Devadesátky byly divoké období, což platí i pro architekturu. Řada zbohatlíků se v této době rozhodla pro stavby či přestavby ve stylu tzv. podnikatelského baroka plného balustrád, hráškově zelené a lvů střežících vjezdy na pozemek. Svému devadesátkovému osudu neunikla ani prvorepubliková vila v Olomouci, která necitlivou přestavbou pozbyla svého funkcionalistického vzhledu a proměnila se v bezpohlavní kvádr s barvou několik dní staré podlitiny. Citlivá rekonstrukce ji však vrátila do atmosféry 30. let minulého století, kterou představujeme v rámci architektonického newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Nová terasa, nové tvary, nová okna a pořádná vrstva zateplení spolu s nátěrem na modro, proměnily před více než dvaceti lety jednu z olomouckých vil k nepoznání. Objekt tu stál od roku 1933 a jednalo se o ukázku povedené funkcionalistické architektury, která je pro tuto dobu tolik charakteristická. Nánosy devadesátkové rozjuchanosti však zcela zabily jeho jedinečnost.

Současní majitelé stavby se naštěstí před pár lety rozhodli investovat do rekonstrukce, která vile vrátila její původní charakter. Existují teorie, že své rysy ve 30. letech získala díky návrhu významného českého architekta Bohuslav Fuchse, vzhledem k podobnosti s jeho jinými díly. Zatímco však tyto domněnky stále čekají na své potvrzení, architekti ze StudioPAB se pustili do práce a následně do rekonstrukce, která vile vrátila nejen její prvorepublikovou noblesu, ale také proměnila její dispozice tak, aby vycházela vstříc osmičlenné rodině.

Díky tomu budova získala nejen přístavbu, ale také nástavbu a celkový počet pater se zvýšil na čtyři. Nejnovější patro striktně ctí původní geometrickou koncepci budovy. Architekti však neměli v úmyslu zastírat, že se jedná o novou část objektu, ale naopak tento fakt podtrhli moderním prosklením nejvyššího podlaží.

Foto: Roman Mlejnek Photography

Rekonstrukce dala vile nové vrchní patro

Spodní patro, které je částečně pod úrovní terénu, slouží obyvatelům pro vstup do domu. Najdeme zde šatnu spolu se vstupní halou, jejíž podlahu zdobí motiv, který byl navržen coby součást kompletní vizuální identity domu. Tento grafický prvek se objevuje i v dalších detailech domu, lze jej spatřit například na mřížkách vzduchotechniky či na krbu.

Součástí spodního patra je též koupelna s toaletou, které se nesou v černobílých odstínech. Prostor se zde našel také pro pokoj určený hostům, který je zároveň knihovnou a nachází se zde i hudební nástroje. Dále na patře najdeme čtecí kout a malou kuchyň, skrze kterou se lze dostat do domácí posilovny a na venkovní terasu.

Do vrchních podlaží je z haly možné vystoupat buď po schodišti, případně využít výtah, který propojuje všechna patra. První patro je zasvěceno hlavnímu obytnému prostoru a vzájemnému setkávání členů domácnosti i vítání návštěv, které do vily přicházejí z východní strany poté, co sem vystoupají po venkovním schodišti.

Na tomto podlaží se nacházejí předsíň s halou, které skrze velké dvoukřídlé dveře ústí do obývacího pokoje. Kromě praskání ohně v krbu je zde možné zaslechnout také cinkání nádobí z kuchyně či jídelny, se kterými je obývací pokoj propojen.

Další dvě navazující patra jsou vyhrazena pro soukromé pokoje členů domácnosti. Ve třetím se usadily děti, které dostaly čtyři barevně kontrastní pokoje a dvě neméně výrazné koupelny. Nejvyšší etáž se znatelně vysokým stropem je prostorem pro manželský pár. Nachází se zde ložnice s koupelnou, ze kterých se díky již zmíněnému výraznému prosklení nabízí výhled na široké okolí domu.

Foto: Roman Mlejnek Photography

Jídelna v designovém pojetí

Výraznými prvky vrchního patra jsou obklad stěny z ořechového dřeva a plastika rudé kočkovité šelmy. Ta je jedním z mnoha uměleckých děl, která se nacházejí v interiérech objektu, za jejichž návrhem stojí designérka Jana Trundová ze studia Mimokolektiv. Umístění uměleckých děl bylo velmi pečlivě vybráno a interiér byl přizpůsoben tak, aby v něm jednotlivé kousky vynikly. Syté barvy zde střídá hrubá struktura kamene, dřevo i jednoduché bílé plochy objevující se na stropech i podlahách.

Nedílnou součástí objektu se stala také nová přístavba, do které se lze dostat proskleným průchodem. Funguje především jako garáž a místo pro odpočinek. Kromě sauny a bazénu se zde nachází i soubor několika zavěšených kokedam s parožnatkami, které jsou zavlažovány mlžným systémem.