Propojili chemii s IT. A máme díky tomu něco unikátního, říká o svých PCR testech česká firma Diana Biotechnologies

Václav Navrátil a Martin Dienstbier, zakladatelé Diana Biotechnologies

Foto: Diana Biotechnologies

Je tu překvapivý klid. Celkově tu i během jednoho z náročnějších dnů epidemie v Česku se vzorky pro PCR testování zachází jen šest pracovníků. A přitom zde zvládnou odbavit až 1 500 testů za hodinu – tedy za pomoci strojů, rok vyvíjeného IT systému, softwaru i třeba 2D kódů vypálených laserem na každou z miniaturních zkumavek vyskládaných v testovací destičce. Společnost Diana Biotechnologies ukazuje, na čem pracovala poslední rok a do čeho vložila desítky milionů korun.

Jsme v klasickém sídlištním panelovém domě přestavěném na polikliniku. Je to vidět na každé chodbě a ukazuje to výhled z každého okna. Jenže když se zahledíte dovnitř, najdete vůbec nejmodernější PCR laboratoř v Česku. Firma ji vystavěla takříkajíc na zelené louce během zhruba tří měsíců a do vybavení vložila miliony korun.

Firma začala laboratoř budovat v létě, kdy se denní nárůst osob nakažených koronavirem počítal do dvou stovek. Už v té době totiž věřila, že to zakrátko bude dobrá investice. „I když tehdy nám to čísla nenaznačovala,“ kývá hlavou Martin Dienstbier, spoluzakladatel a finanční ředitel Diana Biotechnologies.

O investici je vhodné mluvit – mnohem více peněz než do samotného vybavení společnost vložila do vývoje systému, který zrovna sledujeme. Včetně nových postupů, chemie pro zpracování vzorků, automatických pohybů strojů i vlastního IT řešení k registraci vzorků a softwaru schovaného ve zdejších přístrojích. To vše vyšlo na vysoké desítky milionů korun.

diana-lab-robot

Robot sám pracuje se vzorky k PCR testování v laboratořích Diana Biotechnologies

Foto: Diana Biotechnologies

Diana Biotechnologies je dnes největší tuzemský výrobce covidové PCR diagnostiky, pokrývá asi třetinu zdejšího „trhu“. Její řešení pro firmy používají největší testovací centra. Má za sebou už 3,5 milionu dodaných PCR testů. Z toho 700 tisíc jsou PCR testy ze slin, na které tu dnes hledíme. Mají název Guardiana a jsou chloubou firmy.

Jsou to testy, o kterých Diana Biotechnologies říká, že tvoří novou generaci, a díky kterým umí najít jednu kopii viru v mililitru slin. Podle zástupců společnosti mají přesnost až 120 procent oproti testům vykonávaným obávanou stěrovou tyčinkou. Díky rychlému záchytu dokonce údajně dokážou najít člověka napadeného virem ještě předtím, než začne být infekční, a zabrání tím izolaci celých kolektivů.

„U nás ve firmě máme statistiku tří až deseti dní před prvními příznaky. Jsme přesvědčeni, že s testy ze slin máme v ruce něco unikátního,“ říká Václav Navrátil, spoluzakladatel a výkonný ředitel Diana Biotechnologies.

Než se peníze vrátí

Firma s covidem významně vyrostla. Diana Biotechnologies vznikla v roce 2018 jako takzvaný spin-off Akademie věd a na začátku loňska měla 12 zaměstnanců. Teď už jde ale rovnou o skupinu firem zaměřenou na farmacii a diagnostiku se zhruba 70 zaměstnanci a externisty, jež spolupracuje s řadou dalších odborníků. Nikdy se ovšem nevěnovala výhradně koronaviru. Řeší řadu jiných onemocnění a jejich diagnostiky, od chřipky přes Alzheimerovu chorobu až třeba po rakovinu.

PCR diagnostikou konkrétně koronaviru se zabývá jedna z velkých větví skupiny, firma s ní začala na jaře 2020. Už dřív byla ale specialistou na PCR testy, takže dokázala rychle uvést na trh soupravy, které se testováním konkrétně této nemoci zabývaly. Postupně se pak tento segment stal klíčovou součástí firmy.

