Blížíme se cíli, hlásí český startup Bene Meat Technologies. Třetím rokem pracuje na tom, aby světu dodal takzvané kultivované maso – takové, pro které nemuselo umřít žádné zvíře. A k tomuto milníku se teď skutečně přiblížil: firma získala certifikaci od evropských úřadů a stala se z ní první společnost na světě, která může do krmiv pro domácí zvířata používat laboratorně vypěstované maso.

Na důležitý průlom, kterého tým Bene Meat dosáhl, upozornil deník E15 a zpravodajská agentura Reuters. Zatímco mladá firma pracovala na vývoji produktu určeného pro lidi, který by vyrostl v laboratoři a vyšel na podobnou cenu, jakou dnes mají masa v obchodě, zjistila, že se možná prozatím vyplatí nabídnout světu zvířecí krmivo z této suroviny.

„Chutný, kvalitní a vizuálně atraktivní steak je svatým grálem ve vývoji kultivovaného masa. Na výzkumné cestě za tímto sofistikovaným finálním produktem však naše firma generuje velké množství poznatků a produktů s možností nového využití. Tyto produkty nebyly naším původním cílem, ale nyní se stávají rovnocennou prioritou,“ řekl už před časem pro CzechCrunch Roman Kříž, CEO Bene Meat Technologies. V zahraničí působí podobné firmy, které se snaží přijít s laboratorně vyrobeným masem určeným pro lidi. Výsledné částky se však pohybují od několika stovek po několik tisíc dolarů za kilogram. Nebo i výše.

Proto se teď firma soustředí i na technologie výroby surovin pro krmivo určené domácím mazlíčkům. Dočkat se mají nejdřív psi a kočky, kterým startup připravuje krmnou směs, do níž by se laboratorní maso mělo přidávat. „Cílem je dosáhnout bezprostředních operativních výrobních nákladů odpovídajících úrovni kolem 100 korun za kilo masa,“ uvedl Kříž.

Zatím jsou ale náklady stále hodně vysoké, nejde o žádnou velkovýrobu. „Protože jeden člověk produkující gram buněk denně prodraží výrobek výrazně více než – do budoucna – deset lidí produkujících deset tun denně,“ vysvětlil. Na kolik maso aktuálně vyjde, zatím přesně neví a spíš to odhaduje. Ale ani odhady Kříž nezveřejňuje. Hodně stál i dosavadní vývoj, zatím do něj firma vložila vyšší desítky milionů korun. Pro srovnání: česká společnost Mewery nedávno představila svůj prototyp vepřového, pár gramů vůbec poprvé usmažila a její pracovníci pokrm ochutnali. Firma uvedla, že několik gramů vyšlo na tisíce korun.

První vzorky zvířecího krmiva od startupu Bene Meat, který má nyní v ruce povolení od Evropského registru krmiv, by měly být k dispozici zkraje roku 2024 a na trhu o několik měsíců později. Podle deníku E15 budou cenově vycházet jako prémiové nebo super prémiové výrobky běžných značek.

Foto: Bene Meat Technologies

Zakladatel Bene Meat Technologies Roman Kříž

Podle nedávné studie citované magazínem Time, která se zaměřila na srovnání krmiva pro psy a kočky, průměrný desetikilový pes živený pouze běžným vlhkým krmivem každoročně vytvoří 6 541 kilogramů emisí oxidu uhličitého. To se rovná více než dvaceti cestám klasickým letadlem z Prahy do Říma. V Bene Meat Technologies věří, že jejich představám dává trh za pravdu a chovatelé tyto problémy řeší.

Podle nich navíc majitelé domácích mazlíčků často problematicky vnímají i etický rozměr chovu a porážky zvířat. „Chceme výrobcům pet food nabídnout technologii, díky níž vyrobí v bioreaktoru klíčové složky finálního krmiva, a to ekonomicky, efektivně, humánně, s konstantní kvalitou a bez nutnosti spoléhat na dodavatele,“ řekl Kříž. „Ale pozor – porovnáváme se s kvalitními výrobky, nikoliv s těmi, které využívají suroviny z kafilérií.“

V bioreaktoru firma vytváří co nejlepší prostředí pro množení buněk a snaží se je ovlivňovat tak, aby se rozrůstaly přesně požadovaným způsobem. Tedy zjednodušeně řečeno, aby v přístroji vyrostl právě takový kus masa, který lze jíst.

Je proto potřeba připravit vedle podmínek taky správný roztok s živinami pro množení buněk – ty odborníci dodávají z rostlin. Samotné původní buňky a médium, díky kterému se dělí, ze zvířat pocházejí. Aby celý proces zafungoval taky u zákazníků, je ještě nutné ho natolik zautomatizovat, zjednodušit a dostat se na dost velkou produkci, aby se cena stlačila na částku obvyklou v obchodech či v případě lidí v restauracích.

Firma zatím spolupracuje s řadou institucí i společností v Česku i ve světě. Například s několika ústavy Akademie věd, které se zaměřují na mikrobiologii či experimentální obory, s Biocevem a Technickými univerzitami v Liberci a v Ostravě. Ve Švýcarsku má vazbu na výrobce bioreaktorů, v Rakousku zase vyvíjí přísady pro kultivační médium. Aktuálně zaměstnává kolem 70 lidí, naprostá většina je ve výzkumu a vývoji.