Během jízdy vlakem si v prohlížeči na mobilu za dvě minuty vytvoříte hru, která s vaším dítětem bude cvičit malou násobilku ve stylu Duolinga. Nebo si za dvě hodiny vyrobíte vlastní a funkční advokátní kalkulačku. To vše bez jakýchkoliv znalostí programování. Oboje jsou reálné příklady toho, jak lidé v poslední době využili český nástroj Macaly. Na rozdíl od mnoha dalších, které naskočily na vlnu tzv. vibe codingu, se zaměřuje na uživatele s absolutně nulovými zkušenostmi v kódování a vývoji. A stojí za ním tým, který již z Prahy vybudoval a za stovky milionů prodal jeden úspěšný startup.

Ne, že by již podobné programy neexistovaly. Populární je například švédský Lovable, který na základě jednoduchých promptů dokáže vytvořit software. Avšak uživatel podobných programů často musí sám dostat web do produkce, tedy obstarat doménu, zařídit servery, napojit databáze… Jenže tady běžní lidé často narazí, protože nevědí, jak na to. Umělá inteligence je samozřejmě dokáže navést, v Macaly se ale rozhodli odstranit úplně všechny překážky.

„Řekli jsme si, že chceme vyřešit hlavně konec celého procesu. Když si internista nebo kadeřnice vytvoří aplikaci nebo web, jedním klikem je dostanou na vlastní doménu. K tomu budou mít analytiku i databáze,“ popisuje Martin Ďuriš, jenž Macaly rozběhl společně s Petrem Brzkem a Tomášem Rychlikem.

Foto: Macaly

Tomáš Rychlik, Martin Ďuriš a Petr Brzek z Macaly

„Sami ani nevíme, co všechno za problémy lidé řeší, ale je skvělé, jaké možnosti jim současné technologie nabízejí,“ říká Petr Brzek, podle kterého ovšem takový software skutečně slouží pro spíše jednodušší využití běžnými lidmi. Pokročilejší případy budou pořád řešit experti. „Užší skupiny lidí či firem budou vždy potřebovat odborníky a hloubku,“ zdůrazňuje. Ale poukazuje na jeden z příkladů toho, jak se obor může změnit.

Ve světě grafického designu dlouhodobě hrála prim společnost Adobe, tvůrce Photoshopu a dalšího softwaru. Stále využívaný a populární nástroj pro profesionální grafiky byl ale spojen s vyšší cenou a komplikovaným uživatelským rozhraním. V posledních letech se tak u běžné veřejnosti rozšířila Canva, která je naopak výrazně levnější a funkce má schválně osekané. Díky ní a jejím templates si ale třeba právě kadeřnice může vytvořit profesionálně vypadající banner.

Původně si i trojice zakladatelů Macaly myslela, že jejich nástroj budou využívat vývojáři. „Proto jsme hned přidávali integrace, ale přišli jsme na to, že to není správná cílová skupina. Oni už programovat umějí a mají milion možností na podporu psaní kódu,“ říká Ďuriš. A tak je jejich software kromě rychlých her vhodný například i na vytvoření landing page, marketingového webu, interní aplikace nebo prezentace. „Dobrý test byl i to, když manželka, které jinak musím nastavovat tiskárnu, během pár minut zvládla udělat pro kamarádku celý svatební web,“ dodává Brzek.

V základní verzi, která uživatelům nabízí na zkoušku několik zpráv, do nichž napíšou své zadání, je Macaly zdarma. Další verze zpoplatněné dvaceti, padesáti a sedmdesáti dolary měsíčně (v přepočtu 420, 1 050 a 1 470 korun) pak nabízí stále vyšší množství zpráv či možnost publikovat software na několika doménách. Nejdražší varianta umožňuje i dřívější přístup k představovaným novinkám.

Exit za stovky milionů

Ve startupovém světě nejsou Martin Ďuriš, Petr Brzek a Tomáš Rychlik žádnými nováčky. Již v roce 2015 s dalším kolegou Vu Hoang Anhem rozběhli startup Avocode, který designérům a vývojářům zjednodušoval a urychloval práci. Od investorů (mimo jiné i českého fondu Reflex Capital) v průběhu let nabrali přes dvacet milionů korun a využívaly je tisíce firem po celém světě včetně Tesly, eBaye nebo Panasonicu.

Koncem roku 2021 hlásili exit, za vyšší stovky milionů korun je odkoupil americký Ceros, kde určitou dobu pracovali dál. „Prodali jsme to pět minut před dvanáctou,“ usmívá se Rychlik. Přelom let 2021 a 2022 totiž na globálních trzích začal přinášet výrazné ochlazení, což se projevilo na investiční aktivitě směřující do startupů i na apetitu jiných firem, aby nakupovaly.

