Rib eye steak na talíři, ale kráva se směje. Izraelci pomocí 3D tisku pěstují maso jako od řezníka

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

aleph-farms-steak-1

Foto: Aleph Farms

Vypěstovaný steak od Aleph Farms má být téměř k nerozeznání od hovězího masa

0Zobrazit komentáře

Bývala doba, kdy získávání masa vyžadovalo zapojení těch nejzákladnějších pudů, instinktů a hrubé fyzické zdatnosti. Inteligence sloužila jen k tomu, abychom zvířeti zamezili v úniku před oštěpy. Dnes to už nejen dávno neplatí, ale často se všemu zmíněnému aktivně vzpíráme. Efektivita současných způsobů získávání masa je přímo úměrná míře aplikace vědecké expertizy. Na konci přesto může být pořádný steak, vytvořený množením buněk a 3D tiskem.

Jelikož má výsledek kromě „ekonadšenců“ a neortodoxních vegetariánů zaujmout i masožravce, nejde jen o autenticky působící kus masa. Lidé z izraelského gastronomického startupu Aleph Farms se pokusili vyvinout způsob pro umělé vytvoření specifické části svalové hmoty zvířete. Nyní se tak mohou pochlubit prvním steakem z vysokého roštěnce (rib eye), pro který nemusela zemřít kráva.

Zatímco klasický steak vyžaduje dobře krmené zvíře a zkušeného řezníka, ten laboratorní je o procesu jeho růstu. Naklonovat samotné buňky je technicky ještě relativně jednoduché. Pokud se je ale nechá prostě množit, výsledkem je zvláštní masová hmota, které chybí správná barva i textura – to, co dělá steak steakem. Proto se uměle vytvořené maso, ať už rostlinné nebo klonované, většinou podává v „mleté“ formě, třeba v hamburgerech nebo kuřecích kouscích.

Důraz na správné vlastnosti steaku

Největší výzvu pro izraelský startup tedy spíš než vytvoření laboratorního masa představovalo zajištění správných vlastností steaku. Na tom v Aleph Farms pracují už od svého založení v roce 2017. Tehdy samostatná firma vznikla ve spolupráci s izraelským gastro-technologickým inkubátorem a univerzity Technion. S pomocí tamního profesora z fakulty biomedicínského inženýrství pak vyvinuli technologii využívající přirozené procesy regenerace svalové tkáně.

Základem je několik různých druhů buněk odebraných přímo ze živého zvířete podobným způsobem jako při výtěru z úst u lidí. Největší přínos Aleph Farms pak spočívá ve schopnosti tyto buňky, vytvářející tuk, žíly nebo svalstvo, pěstovat vedle sebe, ve stejných podmínkách, jaké by byly v těle krávy. První výsledky takového přístupu přišly už v roce 2018, nyní ale firma přichází s vylepšenou verzí umožňující vytvořit potenciálně jakýkoliv typ steaku.

aleph-steak

Foto: Aleph Farms

Izraelci se snaží věrohodně napodobit i tuk

Cesta k nim vede skrze zvláštní metodu 3D tisku, kterému se říká 3D biotisk. Díky němu lze buňky přesně rozmisťovat na ploše a vrstvit na sebe s cílem získat tlustší plátky masa. Po natisknutí struktur na rostlinnou podložku trvá necelé tři týdny, než ve speciálních inkubátorech vyrostou do finálního produktu, který má být nerozeznatelný od „originálu“. Pak už záleží jen na kuchaři, v jaké úpravě se dostanou na talíř.

Jelikož při prvotním odběru buněk stačí relativně malé množství, kráva nemusí cítit prakticky žádný diskomfort a přitom z ní může vzniknout třeba tisíc porcí steaků. V Aleph Farms dosud pracovali primárně se dvěma zvířaty, Albertem a Gertrudou. Stejně pojmenovali i dva inkubátory, v nichž probíhají komplexní interakce jednotlivých typů buněk, vytvářejíc autentickou strukturu masa.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro startup znamená začlenění 3D biotisku do této metody možnost zásadně zvětšit nabídku zvířecích produktů bez zabíjení. „Dosažením tohoto milníku jsme prolomili bariéry k nové úrovni rozmanitosti typů masa, jaké dokážeme vyrobit,“ říká profesor univerzity Technion Shulamit Levenberg, s nímž Aleph Farms spolupracuje. „Možnosti budoucnosti 3D biotisku jsou nekonečné,“ dodává.

Steaky vytvořené z buněk v laboratorních podmínkách se dokonce vůbec nemusí omezovat jen na pozemní produkci. Už v roce 2019 Aleph Farms poslali ve zkumavkách Alberta a Gertrudu až na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde si astronauti vypěstovali oběd. Nová technologie tak může sloužit například při dlouhých letech napříč vesmírem, kdy by jinak čerstvé maso nepřipadalo v úvahu.

Na Zemi teď budou dvěma největšími překážkami rozšíření masa z inkubátoru jeho cena a legislativní rámec pro prodej. Ačkoliv se Aleph Farms do vybraných restaurací chystají už příští rok, zákazníci si za „vypěstované steaky“ budou muset výrazně připlatit. Firma očekává, že na úroveň cen klasického masa se podle současného plánu dokáže dostat do roku 2027.

eat-just-1

Foto: Business Wire

Kuřecí kousky od Eat Just

Do té doby by už mohly existovat i zákony schvalující komerční prodej nového typu masového produktu. V Singapuru dokonce schválili komerční prodej kuřecího masa z bioreaktoru od Just Eat, další schvalování však zatím nebylo oznámeno. Ředitel Aleph Farms Didier Toubia přesto věří, že to nebude trvat dlouho.

