S účinností od nového roku se mění zákon o daních z příjmů, podle kterého se bude danit příjem fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílu v obchodní korporaci nad čtyřicet milionů korun – i v případě, že je splněn časový test pro osvobození od zdanění, tedy pět let pro převody podílu a tři roky pro převody cenných papírů jako akcie. Podle nových pravidel se tento příjem bude zdaňovat jako ostatní příjem. A to se prodraží.

Pokud tedy plánujete v dohledné době převádět podíly či akcie a již nyní víte, že by výše za kalendářní rok přesáhla zmiňovaných čtyřicet milionů, klientům v rámci kanceláře Sedlakova Legal doporučujeme převody stihnout ještě do konce tohoto roku – nyní se už ovšem hodně zapotíte. Prodej nebo koupě firmy totiž zahrnuje nemálo kroků. Jak na to a na co si dát pozor?

Jak se vůbec firma prodává

Pokud přemýšlíte o prodeji své společnosti, na výběr jsou tři základní cesty, kterými se můžete vydat:

• Prodej obchodního podílu je nejběžnější variantou, kdy se kupující stává novým vlastníkem společnosti se vším všudy včetně aktiv, pasiv, závazků i zaměstnanců. V případě převodu podílu dochází ke změně vlastníka a nemá to vliv na fungování a podnikání společnosti.
• Při prodeji obchodního závodu dochází k prodeji části jmění společnosti, která slouží k provozu. Typicky se jedná o pohledávky, dluhy, movité a nemovité věci, zaměstnance. Vlastníkem firmy ale zůstáváte vy. Takový prodej nepodléhá DPH a příjem z prodeje se daní jako standardní příjem právnické osoby.
• Třetí možností je prodej jenom aktiv, například movitého majetku, nikoliv závazků. Zůstáváte nadále vlastníkem společnosti. Prodej aktiv však obecně podléhá DPH a příjem z prodeje se daní jako standardní příjem právnické osoby.

Převod podílu patří v praxi k nejběžnějším obchodněprávním jednáním. Ve světě korporátního práva je to věčné téma, takže se může zdát, že není co pokazit. Realita však bývá jiná. I když zákon stanovuje podmínky převodu jasně, jednotlivé firmy si mohou ve smlouvě stanovit podmínky trochu jinak. Například mohou požadovat schválení převodu podílu i mezi společníky konkrétním orgánem nebo vydat takzvané kmenové listy.

Podle zákonné úpravy může každý společník převést svůj podíl na jiného společníka bez jakýchkoli dalších podmínek. Převod podílu na osobu, která není společníkem, je složitější. Ze zákona musí převod schválit valná hromada. Na udělení souhlasu je zpravidla stanovena lhůta šesti měsíců od uzavření smlouvy. Proto, ale i z důvodů existence dalších potenciálních omezení, je důležité před uzavřením smlouvy o převodu podílu pečlivě prostudovat společenskou smlouvu firmy, jejíž podíl plánujete koupit, aby se předešlo případným komplikacím.

Některé společnosti mohou vydávat tzv. kmenové listy, což jsou cenné papíry, které představují podíly ve společnosti. Smlouva o převodu podílu nevyžaduje specifickou formu, a může být tedy uzavřena i ústně. Převod podílu, který je reprezentován kmenovým listem, je velmi jednoduchý a efektivní, protože není nutné sepisovat převodní smlouvu a ani případně svolávat valnou hromadu k udělení souhlasu s převodem.

Na co si dát pozor ve smlouvě?

Kvalitní smlouva o převodu podílu by měla obsahovat ustanovení, která chrání práva převodce i nabyvatele. Například převodce by měl prohlásit, že je oprávněným a výlučným vlastníkem převáděného podílu a má plné právo s ním nakládat. Toto je zvlášť důležité v případě, kdy by mohlo dojít ke konfliktu, například pokud převodce již dříve uzavřel jinou smlouvu o převodu stejného podílu. Doporučujeme také zahrnout prohlášení, že podíl není zatížen právy třetích osob, jako je zástavní nebo předkupní právo, která by mohla omezit nabyvatele v nakládání s podílem, nebo dokonce ohrozit celý proces převodu.

