Pryč s tragickými devadesátkami. Rekonstrukce vrátila olomoucké vile její prvorepublikovou něhu

Pod nánosy porevoluční nezřízenosti by člověk jen stěží hledal funkcionalistický poklad. Nákladná proměna však místu vrátila jeho původní duši.

olomoucka-vila2

Foto: Roman Mlejnek Photography

Vila v olomoucké ulici Wellnerova

0Zobrazit komentáře

Devadesátky byly divoké období, což platí i pro architekturu. Řada zbohatlíků se v této době rozhodla pro stavby či přestavby ve stylu tzv. podnikatelského baroka plného balustrád, hráškově zelené a lvů střežících vjezdy na pozemek. Svému devadesátkovému osudu neunikla ani prvorepubliková vila v Olomouci, která necitlivou přestavbou pozbyla svého funkcionalistického vzhledu a proměnila se v bezpohlavní kvádr s barvou několik dní staré podlitiny. Citlivá rekonstrukce ji však vrátila do atmosféry 30. let minulého století, kterou představujeme v rámci architektonického newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Nová terasa, nové tvary, nová okna a pořádná vrstva zateplení spolu s nátěrem na modro, proměnily před více než dvaceti lety jednu z olomouckých vil k nepoznání. Objekt tu stál od roku 1933 a jednalo se o ukázku povedené funkcionalistické architektury, která je pro tuto dobu tolik charakteristická. Nánosy devadesátkové rozjuchanosti však zcela zabily jeho jedinečnost.

Současní majitelé stavby se naštěstí před pár lety rozhodli investovat do rekonstrukce, která vile vrátila její původní charakter. Existují teorie, že své rysy ve 30. letech získala díky návrhu významného českého architekta Bohuslav Fuchse, vzhledem k podobnosti s jeho jinými díly. Zatímco však tyto domněnky stále čekají na své potvrzení, architekti ze StudioPAB se pustili do práce a následně do rekonstrukce, která vile vrátila nejen její prvorepublikovou noblesu, ale také proměnila její dispozice tak, aby vycházela vstříc osmičlenné rodině.

Díky tomu budova získala nejen přístavbu, ale také nástavbu a celkový počet pater se zvýšil na čtyři. Nejnovější patro striktně ctí původní geometrickou koncepci budovy. Architekti však neměli v úmyslu zastírat, že se jedná o novou část objektu, ale naopak tento fakt podtrhli moderním prosklením nejvyššího podlaží.

olomoucka-vila1

Foto: Roman Mlejnek Photography

Rekonstrukce dala vile nové vrchní patro

Spodní patro, které je částečně pod úrovní terénu, slouží obyvatelům pro vstup do domu. Najdeme zde šatnu spolu se vstupní halou, jejíž podlahu zdobí motiv, který byl navržen coby součást kompletní vizuální identity domu. Tento grafický prvek se objevuje i v dalších detailech domu, lze jej spatřit například na mřížkách vzduchotechniky či na krbu.

Součástí spodního patra je též koupelna s toaletou, které se nesou v černobílých odstínech. Prostor se zde našel také pro pokoj určený hostům, který je zároveň knihovnou a nachází se zde i hudební nástroje. Dále na patře najdeme čtecí kout a malou kuchyň, skrze kterou se lze dostat do domácí posilovny a na venkovní terasu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do vrchních podlaží je z haly možné vystoupat buď po schodišti, případně využít výtah, který propojuje všechna patra. První patro je zasvěceno hlavnímu obytnému prostoru a vzájemnému setkávání členů domácnosti i vítání návštěv, které do vily přicházejí z východní strany poté, co sem vystoupají po venkovním schodišti.

Na tomto podlaží se nacházejí předsíň s halou, které skrze velké dvoukřídlé dveře ústí do obývacího pokoje. Kromě praskání ohně v krbu je zde možné zaslechnout také cinkání nádobí z kuchyně či jídelny, se kterými je obývací pokoj propojen.

Další dvě navazující patra jsou vyhrazena pro soukromé pokoje členů domácnosti. Ve třetím se usadily děti, které dostaly čtyři barevně kontrastní pokoje a dvě neméně výrazné koupelny. Nejvyšší etáž se znatelně vysokým stropem je prostorem pro manželský pár. Nachází se zde ložnice s koupelnou, ze kterých se díky již zmíněnému výraznému prosklení nabízí výhled na široké okolí domu.

olomoucka-vila5

Foto: Roman Mlejnek Photography

Jídelna v designovém pojetí

Výraznými prvky vrchního patra jsou obklad stěny z ořechového dřeva a plastika rudé kočkovité šelmy. Ta je jedním z mnoha uměleckých děl, která se nacházejí v interiérech objektu, za jejichž návrhem stojí designérka Jana Trundová ze studia Mimokolektiv. Umístění uměleckých děl bylo velmi pečlivě vybráno a interiér byl přizpůsoben tak, aby v něm jednotlivé kousky vynikly. Syté barvy zde střídá hrubá struktura kamene, dřevo i jednoduché bílé plochy objevující se na stropech i podlahách.

Nedílnou součástí objektu se stala také nová přístavba, do které se lze dostat proskleným průchodem. Funguje především jako garáž a místo pro odpočinek. Kromě sauny a bazénu se zde nachází i soubor několika zavěšených kokedam s parožnatkami, které jsou zavlažovány mlžným systémem.

