně navýšil takzvané prize money, respektive výdělky z profesionálního hraní.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Překonal totiž hranici 160 milionů dolarů, v přepočtu tedy 3,8 miliardy korun. O další miliony tak zvýšil svůj náskok před druhým Nadalem, který si za hraní přišel na zhruba 131,7 milionu dolarů (3,1 miliardy korun). Třetí Fereder se pohybuje na hranici 130,5 milionu dolarů, čtvrtá je pak Serena Williamsová s výrazným odskokem – 94,8 milionu dolarů (2,2 miliardy korun).

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Je však nutné rozlišovat výdělky z hraní a výdělky ze sponzorství. Respektive jejich součet. Jak už to u špičkových sportovců bývá, výdělky za jejich výkony na hřišti nejsou zdaleka jediným zdrojem příjmů. Mnohdy ani tím hlavním. Silnou roli v jejich kariérách mají sponzorské smlouvy s firmami.

Ty jim vyplácí peníze za to, že během hraní (i mimo něj) zviditelňují jejich produkty. A má to tak i Djoković, který je v tomto ohledu známý hlavně jako propagátor francouzské módní značky Lacoste.