První skicu Kloboucká lesní odmítla. Za tu druhou nyní získali architekti ze studia Mjölk cenu
Sídlo Kloboucké lesní je skleněno-dřevená stavba, která je udržitelná a lokální. Studio Mjölk za ni nyní obdrželo Národní cenu za architekturu.
Sídlo Kloboucké lesní má klasické tvarosloví, přesto se vymyká
Inspirací pro tuto stavbu je příroda. Dosud jde o největší dřevostavbu v Česku, navíc je nezávislá na externích zdrojích energie. Teď získalo nové sídlo společnosti Kloboucká lesní a její autoři architektonické studio Mjölk Národní cenu za architekturu.
Kloboucká lesní zpracovává dřevo. Do svého zpracovatelského závodu to nyní nemá daleko, nové sídlo totiž vzniklo jen sto metrů odsud. Nejde jen o přírodní stavbu, je to také budova, která vychází z tradiční architektury. Mjölk zvolili sedlovou střechu typickou pro venkov, ostatně Kloboucká lesní sídlí v malém městečku na Valašsku.
„Sídlo představuje na tisíci metrech základní ideály udržitelného stavebnictví. Stavba poukazuje na aktuální témata a potenciály ekologické výstavby a upozorňuje na možnosti a výzvy, které nás v budoucnosti čekají,“ popisují architekti.
Objekt je součástí výrobního areálu společnosti
Začátek to ale jednoduchý nebyl. Firma totiž původně chtěla jen interiér do předchozího sídla. Jan Mach a Jan Vondrák, kteří jsou zakladateli studia, tehdy namítli, že by to byla promarněná příležitost. „Nakonec jsme přesvědčili majitele, aby nám dal šanci a mohli jsme navrhnout nové sídlo. My jsme během čtrnácti dnů navrhli první skicu a jemu se to vůbec nelíbilo,“ vyprávěli architekti z Mjölk v podcastu Město.
Nakonec dala společnost architektonickému studiu ještě jednu šanci. „Přijeli jsme zase za čtrnáct dní a přivezli jsme s sebou i model domu. Chtěli jsme, aby se líbil. Reakce byla: Tohle postavíme!,“ vzpomínali také architekti. Od tohoto rozhodnutí uplynuly tři roky. Klobouckou lesní se tak nakonec postavit podařilo, navíc velmi rychle. Podle architektů šlo na takto velkou a komplikovanou stavbu o docela rychlý proces.
„Dnes tam stojí nové sídlo Kloboucké lesní, která se zabývá lesem. A to je to téma. Od pěstování semenáčků, sázení stromků až po zpracování dřeva do finálních produktů. A právě ten finální produkt byl zadáním – postavit dům z toho, co vyrábějí asi sto metrů odsud. Navrhli jsme tedy skleněno-dřevěnou stodolu, která je postavená ze dřeva pokáceného v okolí,“ uvedli také architekti s tím, že na budově pracovaly rovněž místní firmy.
Ocenění pro dlouholetou architektku Litomyšle
Porota každoroční soutěže pořádné Grand Prix Architektů vybírala z padesáti projektů. Sídlo Kloboucké lesní vyhrálo hlavní cenu, v dílčích kategoriích se ale rozdalo několik ocenění. Cenu za urbanismus dostala lávka v Litomyšli, která spojila město rozdělené rušnou silnicí. Za rekonstrukci byla udělena cena například pro galerii Plato a oceněnou novostavbou se stal komunitní bytový dům pro seniory v Křenovicích.
V Litomyšli slouží nová lávka i jako vyhlídka
Cenu za celoživotní dílo získala Zdeňka Vydrová. „Je autorkou nebo se autorsky podílela na mnoha architektonických návrzích nejrůznějších měřítek a společenského významu,“ uvádí Národní cena za architekturu. Vydrová má na svém kontě kromě jiného několik úspěšných rekonstrukcí. Mezi ně patří například ta pavilonu G na Brněnském výstavišti nebo Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Je také spoluautorkou rekonstrukce lávky s novým vstupem do areálu Výstaviště.
Nejvíce je ale Vydrová patrně spjatá s Litomyšlí, kde dlouhá léta působila jako městská architektka. Do funkce přišla za starosty Miroslava Brýdla, se kterým jsou spojena léta rozkvětu města braného za ideál toho, jak v současnosti pracovat s architekturou. Jako městská architektka působila také v Tišnově. V roce 2016 získala Vydrová Cenu ministra kultury za architekturu, letos také Cenu města Brna.
