Raději italskou pizzu od Rossopomodoro, nebo víno? Do Česka míří nové řetězce, které nabídnou obojí

V Česku se objeví italská síť rychlých restaurací Rossopomodoro nebo kombinace obchodu a občerstvení, tedy Wine & Food koncept Signorvino.

Iva BrejlováIva Brejlová

pizza

Foto: Nik Owens/Unsplash

Rossopomodoro nabízí neapolskou kuchyni

0Zobrazit komentáře

Pro své jídlo je Itálie známá po celém světě, přesto řetězců občerstvení, které by toho využívaly, není moc ani v samotné zemi, natož mimo ni. Jednou z mála výjimek je Rossopomodoro – řetězec restaurací, který vznikl před více než dvaceti lety v Neapoli, rozrostl se z ní i po celé Itálii a pak ještě do zahraničí. Dnes má koncept kolem 130 restaurací po světě a Česko až dosud chybělo. Během několika týdnů se to má změnit.

První pobočka řetězce otevře v pražském obchodním centru Palladium, tedy v místě, které samotná restaurace označuje za „neobvyklý“ prostor. Hlavní nádraží, letiště nebo nákupní centra byla až druhá místa v pořadí, kam se značka začala rozšiřovat. Zajímavější pro ni byla dlouho centra měst – Neapole, Řím, Florencie nebo třeba Benátky.

Rossopomodoro založili tři bývalí hráči rugby, ale rodinný byznys v restauraci se kolem nich točil odmala. První restauraci otevřeli v roce 1998 a svou kuchyni označují právě za neapolskou spíš než italskou. Když značka obsluhovala desítky míst v zemi, začala se rozšiřovat do zahraničí. Uspěla především ve Velké Británii, kde má desítky poboček.

Další jsou ale v mnoha koutech Evropy i mimo ni, třeba na Islandu, v Brazílii, Spojených státech, Saúdské Arábii nebo Japonsku. „Český trh je pro mezinárodní restaurace atraktivní,“ uvádí Zdeněk Zádrapa, specialista na pronájem maloobchodních prostor v tomto segmentu ze společnosti Cushman & Wakefield. „Zejména Praha je přirozenou vstupní branou na náš trh,“ vysvětluje.

Říká, že v případě restaurací s obsluhou, jako je právě Rossopomodoro, je obvyklejší otevření první pobočky právě v hlavním městě a následné vyhodnocení, jak zákazník novou značku přijímá. „Poté se rozhodne o strategii dalšího rozvoje. Takovou formu rozvoje zvolily například restaurační sítě L’Osteria nebo Vapiano,“ přibližuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podobný postup by mohla zvolit i restaurační síť Signorvino, která se do Česka chystá. I tady jde o koncept italské nabídky, ale u tohoto typu občerstvení se očekává, že se jídlo spojí s vínem. S důrazem na to druhé. Signorvino má ve svém popisu dovětek, že jde o „sklípek s kuchyní“. Tedy že si zákazníci přijdou pro dobré víno, prostě jako do obchodu. A pokud budou mít chuť, dají si ho hned na místě, případně ho doplní i objednávkou z místní kuchyně.

Signorvino má v Itálii k třiceti pobočkám a expanze i do Česka je součástí plánu rozšířit se během krátké doby hned do několika zemí Evropy. Kromě Prahy se má objevit mimo jiné v polské Varšavě. Cílem, který sama společnost označuje za ambiciózní, je nakonec francouzská Paříž. Za loňský rok měla mít firma podle italského Wine News obrat kolem 55 milionů eur a prodat přes 1,8 milionu lahví.

Řetězce mají o vstup do tuzemska zájem, přestože nedávná pandemie a s ní související omezení maloobchodu vyvolaly určité obavy o budoucnost sektoru, hlásí Cushman & Wakefield. Otevření první pobočky v Česku už ohlásil oblíbený americký fastfood Popeyes, který má podobně bohatou historii jako McDonald’s, KFC nebo Burger King.

„Jeho příchod na český trh je největším vstupem F&B hráče od roku 2017, kdy zde znovuotevřela značka Pizza Hut,“ popisuje Jan Kotrbáček, partner v Cushman & Wakefield. Popeyes má po celém světě téměř 3 900 poboček, většinu ve formě franšíz – a tuto formu má volit i v Česku. V průběhu letoška tu má otevřít hned několik restaurací, kde a kolik přesně, však zatím není známo.