ČVUT vyvinulo aplikaci, která pomůže s opravou památek. Dokáže spočítat, na kolik majitele vyjde

Aplikace má na výběr až 74 typových objektů, může jít o knihovnu či školu, podle nich pak navrhne cenu krátkodobé údržby nebo kompletní rekonstrukce.

Eliška NováEliška Nová

_cesky-krumlov_1

Foto: Leonhard Niederwimmer/Unsplash

Český Krumlov

0Zobrazit komentáře

Kdo se někdy pustil do obnovy kulturní památky, ví, že původní rozpočet je většinou jen cár papíru, který lze rozcupovat po prvních hodinách rekonstrukce. Financí je nakonec potřeba násobně víc. Podobným překvapením chce předejít pražské České vysoké učení technické. Proto vyvinulo speciální aplikaci, která potřebné finance vcelku dobře odhadne.

„Objekty památkové péče vyžadují vyšší náklady na sanace i údržbu než objekty běžné výstavby, zároveň u nich bývá obtížné stanovit, s jakou částkou je potřeba počítat. Software, který jsme vyvinuli, umožní vlastníkům získat na základě zadaných informací o objektu co nejpřesnější odhad nákladů na jeho obnovu,“ uvedl pro CzechCrunch Daniel Macek z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví Fakulty stavební. Právě tady se software ve spolupráci s Kloknerovým ústavem zrodil.

Aplikace se jmenuje Monurev a její název se vztahuje k anglickým slovům Monuments a Revitalisation, tedy památky a revitalizace. Nástroj je ojedinělý nejen v Česku, ale patrně také v celé Evropě. Tomu napovídá také to, že měl ohlas i na mezinárodních konferencích.

Jak přesně pracuje? Aplikace nabízí 74 staveb, které odpovídají nejčetnějším typovým objektům v Památkovém katalogu, který spravuje Národní památkový ústav. Může jít o vodní mlýn či kovárnu, o hospodářskou budovu nebo konírnu. V nabídce je kostel, synagoga, zvonice i klášter. Různé druhy měšťanských, venkovských i činžovních domů, ale například také divadlo, obchodní dům, sokolovna, škola nebo sklárna.

Jde o takové stavby, které vznikaly v minulosti podle tehdejších známých technických postupů a dostupných materiálů. „Od toho se také odvíjejí specifika jednotlivých konstrukčních prvků a sanačních metod, které jsou nezbytné při památkové péči,“ vysvětluje Macek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Uživatel z databáze vybere objekt, který nejvíc odpovídá opravovanému, a zadá základní parametry. Může jít o sklon střechy, počet podlaží, výšku, šířku, délku nebo nadzemní výšku. Ideální je také zadat rok výstavby. Software následně vygeneruje předpoklad použitých konstrukčních prvků, informaci, zda je bude potřeba spíš opravit nebo vyměnit, a nakonec shrne náklady. Ve finále tak nejde o typový objekt jako takový, důležitá je pro projekt právě databáze konstrukčních prvků.

Aplikace funguje i ve chvíli, kdy neexistuje přesná shoda. Lze totiž modifikovat i objekt, který slouží jako předloha. Platí ale zároveň, že čím víc má stavba specifik, tím víc se model od toho reálného odchyluje. To vychází z toho, že pracuje s průměrnými hodnotami. „Aplikace však umožňuje uživateli provést detailní úpravy navrženého modelu tak, aby výsledek co nejvíce odpovídal řešenému projektu,“ říká Macek.

Software dokáže navrhnout jak krátkodobější údržbu, tak i celkovou rekonstrukci. Aplikace pracuje také s inflačním indexem, aby měl uživatel představu o skutečných částkách, které bude v čase potřebovat.

otv-synagoga-v-polici-u-jemnice

Přečtěte si takéU Třebíče renovovali neobvyklou venkovskou synagoguPoslední svého druhu. U Třebíče opravili výjimečnou venkovskou synagogu, teď je z ní muzeum

Se softwarem pracují studenti, kteří ho využívají pro závěrečné práce. Vhodný je i pro jednotlivce, kteří si kulturní památku pořídili. Patrně nejvíc ale přijde vhod například obcím, které mají podobné objekty ve vlastnictví. Lépe se jim budou na opravy shánět peníze. Pro představu je nyní v Památkovém katalogu přes čtyřicet tisíc nemovitých kulturních památek a velký počet je v havarijním stavu.

mahr-2

Přečtěte si takéZakladatel Coffee Roomu to na jižní Moravě rozjíždí s matchouZ Prahy do Mikulova a na zelenou. Zakladatel Coffee Roomu to na jižní Moravě rozjíždí s matchou

Fakulta stavební ČVUT v minulosti už podobnou aplikaci vyvinula. Jmenuje se Buildpass, zaměřuje se na současnou výstavbu a nyní je využívaná pro výuku. Fakulta ale už plánuje novou verzi, která by byla vhodná i pro komerční účely. Ostatně Monurev, který může použít každý a zdarma, z této aplikace vycházel.

Vzhledem k zahraničnímu zájmu nyní vědci software řeší také s odborníky ze Slovenska a Polska. „V uvedených státech řeší stejnou problematiku jako my, a to jak odhadnout předpokládané náklady obnovy nemovitých kulturních památek. Aktuálně je to ve fázi, kdy jsme pro zahraniční kolegy inspirací. Posléze očekáváme zpětnou vazbu s případnými podněty a připomínkami pro zlepšení a zpřesnění vypracované metodiky a softwaru,“ uvádí Macek.