Začátkem roku 2023 nový majitel oznámil, že nástroje Avocode již přestaly dávat smysl, a po necelých deseti letech od vzniku tak byl jejich vývoj ukončen a celá mise uzavřena. Během této doby ale tým pracoval na nových produktech a vyvíjel „něco jako“ ChatGPT pro marketéry a designéry. V Cerosu ale prý stále častěji naráželi na korporátní prostředí, kde se vývoj zadrhával a zpomaloval, což vedlo k frustraci celého týmu. Až se nakonec rozhodli z firmy odejít a stejný problém zkusit vyřešit opět vlastním startupem.

Šlápnutí vedle

Začátkem loňska tak trojice oznámila, že založila Langtail, který tvůrcům webů, aplikací či e-shopů pomáhá s implementací velkých jazykových modelů třetích stran, když do nich chtějí přidat funkcionality generativní umělé inteligence jako chatboty, inteligentní vyhledávání produktů nebo zpracování textu. Langtail zároveň monitoruje provoz a chrání před nechtěným chováním těchto modelů.

Projekt v začátcích podpořilo startupové studio Budeto, jehož zakladatel Petr Kováčik nadále aktivně pomáhá se strategií, byznysem i cenotvorbou. Dál do startupu vložil pětadvacet milionů jako úvodní, tzv. pre-seed investici také Zdeněk Cendra, zakladatel miliardové firmy CDN77. To však nestačilo a Langtail fungoval bez výraznějších úspěchů. „Během roku na trhu se nám nepodařilo pořádně prorazit a nastartovat růst,“ přiznává Brzek s tím, že za šest měsíců se firma dostala na opakované měsíční tržby (MRR) na úrovni padesát tisíc korun.

Naráželi při tom na několik problémů. Jedním z nich byl dlouhý obchodní cyklus, kdy jen těžko získávali nové klienty, kteří například požadovali i poměrně vysokou úroveň zabezpečení, což Langtail jakožto malý a mladý projekt nedokázal naplnit – zatímco představa týmu byla fungování v cloudu, firmy hledaly řešení, které by si integrovaly přímo do svých systémů. Na trhu zároveň působí hodně konkurentů.

Na začátku letošního roku již týmu zůstávalo jen několik měsíců, než by mu došly peníze na další provoz. „Bez větších změn bychom to nedokázali otočit,“ míní Brzek. V Langtailu tak začali vyvíjet a zkoušet nové nápady, ani po měsících prototypování se ale úspěch nedostavil. „S ranvejí na dva měsíce jsme museli jednat, a to rychle. Podobnými stresovými situacemi jsme si již prošli mnohokrát a vždy nás motivovaly podat co nejlepší výkon,“ dodává.

Zlatá žíla

Protože už v Langtailu měli produkt související s vývojem a velkými jazykovými modely, ke vzniku současného Macaly to byl jen kousek. Tým se pustil do práce, za měsíc měl hotový prototyp a prezentoval jej na hackathonu českého startupu E2B, který umožňuje pracovat s AI agenty (a mimo jiné po prvním rekordním investičním kole koncem loňska získal dalších více než 200 milionů korun). „Dostali jsme hodně pozitivní feedback,“ říká Brzek.

Pozitivní byly následně i výsledky Macaly. „Po devíti dnech, co jsme spustili model předplatného, jsme měli příjmy jako po půlroce s Langtailem,“ říká Brzek. Počet nových uživatelů se každý den vyrovnal tomu, co v Langtailu nasbírali za měsíc. Je tak možné, že v Macaly narazili na zlatou žílu?

Foto: Macaly

Martin Ďuriš, Tomáš Rychlik a Petr Brzek z Macaly

Zajímavostí je, že do týmu Macaly se nyní přidává i jeden ze spolumajitelů Cerosu, který před lety odkoupil Avocode. „Řekl nám, že očekával, že právě Ceros bude dělat to, na čem aktuálně pracujeme my. Tak se rozhodl nás přímo podpořit,“ popisuje Brzek. Nechtějí se ale radovat moc předčasně: „Za prvotní výsledky jsme rádi, ale uvědomujeme si, že jsme pořád na začátku. Potřebujeme ještě hodně makat.“

Jedním z hlavních cílů je pro Macaly stát se zdravým a profitabilním. „To je i ideologie Zdeňka Cendry, sám tak své projekty buduje, a proto nás i podpořil. Teď si musíme ušpinit ruce,“ vysvětluje Brzek. Zvyšující se příjmy by tak následně měly startupu umožnit dál vyvíjet produkt a dlouhodobě budovat udržitelný byznys.

Další z možností ale je, že někdo projekt odkoupí. „I to je cesta, pomalu si nás začínají všímat zahraniční investoři,“ tvrdí Brzek. Avšak bude velmi záležet na tom, zda se Macaly podaří podobně jako Avocode vychytat načasování. „Tehdy jsme prodávali ‚pět minut‘ před vypuknutím války, teď je kolem všeho s umělou inteligencí velký hype… Bude náročné zjistit, kdy přijde vrchol a kdy se nám podaří být tak velcí, že prodej bude dávat smysl,“ uzavírá Brzek.