Jídlo raději z domova. Ceny obědů v České republice zdražily za jeden rok o pětinu

V Praze už průměrná cena obědů přeskočila hranici dvou set korun. V uplynulém roce ale zdražovaly napříč celou Českou republikou.

dan-gold-unsplash

Foto: Dan Gold / Unsplash

Obědy v Česku meziročně meziročně zdražily o 29 korun

0Zobrazit komentáře

Na to, že zdražuje snad bez jediné výjimky vše kolem nás, jsme si v posledním roce zvykli. A položkami, u kterých růst cen vnímáme nejcitelněji, jsou potraviny a jídlo v restauracích. Ve druhém případě na sklonku loňského roku podle analýzy společnosti Sodexo došlo k bezprecedentnímu růstu. ​​Průměrná útrata za oběd v restauraci se totiž v Česku meziročně zvýšila o 29 korun, tedy o 19 procent.

Donést si do práce krabičku s obědem z domova se vyplácí stále více, jelikož od začátku roku zvedaly restaurační provozy napříč celou Českou republikou ceny obědů každý měsíc. Příčina je nabíledni – stoupající ceny surovin, nájmů, energií, ale také růst mezd doprovázený nedostatkem pracovních sil v gastronomickém oboru.

„Zatímco od začátku loňského roku se ceny meziměsíčně zvyšovaly maximálně o dvě koruny, v září přišel skok o více než pět korun. Zřejmě to souvisí s tím, že provozovatelé restaurací se po skončení prázdnin odvážili do konečných cen výrazněji promítnout své rostoucí náklady,“ vysvětluje Jan Michelfeit ze společnosti Sodexo Benefity, která umožňuje platit za stravování svými benefitovými kartami a poukázkami.

Majitelům restaurací totiž podle Michelfeita nic jiného nezbývalo. Někteří z nich v první polovině roku se zdražováním váhali, aby nepřišli o zákazníky. Ukrajovali tak ze své marže, na podzim jim však nezbývalo než ceny obědů výrazněji zvýšit.

Sodexo obědy

Zdroj: Sodexo

Meziroční srovnání cen obědů v České republice podle dat Sodexo

„Ještě palčivěji si zdražování obědů uvědomíme při pohledu na roky 2021 a 2020. Už v prosinci 2021 byl totiž meziroční růst dvanáctiprocentní. O rok dříve – tedy mezi prosincem 2019 a prosincem 2020 – to přitom bylo jen o tři procenta,“ připomíná Michelfeit.

Nikoho asi příliš nepřekvapí, že nejhlouběji si do kapsy při návštěvě restaurace sahají Pražané. Průměrná cena oběda v Praze v listopadu překonala dvousetkorunovou hranici a dosáhla 203 korun. Nejlevněji se v posledním měsíci loňského roku obědvalo na Vysočině a v Ústeckém kraji, kde cena překročila 161 korun.

„Zdražení dle mého názoru ještě v roce 2023 uvidíme, ale bude pozvolnější se zpomalujícím se tempem inflace. Pokles inflace pod desetiprocentní hranici očekáváme v polovině letošního roku. Zároveň platí, že stále více strávníků už není ochotno zvyšující se ceny akceptovat, což na restaurace vytváří tlak z druhé strany,“ míní Michelfeit.

S tím, jak ceny obědových menu stoupaly, totiž několik měsíců v řadě klesal počet transakcí v restauracích. Z dat Sodexo Benefity vyplývá, že zákazníci se stravenkovými kartami přecházejí do obchodů s potravinami – lidé hledají cesty, jak ušetřit, a jednou takovou je častější vaření doma z nakoupených surovin.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zdražení navíc brzy nastane i ve školních jídelnách. Již od 1. února budou moci provozovatelé stravovacích zařízeních ve školách zdražit obědy o 20 procent oproti současným cenám. Dovoluje to novelizovaná vyhláška, kterou připravilo ministerstvo školství. To se snaží reagovat na růst cen potravin a chce, aby měly vzdělávací instituce možnost nakupovat stále kvalitní suroviny. Průměrná cena školního oběda je nyní podle ministerstva 34 korun.

Současné limity na oběd pro strávníka staršího 15 let jsou 45 korun, od 1. února vzrostou na 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od 7 do 10 let bude 47 korun, což je o osm korun více než nyní. Děti od 11 do 14 let budou místo nynější nejvyšší ceny 41 korun za oběd platit maximálně 50 korun a děti do šesti let 36 korun, což je o šest korun více než nyní.

Za celodenní stravu rodiče předškoláků od počátku dalšího měsíce zaplatí 57 korun až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let bude platit dohromady nejvýše 141 korun denně a v případě dítěte od 11 do 14 let maximálně 153 korun za den. Celodenní strava pro starší 15 let přijde až 169 korun. V porovnání s dnešními cenami budou moci školní jídelny navýšit denní stravu o 23 až 33 korun.