Procitnutí z nočních můr o ekologii. České LOGeco dokáže bez emisí zrecyklovat téměř jakýkoliv běžný odpad
Kolik finančních prostředků budou muset naši potomci vynaložit na to, aby po nás uklidili veškerý odpad, který jim po sobě zanecháme? Při pomyšlení na obrovské skládky a znečištěné oceány je jasné, že to bude extrémně složitá a nákladná práce. Naštěstí však nebude odpad to jediné, co tady po nás zůstane. Můžeme předávat i technologie, které jej dovedou zlikvidovat. A to rovnou z tuzemských dílen.
Na tento problém se totiž zaměřuje i česká společnost LOGeco, která vytvořila systém se schopností recyklovat v podstatě jakýkoliv běžný odpad a simultánně s tím žádný jiný neprodukovat. Na něm pracoval tým vedený Michalem Halkem ve spolupráci s předními technologickými experty z oblasti odpadů a ekologie osm let, během kterých si vyžádal investici ve výši tří milionů eur.
Veškeré úsilí se pak přetvořilo na jednotku, která je schopna pozřít téměř jakýkoliv druh odpadu, který navíc nemusí být ani tříděn či dekontaminován. Na druhém konci třináct metrů dlouhé a sedm metrů vysoké linky se následně objevují suroviny, jež lze nadále průmyslově zpracovávat. Technologie dnes funguje v severních Čechách a také na dvou místech v Asii.
„Prvotní nápad byl zbavit se odpadu, ale ležel několik let jen na papírech několika vědců. Technologie vychází z historicky známých metod zpracování odpadu a unikátního nápadu, který byl v technologii použit,“ říká Miroslav Šilhan, ředitel skupiny LOGeco, která je tohoto systému výhradním investorem, majitelem a prodejcem.
„Jednotka dokáže zpracovat i běžný netříděný komunální odpad stejně jako netříděné plasty, zbytky potravin, zdravotní odpad (pleny, roušku, respirátory), staré oblečení i koberce, domácí spotřebiče, pneumatiky, ale i kaly z čistíren odpadních vod, průmyslové odpady, plasty z recyklace aut, ropné laguny, odpadní dřevo, bioodpad a desítky dalších druhů odpadu,“ vyjmenovává Šilhan.
Katalytické štěpení
Co se samotné funkčnosti této technologie týče, jde o poměrně komplikovaný proces. Odpad totiž putuje přes násypku do speciálně vyvinutého reaktoru, kde probíhá katalytické štěpení. Při něm díky působení přidávaných katalyzátorů, teplot a míchání dochází k rozložení materiálu na základní stavební prvky, z nichž je následně zpětně skládán potřebný materiál.
Reaktor je přitom schopen rozpoznat, jaké látky v něm vznikají. V případě potřeby je pak dokáže poslat ke kondenzaci, nebo neustále dokola opakovat proces štěpení, dokud není požadovaného výsledku dosaženo. Vytěžená surovina, kterou je směs aromatických uhlovodíků C-20, se používá jako příměs do paliv, respektive pro výrobu paliv ekologických.
Zároveň ale slouží i pro další zpracování v chemickém a petrochemickém průmyslu a lze ji využívat pro výrobu elektřiny v generátorech. V neposlední řadě dokáže jednotka z odpadu vytěžit suroviny, které lze opět použít pro výrobu produktů, které byly zrecyklovány (obaly, domácí spotřebiče nebo plasty).
Výhodou celého procesu je minimum odpadních látek a žádné vypouštěné emise do ovzduší. Mimo suroviny je získáván také téměř čistý uhlík, který lze taktéž dále využívat.