„Jsme s USDA a FDA (americké vládní agentury regulující potraviny – pozn. red.) v kontaktu už dva a půl roku a Spojené státy podle nás budou jednou z prvních zemí, které buněčné maso přijmou,“ řekl pro The Washington Post. Motivace pro to je poměrně velká i mimo fakt, že trh s alternativami klasického masa má velmi rychle růst.

Chov dobytka je v dnešní době nejen často označován za morálně problematický, ale hlavně ekologicky závadný. Jak jsme přiblížili před časem, masový průmysl představuje až kolem patnácti procent lidmi zapříčiněných emisí skleníkových plynů. Proto vznikají i třeba krevety, které se skutečnou „krevetou“ nemají moc společného.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Elon Musk hledá řešení pro zachytávání oxidu uhličitého. Nejlepším chce rozdat 100 milionů dolarů

musk-xprize

Foto: XPrize

Elon Musk hledá efektivní řešení na zachytávání emisí z vod i ovzduší

0Zobrazit komentáře

Sto milionů dolarů na nalezení řešení, které bude efektivně zachytávat emise oxidu uhličitého z oceánů či ovzduší. Takový je plán, který Elon Musk před dvěma týdny zveřejnil na svém Twitteru s tím, že detailnější podmínky této zelené výzvy dodá v průběhu týdnů. Nyní nadace XPrize představila vše důležité, co musí účastníci soutěže během následujících čtyř let představit, aby mohli dosáhnout na vítězství a s ním spojenou odměnu.

Hned na úvod je důležité říct, že se této výzvy mohou účastnit týmy z celého světa. Pokud tedy máte doma v šuplíku takovou technologii, jakou Musk hledá, teď nastal ten správný čas na její zveřejnění. Zda si technologie zaslouží být zařazena do výběru TOP 15 soutěžních řešení, rozhodne během následujících osmnácti měsíců odborná porota.

Nutné je předložit propracovaný model řešení pro odstraňování CO2, za jehož eliminaci bojuje nespočet nejen technologických gigantů, a demonstrovat jeho schopnosti. Základy mohou vycházet z ryze přírodních, technologických i hybridních principů. Významnou roli budou hrát i náklady na jednu tunu zachycených emisí a udržitelnost. Zachycené CO2 by mělo být bezpečně skladováno alespoň 100 let.

Pro uhlíkovou rovnováhu

Každý z patnácti finalistů obdrží v srpnu 2022 částku ve výši jednoho milionu dolarů (21 milionu korun), přičemž pro studentské týmy je vyhrazeno pětadvacet stipendií ve výši 200 tisíc dolarů (4 miliony korun). Tyto peníze mají týmům pomoci k realizaci plně účinného řešení a již zmíněné demonstraci jeho schopností. Absolutní vítěz se může těšit na odměnu ve výši 50 milionů dolarů, což je zhruba jedna miliarda korun.

elon-musk-x-prize1

Foto: Chris LeBoutillier/Pexels

Nové řešení hledá způsob, jak oxid uhličitý zachytávat kdekoliv na světě

Druhé místo bude dotováno částkou 20 milionů dolarů (426 milionů korun) a za umístění na bronzové pozici si dotyčný odnese 10 milionů dolarů (213 milionů korun). Sečteno, podtrženo, Musk na hledání té nejatraktivnější technologie vynaloží 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun), což by mu coby nejbohatšímu muži planety se jměním, které Bloomberg odhaduje na 203 miliard dolarů, nemělo dělat problém.

Vítězství v soutěži je podmíněno představením toho nejefektivnějšího řešení, jež dokáže oxid uhličitý zachytit v atmosféře, případně jej vytěžit z oceánů a trvale jej uskladnit ekologicky šetrným způsobem. Bodem, od kterého se mohou inovátoři odrazit, je požadavek, aby takové řešení dokázalo za jeden den zachytit minimálně jednu tunu CO2 – tato kapacita by mohla být být postupně navyšována až do řádů gigatun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Cílem soutěže je najít taková řešení, pomocí kterých se podaří zachytit alespoň deset gigatun ročně a do roku 2050 pomoci navrátit planetě její uhlíkovou rovnováhu. To značně souvisí s Muskovým vyjádřením, ve kterém uvedl, že není cílem hledat řešení pro uhlíkovou neutralitu, ale uhlíkovou negativitu.

Jak je uvedeno na stránkách soutěže XPrize, která nese podtitul Carbon Removal, někteří vědci uvádějí, že je do roku 2030 zapotřebí každoročně odstranit šest gigatun. Do roku 2050 dokonce až deset gigatun. Jen tak jsme podle nich schopni předejít některým závažným klimatickým změnám a dostat oteplování planety pod kontrolu. V opačném případě můžeme očekávat, že se průměrná globální teplota do roku 2100 navýší o 6 ˚C.

Registrace do soutěže bude spuštěna příznačně ku příležitosti Dne Země, tedy 22. dubna 2021, kdy budou zveřejněny kompletní podmínky soutěže. Absolutní vítěz by měl být oznámen na den přesně o čtyři roky později. XPrize by chtěla touto soutěží výrazně pomoci k řešení problematiky týkající se emisí CO2 v ovzduší, podobně jako před 15 lety spustila zcela novou éru dobývání vesmíru v rámci soutěže Ansari XPrize.