Klimatická konference COP26 ve skotském Glasgow hlásí poločas – a první dohody. Některé státy se zavázaly zastavit odlesňování, jiné zase omezí metan nebo se odkloní od uhlí. Na řadě jsou však stále ještě hlavní vyjednávání. Ta se zaměří na to, jak zastavit či zpomalit oteplování planety.

První dohoda, která v Glasgow zazněla, byla ta o odlesňování. Stromy sehrávají ve změně klimatu důležitou roli, zachytávají oxid uhličitý. Lesy přitom z planety mizí. Více než sto zemí se proto připojilo k závazku, že do roku 2030 odlesňování zvrátí. Na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry nebo podporu původních obyvatel má jít přes 420 miliard korun.

Mezi zapojenými zeměmi jsou například i Brazílie, Indonésie nebo Konžská demokratická republika. Ty přitom v procesu sehrávají důležitou roli, protože mají na svém území ohromné plochy tropických lesů. Byť například už z Indonésie zaznívají i první projevy nesouhlasu. Tamní ministryně pro životní prostředí Siti Nurbayaová Bakarová sdělila, že tlačit zemi k této dohodě je nevhodné a nespravedlivé.

Velmi důležitá je i dohoda o metanu, i ta má každopádně svá ale. Metan sice v atmosféře nevydrží zdaleka tak dlouho jako oxid uhličitý, na oteplení má však mnohem horší dopad – dokonce přibližně 86krát vyšší. Loni se navíc objevily zprávy, že metanu je v atmosféře nejvíc od doby, co se vedou záznamy. A jeho úroveň se zvýšila přesto, že většina států na světě výrazně omezovala kvůli pandemii všechny možné složky života. I proto patří právě toto ujednání k těm zásadním.

Dohoda z Glasgow zní, že se do roku 2030 sníží emise metanu až o třicet procent. Přihlásilo se k ní přes devadesát zemí. „Snížení emisí metanu je jedna z nejefektivnějších věcí, které je možné udělat, abychom udrželi cíl oteplení nanejvýš o jeden a půl stupně Celsia,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Teď však k těm výše zmiňovaným ale – k dohodě se nepřihlásily Čína, Indie ani Rusko.

Do třetice přišlo na paškál uhlí. Víc než čtyřicítka zemí se zavázala, že jeho využívání utne a přikloní se k čistým zdrojům. Dvacet tři z nich je v závazku úplnými nováčky. Bohatší státy by měly do roku 2030 vyřadit z provozu uhelné elektrárny, chudší pak mají termín o deset let později.

Země se také zavázaly, že nebudou do uhelných elektráren investovat, a to ani doma, ani v zahraničí. I tady ale některé významné podpisy chybí, mezi nimi Čína, Austrálie, Indie, ale i Spojené státy. Dohodu nakonec vcelku překvapivě podepsalo například Polsko. Spolu s ním i Ukrajina, Vietnam nebo Chile.

Na začátku týdne padl také závazek ze strany Indie, která prohlásila, že chce být do roku 2070 klimaticky neutrální. Premiér Nárendra Módí v Glasgow přislíbil, že země by měla do té doby vyprodukovat jen takové množství emisí, jaké bude sama schopná přirozeným způsobem spotřebovat. Podle agentury DPA je to přitom poprvé, kdy si třetí největší producent oxidu uhličitého na světě něco takového předsevzal.

Konferenci OSN doprovázely během prvního týdne také protesty. V pátek se nechali slyšet především mladí v čele se švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou. „Lídři nic nedělají. Zdá se, že jejich hlavním cílem je pokračovat v boji za status quo,“ uvedla. V sobotu se skotským městem prošlo okolo sto tisíc lidí, kteří žádali po účastnících konference větší závazky. Další protesty se odehrály také v jednotlivých zemích.

Nabitý týden

Následovat bude nicméně to hlavní. Mluvit by se mělo především o tom, co všechno je potřeba udělat, aby se teplota zvýšila maximálně o 1,5 stupně, nikoli o 2,7, jak říkají některé předpovědi. Svět je v tuto chvíli teplejší asi o 1,2 stupně Celsia, než tomu bylo před průmyslovou revolucí. Odborníci přitom poukazují na to, že už nyní se nezřídka dějí extrémy – vlny veder, záplavy, hurikány nebo lesní požáry.

S mnohým má ostatně v posledních letech zkušenost i Česko, které sžírala dlouhá období sucha, povodně a v letošním roce i tornádo. „Nesmíme to podcenit a musíme udržet limit jednoho a půl stupně naživu. Státy se musí tento týden opět sejít u jednacího stolu, dojít k odvážným kompromisům a učinit ambiciózní závazky,“ hřímal v Glasgow britský premiér Boris Johnson.

Debata by se měla vést také o financování chudších států, aby i ty mohly bojovat se změnou klimatu. V pondělí udělala první závazek Velká Británie, která oznámila, že chudým zemím pošle na boj se změnami klimatu 290 milionů liber (8,6 miliardy korun). To je ovšem jen zlomek toho, po čem chudší státy volají. Žádají finanční pomoc ve výši sto miliard dolarů (přes dva biliony korun) s tím, že už nyní změnami klimatu nejvíce trpí.

Řešit se bude také to, zda se budou vyplácet náhrady pro ty země, které nemají problematické emise, přesto je globální změna klimatu významně ovlivňuje. Dosud učinilo jediný příspěvek Skotsko, a to jeden milion liber, tedy 29 a půl milionu korun.