Jak moc se obor rozvinul, ukazují čísla toho, jaký objem práce laboratoře zvládly zpracovat tehdy a jaký zvládnou dnes. Před rokem a půl měly kapacitu 1 500 vzorků za den. V těchto týdnech se maximum testů zpracovaných v laboratořích blížilo 100 tisícům.

I samotný název Diana je zkratkou pro metodu diagnostiky, která kombinuje několik dřív zvlášť používaných postupů a objevuje tak ve vzorcích stopy problémů, které by jinak v tak brzkých fázích pro lidi i stroje byly neviditelné. Hned v počátcích svého působení zaujala odbornou veřejnost i investory, fond bpd partners do ní vložil 85 milionů korun.

Obě strany předpokládaly, že další postup bude podobný jako kdekoliv jinde ve farmaceutickém průmyslu. Tedy že bude trvat roky, než se metody vyvinou, ověří, nebo dokonce začnou používat – a než se tedy začnou vynaložené peníze vracet zpět.

Jiří Schimer, Diana Biotechnologies

Jiří Schimer, vedoucí lékařské chemie při objevování léčiv v Diana Biotechnologies

S koronavirem a potřebou PCR testování, které se však nepojí výhradně s touto nemocí, se celý tento plán změnil. Diana začala vydělávat v době, kdy měla peníze ještě „utápět“. S dalším vývojem to riskla a vložila zmíněné desítky milionů korun do postupu, který měl testování ještě významně urychlit.

Jestli se nicméně společnosti peníze vynaložené do vývoje celého systému vrátí, nedokázala říct doteď. S vysokým počtem testovaných v Česku se ovšem i finanční zisk právě začíná rýsovat. „Samozřejmě a jako u každé jiné společnosti je naším cílem vydělat. Mimochodem, peníze pak posíláme zpět do firmy, na vývoj diagnostiky a léků pro další onemocnění,“ doplňuje Dienstbier.

Paradoxně právě vysoká čísla teď firmu částečně i brzdí. V létě si představovala, že by mohla svůj postup a produkty začít vyvážet do zahraničí a podle toho i o to víc růst. Teď i ji čísla překvapila. Pokrývá tuzemskou poptávku a domlouvá uznávání svých testovacích sad v zahraničí, na víc ale už ani jí nezbývají kapacity. Také musí bojovat s představami, že sliny jsou pro diagnostiku méně vhodné.

Je potřeba 300 tisíc testů denně

Dvě ženy sedí v jedné z laboratorních místností a opatrně berou destičku s 96 vzorky k PCR testování. Kromě rukavic a povinného respirátoru nepotřebují nic. Stačí vše vložit do stroje, který na první pohled vypadá jako větší 3D tiskárna. Veškerá úmorná práce s nabíráním vzorků, pipetováním, ale především přiřazováním vzorků a pak výsledků ke konkrétním lidem je tu hotová.

Jinde na něco takového může padnout většina lidské práce. „V laboratořích není ten zásadní problém vlastní měření vzorků, ale administrativa s tím spojená. Jsou místa, kde je na příjem například pět až deset lidí, v laborce čtyři až šest, dalších pět pak vydává,“ zmiňuje Jiří Schimer, hlava zdejšího chemického oddělení. V Diana Biotechnologies vede lékařskou chemii při objevování léčiv. Příjmem a výdejem myslí přiřazování vzorků k lidem, respektive k jejich kontaktním údajům.

Jenže propojením samotné chemie a technologií tady tuto první a poslední část diagnostiky úplně ruší. Každá miniaturní zkumavka tu má vlastní laserem vypálený kód, který je nezaměnitelný a který v rámci propracovaných řešení a pevného řádu dávají k jednomu konkrétnímu testovanému. Propojení těchto systémů je místo, které podle zástupců firmy ušetří nejvíc času a které zároveň dokáže nejvíc navýšit tuzemské kapacity.

Přesto ani zmíněná téměř stovka tisíc provedených testů teď nebo někdy v budoucnu nemusí stačit. Kdyby se stát chtěl přiblížit testování potřebnému podle Diana Biotechnologies, měli bychom se dostat až na 300 tisíc vzorků každý den. To by vyžadovalo do příprav vložit nízké stovky milionů korun. „A rád bych zdůraznil, že to opravdu bude ještě potřeba,“ uzavírá Navrátil.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.