Štědrý den se kvapem blíží, proto je třeba obstarat řadu důležitých věcí. Na tradičním nákupním seznamu nechybí kapr, dárky ani stromeček. Jen v Česku padne za oběť vánočním zvykům více než milion malých jehličnanů, což z jedličky či smrčku v obýváku nečiní příliš udržitelnou tradici. Problémů s udržitelností je ovšem kolem vánočních stromků více. Projekt Zasaď život proto nabízí způsob, jak si stromek doma užít, aniž by bylo nutné mít jakékoliv výčitky. Jiný strom za něj můžete vysadit v lese, a to z pohodlí domova.

Prosinec patří k nejméně udržitelným měsícům v roce. Hodování, dárky, ale i další nezbytnosti Vánoc dělají ze svátků vysoce spotřebitelskou záležitost, za kterou Češi loni dle průzkumu České bankovní asociace utratili téměř 13 tisíc korun – a každý desátý si na ně dokonce půjčil. Kdo však chce, může mít udržitelné i Vánoce. Stačí se jen zamyslet nad výběrem správných dárků, omezit světelné dekorace nebo mít doma vánoční stromek s nízkou uhlíkovou stopou.

„V posledních letech se objevuje trend umělého stromečku a spousta lidí si myslí, že je to cesta k udržitelnosti,“ říká Martin Šimáček, jeden ze zakladatelů projektu Zasaď život, který umožňuje skrze výsadbu sazenic stromků zájemcům kompenzovat vlastní uhlíkovou stopu, kterou za sebou zanechávají svou běžnou činností. Šimáček k tomu však jedním dechem dodává, že umělý strom rozhodně udržitelný není.

„S ohledem na materiál a uhlíkovou stopu takového výrobku by ale člověk musel používat umělý vánoční stromeček alespoň dvacet let, aby měl jeho nákup nižší dopad na přírodu než každoroční pořízení stromku živého,“ vysvětluje.

Jenže i v případě pořízení klasického živého stromku lze vybírat z více či méně udržitelných možností. Stromky prodávané u velkých obchodních řetězců pocházejí z lesních školek, v horším případě z velkých plantáží nacházejících se například v Dánsku či Německu, kde jsou pěstovány podobně jako jiné zemědělské produkty.

V nich stromky rostou přibližně sedm let v dlouhých řadách, jsou ošetřované pesticidy a hustá výsadba odebírá z půdy velké množství živin. Jejich pěstování proto představuje pro životní prostředí relativně velkou zátěž, což umocňuje i nutnost následně je převážet po celé Evropě. Kdo by chtěl, aby mu Ježíšek nadělil dárky pod strom s minimální uhlíkovou stopou, musí hledat. A být nápaditý.

„Nejlepší je kupovat stromky s certifikací FSC, kterou nezisková organizace Forest Stewardship Council uděluje dřevu pocházejícím z lesů obhospodařovaných ekologicky, sociálně prospěšně a ekonomicky životaschopně. Další možností jsou prořezávky, které nabízí například samostatný projekt Zachraň stromek. Nebo si lze stromek rovnou půjčit či koupit v květináči,“ dává doporučení Olga Pexídrová, druhá zakladatelka projektu Zasaď život, který nabízí ještě jednu alternativu.

Život za život

Jeho projekt Zasaď život dává celoročně zájemcům možnost kompenzovat vlastní uhlíkovou stopu prostřednictvím výsadby stromků. Zájemce si na e-shopu zvolí, kolik stromků chce prostřednictvím projektu Zasaď život vysadit, a zaplatí adekvátní částku. Projekt následně ve spolupráci s přírodními rezervacemi a chráněnými krajinnými oblastmi vysadí strom tam, kde to dává smysl, aby zalesnění probíhalo na místech, kde je to skutečně zapotřebí.

Navíc si vybírá takové dřeviny, u kterých je jisté, že stromek bude na místě růst i za 150 let a nebude hned vytěžen. Takový strom je svou fotosyntetickou činností po čase schopen kompenzovat uhlíkovou stopu jednotlivce. Jeden strom však nestačí. Ke kompenzaci průměrné stopy člověka žijícího průměrným konzumním životem je nutné každý měsíc vysadit přibližně dva takové stromy. Za jejich výsadbu stačí projektu zaplatit online pár stovek, o vše ostatní je postaráno. Sazenice vysazují brigádníci, přičemž investoři jsou pravidelně i skrze fotky informováni o tom, jak se daří právě jejich stromku.

V prosinci však může zájemce k oněm dvěma stromkům přihodit ještě jeden navíc, aby kompenzoval život stromu, který padl za oběť vánočním zvykům. „Není to ale vánoční stromeček, je to strom, který bude vysazen a poroste do konce svého přirozeného zániku. O sazenice se budeme starat tak, aby úspěšně vyrostly a zalesnily dané území,“ vysvětluje Šimáček.

Vysazení takového stromku je podle něj také ideální příležitostí i pro ty, kteří mají doma stromek umělý. V tomto případě však nebude stačit vysazení jednoho stromku. „Aby se vyrovnala uhlíková stopa jednoho umělého stromku, je potřeba zasadit zpět do přírody přibližně deset stromů,“ vysvětluje Šimáček.

Šimáček zároveň připomíná, že udržitelnosti živého vánočního stromku může přispět také jeho ekologická likvidace poté, co už nejsou jeho služby potřeba. Prvně je důležité stromek důkladně odstrojit a očistit od ozdob, vosku a dalších materiálů. „Odstrojený stromek lze zanechat u popelnic na tříděný odpad nebo odvézt na místní sběrný dvůr. Stromky pak putují do štěpkovače a následně z nich vzniká například kompost,“ popisuje ideální postup Pexídrová.

A přidává také alternativu pro lidi žijící na venkově. „Na vesnici se lze zeptat místního lesníka, jestli by nevyužil stromky, buď na zasazení, nebo na krmení pro zvěř. I zde je třeba dbát na důkladné odstrojení, jelikož by mohly zbylé ozdoby být pro zvěř nebezpečné. Pokud si někdo koupí stromek v květináči, tak může stromek po Vánocích zasadit na zahradě nebo se domluvit s lesníkem na správném zasazení v lese,“ uzavírá Pexídrová.