Každý rok je to při procházce po Vánocích smutný pohled. Šance, že u nejbližší popelnice bude ležet použitý vánoční stromek, je poměrně velká. Takové jehličnany čeká po svozu z drtivé většiny osud v peci spaloven. Někdo se tak může ve snaze ušetřit stromy obrátit na plastovou variantu. Opravdový vánoční stromek si ale lze i půjčit. Během několika let tak vymění různé majitele, nakonec se zasadí a může v klidu růst dál.

Češi podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků každý rok na Vánoce koupí přes 1, 3 milionu jehličnanů. Dle majitele půjčovny vánočních stromků v Libochovicích na Litoměřicku Vojtěcha Stránského se jich v Česku půjčí každý rok zhruba tisíc, jejich pronájem tak může znít trochu raritně. Celkový počet takových podniků v Česku by se opravdu dal spočítat na prstech jedné ruky.

Půjčovna Stránského nicméně funguje už deset let od roku 2012 jako součást zahradnictví, které na místě její majitel provozuje. „Předcházely tomu vlastní zkušenosti s živými vánočními stromky a zkušenosti našich přátel, kterým jsme stromky poskytovali do té doby,“ vzpomíná Stránský. V prvním roce jehličnany půjčili sedmdesáti zákazníkům.

„Chtěli jsme si hlavně osahat, co všechno taková půjčovna obnáší, a získat zkušenosti do dalších let,“ vysvětluje majitel. Zájem o půjčování podle Stránského postupně stoupá. V roce 2021 pronajali stromků přes sto sedmdesát, podobný počet čekají i další rok, popsal Stránský pro CzechCrunch. Jan Havlíček z půjčovny v Poříčí nad Sázavou měl letos v nabídce přibližně 250 kusů, uvedl pro server Ekonews.

I Havlíček před časem pro Český rozhlas potvrdil zvyšující se zájem o půjčení stromků. „Chodí i dotazy, jestli rozvážíme do Brna, do Ostravy nebo do Plzně. Poptávka je velká, my ale rozvážíme pouze po Praze,“ vysvětlil. Více stromků by rád půjčil i Stránský. „Celé to ale závisí na kapacitě rozvozu. Musel bych mít ještě jedno auto a nějaké dva lidi. Člověk je totiž od rána do večera v autě,“ řekl Českému rozhlasu. Dovoz po Praze nabízí zdarma, mimo hlavní město je u něj za příplatek.

Půjčit stromek lze buď osobně, nebo přes internet. Stačí si vybrat kategorii podle velikosti stromku a přejít do košíku jako při klasickém nákupu v e-shopu. „Pak se s vámi obvykle do sedmi dnů spojíme a domluvíme se na detailech zápůjčky,“ říká Stránský. Standardní doba půjčení je čtrnáct dní. „Delší pobyt uvnitř by stromek nepřežil. V rámci pronájmu vám zapůjčíme i misku pod něj, neboť je potřeba ho zalévat,“ vysvětluje.

Zákazníci si mohou vybrat ze tří druhů borovice, smrků nebo jedle, ta je nejoblíbenější. Cenově vyjde půjčení stromku podle jeho druhu a velikosti na šest set až třináct set korun, cena za koupi je podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků tento rok průměrně čtyři sta až tisíc korun.

Nezvaní hosté

Podle Stránského je nutné jehličnan zalít co nejdříve po převzetí, poté přibližně jednou za dva až čtyři dny. Za tak krátkou dobu podle něj nezačne rašit a může se pak znovu zasadit do zimy. Stromky zákazníkům rozváží v několika termínech v průběhu prosince. Letos je to ještě poslední týden před Štědrým dnem.

Jedním z hlavních smyslů půjčování vánočních stromků je zajistit to, aby přežily Vánoce a napřesrok si je mohl půjčit další zákazník. Je proto třeba o ně během dvou týdnů do určité míry pečovat. „Stromek umístěte na co nejchladnější místo, pokud možno ke světlu. Rozhodně jej neumisťujte k topení,“ radí Stránský, podle kterého není od věci ho ještě před i po Vánocích dát do chladu, třeba na balkón, pokud má člověk takovou možnost.

Jinak stromek podle něj žádnou zvláštní péči nepotřebuje. To ale neznamená, že se ojediněle nemohou objevit kuriózní situace. „Stalo se nám, že se ve stromku zabydleli mravenci a po přemístění do bytu začali zkoumat okolí. Zákaznice vše vtipně vyřešila tím, že je uplatila cukrovím položeným do květináče a z větší misky jim vytvořila vodní bariéru. Všichni včetně mraveniště nakonec prožili svátky v naprosté pohodě,“ říká s úsměvem Stránský. Po svátcích od zákazníků stromky opět odváží.

Tématu udržitelnosti v souvislosti se stromy se věnuje i projekt Zasaď život, který zájemcům nabízí možnost alespoň část své uhlíkové stopy zamést jejich vysazováním. Protože mají stromy schopnost měnit oxid uhličitý na kyslík a další látky, lze jejich sázením uhlíkovou stopu vyrovnávat. Dnes už podobných projektů existuje více.

Úmrtnost vrácených půjčených kusů je podle Stránského zhruba deset procent, velký počet stromků se podaří půjčit opakovaně. „Máme stromy, které tu jsou klidně šest let. Už jsme je vykopali, třikrát půjčili, pak byly zase dva roky v zemi a teď jsou znovu půjčené,“ vysvětluje Stránský.