Révu vystřídalo netradiční pražské bydlení. Architekti postavili na svazích Krče tak trochu jiný dvojdům
V pražské Krči vyrostl zajímavý dvojdům, který reaguje na okolní zástavbu i složitou parcelu, na níž se nachází. V každé části jsou tři byty.
Svahy pražské Krče, zvedající se od Kunratického potoka severním směrem, jsou prudké. Dříve zde dozrávala vinná réva, v polovině 20. let minulého století však byly pozemky spadající pod obec Dolní Krč rozparcelovány a začala na nich výstavba rodinných domů a vil. Zástavba probíhala rozmanitě až živelně, a tak jsou dnes svahy architektonicky pestré. Tuto pestrost nyní rozšířil i netradiční dvojdům od architekta Martina Čeňka.
Dvojdům vznikl na původní dvojparcele, ke které vedl přístup z vrchní i spodní části pozemku. To se ovšem v průběhu let změnilo – parcela byla odříznuta od jižního přístupu, a tak se architekti museli vypořádat s pouze jedním přístupovým bodem a převýšením deset metrů.
V horní části pozemku dříve stával nesčetněkrát přestavovaný rodinný dům. V sousedství pak stojí bytové terasové domy v brutalistním stylu z přelomu 60. a 70. let a bytové domy ze 70. a 80. let minulého století. A právě na jejich architektonický kontext se Martin Čeněk ze studia Martin Cenek Architecture pokusil navázat.
Na poměrně velkém, jižně orientovaném pozemku s množstvím zeleně vybudoval dvojdům koncipovaný jako bílý blok kopírující terén. Hmota domu začíná na úrovni horní ulice horizontálními garážemi opláštěnými hliníkovým plechem. Díky pouze jednomu podlaží zde dům působí relativně nenápadně. S postupným sestupem po svahu se však jeho hmota rozrůstá a odkazuje na terasové bytové domy nacházející se nad ním.
Stavba tak má dvě tváře: jedna, ta skromnější, hledí do města a druhá, okázalejší, do zeleně. „Naším cílem bylo navrhnout bydlení v zeleni, a to ve všech podlažích domu. Stíněné terasy s vestavěnými truhlíky a v podstatě nerušený pohled z obývacích pokojů na horizont či do zelené zahrady jsou tak jeho hlavním motivem. Stavba se svými jednoduchými materiály a střídmou barevností snaží zeleni příliš nekonkurovat,“ popisují autoři.
Vstupy do jednotlivých bytů vedou z vnějšího schodiště, které dům dělí na dvě poloviny. Zároveň se jedná o pojící prvek mezi ulicí a zahradou, ležící téměř o osm metrů níž.
Řešení provozu se inspirovalo klasickými činžovními vilami. „Každý z dvojice zrcadlově řešených domů obsahuje tři větší bytové jednotky (4+kk, 3+kk a mezonetové 5+kk) se samostatnými vstupy a společné zázemí se sklepy, garážemi a kolárnami. Zahrada s ohništěm a původní i nově vysázenou zelení je společná,“ popisují dispozice architekti.
V interiérech lze obdivovat vestavěný nábytek plný hravých barev, které kontrastují s jednotnou barevností exteriéru. Terasy jsou stíněny žlutými baldachýny, v obývacích pokojích všech bytů se nachází sedací bezrámová okna s hlubokým parapetem, přístupy na terasy a výhledy do zeleně.
Zelená je i samotná stavba. Energeticky téměř nulový dům pracuje s recyklací dešťové vody, vytápění je řešeno pomocí tepelných čerpadel a v interiérech je systém nuceného větrání.