Naopak některá ustanovení, jako například výše kupní ceny, je vhodnější ve smlouvě explicitně nezmiňovat. Vzhledem k tomu, že jedno vyhotovení smlouvy o převodu podílu se předkládá rejstříkovému soudu, může být v zájmu obou stran, aby kupní cena zůstala důvěrná. Jelikož je ale kupní cena jednou z podstatných náležitostí smlouvy o převodu podílu, je nutné ve smlouvě uvést, že výše kupní ceny je specifikována v samostatném dokumentu (anglicky: Side Letter), který zůstane důvěrný a bude přístupný pouze převodci a nabyvateli.

Aby byl nový vlastník podílu oficiálně zapsán jako společník, musí být změna zapsána do obchodního rejstříku. K tomu je potřeba vyplnit formulář dostupný online (na stránkách e-justice) a přiložit k němu smlouvu o převodu podílu.

Z pohledu kupce: Kostlivce ve skříni nechcete

Rozhodli jste se investovat do společnosti a chcete si být jistí, že na vás nečeká žádný kostlivec ve skříni? Due diligence (DD) vám ověří, jaký je finanční a právní stav společnosti a také to, zda její stav odpovídá deklarované hodnotě. Standardně se přitom provádí právní a finanční prověrka. Každá může mít jiný rozsah, podmínky si diktuje investor. Rozlišujeme dva typy:

• Red flag DD, kde si investor vytipuje hlavní oblasti, které jsou pro další rozvoj společnosti nejdůležitější. Tyto oblasti následně prověřuje do hloubky. Typicky to bývá struktura společnosti a zatížení podílů, IP, smluvní dokumentace se zaměstnanci a kontraktory, compliance společnosti.
• Deep dive DD provádí investor, který investuje vyšší částky v řádu několika stovek milionů, nebo investor, který kupuje většinu nebo celou společnost. Investor tak provádí hloubkovou kontrolu ve všech oblastech, které s podnikáním společnosti souvisí.

Díky due diligence investor ještě před poskytnutím investice ví, zda má společnost všechno v pořádku, a pokud ne (což je 99,9 procenta případů), jaká rizika mu z toho plynou.

Due diligence neřeší jen proklepnutí hodnoty společnosti a stavu duševního vlastnictví, nezapomínejte ani na oblast compliance a ochrany osobních údajů. Tato oblast je z naší zkušenosti ve firmách podceňovaná. Chaos v dokumentaci, procesech a kompetencích vidíme dnes a denně. Dokumenty jsou po firmě roztroušené, panují nejasnosti kolem toho, co je třeba evidovat, často dokonce chybí smlouvy s dodavateli.

Investor ale potřebuje vědět, jak máte vyřešenou celou privacy agendu – zda máte v pořádku GDPR dokumentaci, jak máte nastavené zpracovatelské vztahy a jak vedete evidenci dodavatelů či jak si vedete v oblasti marketingu a ochrany osobních údajů.

Checklist finančního zdraví

Realita není vždy růžová – když kupujete společnost, nekupujete jen její majetek, ale často musíte řešit i dluhy. Jak se říká: V dobrém i ve zlém. Posouzení finančního zdraví kupované společnosti je běžnou součástí due diligence. Na co se při nákupu zeptat, abyste nebyli překvapení případnou insolvencí nebo jinými finančními problémy? Připravili jsme rychlý checklist:

1. Účetní závěrka je v pořádku: Dostupná a zkontrolovaná.
2. Bez dluhů vůči státu a pojišťovnám: Potvrzení o bezdlužnosti doloženo.
3. Řádné splácení úvěru: Potvrzeno poskytovatelem úvěru.
4. Bez hrozby úpadku: Nemá více věřitelů a dluhy více než třicet dní po splatnosti.
5. Pohledávky jsou spláceny včas: Zmapován seznam dlužníků, objem dluhů, řádné splácení.