Nalijme si čistého vína. Když vyrazíte na nákup, v oddělení ovoce a zeleniny sáhnete spíše po produktech bez chyb nebo si všímáte i „ošklivých“ kousků? Nakupujete potraviny do velké zásoby, nebo tak, abyste měli z čeho vařit několik dnů a z lednice a spíže vyhazujete jen minimum? Ať už je to jakkoliv, průměrný Čech ročně vyhodí 33 kilo potravin. Plýtvání ale začíná už v obchodech ještě předtím, než se potraviny dostanou do našich domácností, a spousta jídla putuje do koše také v restauracích. Jaké iniciativy pomáhají tomu, aby byla situace lepší?

Poslední data, která máme o chování obyvatel Česka vůči potravinám, vycházejí z tříletého průzkumu Mendelovy univerzity v Brně, který začal v roce 2019. V jeho rámci dopadli nejhůře lidé na sídlištích, kde se na osobu vyhodí ročně 53,6 kilogramu potravin. Průměr celé země pak vychází na 33,3 kilogramu potravinového odpadu za rok na osobu. Podle jiného průzkumu Akademie věd ČR z roku 2019 si ale lidé myslí, že ve skutečnosti vyhodí méně než polovinu.

Z globálního pohledu se má situace tak, že se vyhodí nebo jinak znehodnotí třetina veškerého vyprodukovaného jídla. Jde o množství, kterým by bylo možné nasytit asi tři miliardy lidí. Jen v Evropské unii kvůli tomu letí do koše přibližně 143 miliard eur ročně. Zajímavý je přepočet tohoto odpadu na produkci skleníkových plynů – plýtvání způsobuje nejméně šest procent celkových emisí skleníkových plynů v EU.

V posledních letech se v rámci různých snah o ekologickou udržitelnost naštěstí vzedmula vlna aktivit, které přispívají k tomu, aby se plýtvání potravinami omezilo. Ať už jde o takzvané dumpster divery, kteří vyráží do popelnic za supermarkety, aby z nich „zachránili“ vyhozené potraviny, specializované banky, které schraňují potraviny určené k likvidaci a následně je dostávají k potřebným, nebo o rozličné snahy obchodních řetězců – a ty se propisují i do online prostoru.

Foto: Česká federace potravinových bank

Důležitou roli v boji proti plýtvání hrají potravinové banky

„V Rohlíku nám záleží na tom, abychom předcházeli zbytečnému plýtvání. Z toho důvodu využíváme propracované statistické modely, které nám pomáhají predikovat poptávku. My tím pádem můžeme objednat zboží co nejpřesněji, abychom omezili zbytečné vyhazování. Naše interní systémy se stále snažíme zlepšovat, a proto postupně zapojujeme nové technologie jako například umělou inteligenci,“ vysvětluje Martin Beháň, CEO z Rohlik.cz.

Zachraňování obědů i neprodaných potravin

Díky organizaci Zachraň jídlo se daří od loňského roku zachraňovat také hotová jídla ze stravovacích zařízení, a to díky jejich iniciativě Zachraň oběd. Ta funguje díky tomu, že se podařilo vyvinout logistický řetězec, jehož prostřednictvím lze darovat přebytečné pokrmy z firemních kantýn do azylových domů. Do letošního října se podařilo k lidem dostat 25 tisíc jídel. Napřed lepšímu stavu věcí jde naštěstí i česká vláda.

„Velkým krokem vpřed pro náš projekt je nedávno přijatá nová vyhláška ministerstva zemědělství. Její přijetí je klíčový krok, který umožní zamezit plýtvání potravinami a usnadnit darování přebytečného jídla. Umožňuje totiž zchlazení nebo zmrazení teplých pokrmů ve lhůtě stanovené pro jejich vydání. Takové pokrmy je možno následně například darovat organizacím poskytujícím potraviny pro charitativní účely,“ vysvětluje Tereza Modlová ze Zachraň jídlo.

Doposud bylo v rámci projektu možné pokrmy darovat lidem v nouzi jedině v čase před koncem jejich spotřeby a při teplotě šedesáti stupňů. Možnost darovat jídla zchlazená jich umožní převážet větší množství naráz a redukovat množství výjezdů přepravních aut, čímž se sníží i environmentální dopad projektu.

Foto: Rohlík

V rámci iniciativy Zachraň a ušetři se podařilo zachránit 71 tun potravin

Co se ale nezpracovaných potravin týče, i v této oblasti jsou možnosti, jak je dostat ke spotřebitelům, i když nejsou úplně v té nejlepší kondici – za předpokladu, že jsou stále nezávadné. „Pokud nastane situace, kdy z jakékoliv důvodu hrozí, že se zboží neprodá v rámci standardní trvanlivosti, využíváme naši sekci Zachraň a ušetři. V rámci této kategorie si zákazníci mohou objednat stále kvalitní potraviny za výrazně nižší ceny,“ vysvětluje Beháň z Rohlik.cz.

Sleva se pak automaticky navyšuje s blížící se expirací. Je tak možné, že se v rámci této kategorie slevy vyšplhají až na 80 procent. V rámci iniciativy Zachraň a ušetři se podle Beháňových slov obecně prodají zhruba dvě procenta potravin. U některých kategorií je však toto číslo i výrazně vyšší. Příkladem je maso, kde se prodeje pohybují okolo deseti procent.

„Kromě Zachraň a ušetři jsme také zařadili do nabídky projekt Zachraňujeme ovoce a zeleninu, v jehož rámci si zákazník může za zvýhodněnou cenu koupit až čtyřkilovou tašku plnou ovoce a zeleniny, které již nesplňují stoprocentní standardy kvality. Můžeme tedy říct, že většinu nadbytečného zboží se nám daří úspěšně prodat ještě před koncem trvanlivosti, čímž výrazně redukujeme celkové plýtvání. Od začátku roku do tašek putovalo 71 tun potravin,“ přibližuje Beháň a dodává, že oproti tradičním kamenným supermarketům má Rohlik.cz zhruba šestkrát až desetkrát nižší odpisy jídla.

V Rohlíku nadto aktivně spolupracují s potravinovými bankami a dalšími iniciativami. Do bank darují neprodané přebytky každý den, ať už jde o krájené šunky a sýry, které jsou ještě před datem spotřeby, či neprodané ovoce, zeleninu, pečivo a potraviny, o nichž tým Rohlíku na základě dat ví, že už je neprodá. Přebytečné potraviny putují také do programu Myslivec na krmné účely a neprodané rohlíky Rohlík zpracovává na vlastní strouhanku. Od začátku roku tak online supermarket zachránil pro potravinové banky 312 tun potravin, v programu Myslivec 50 tun a na výrobu strouhanky téměř 20 tun pečiva.

I díky zmíněným iniciativám se podle Terezy Modlové situace ohledně plýtvání potravin v Česku průběžně zlepšuje. Prostor pro další posun ale stále zůstává poměrně velký, především co se týče vzdělávání spotřebitelů v tom, jak s potravinami efektivně pracovat a jak se vyznat v rozdílném označování trvanlivosti. Po uplynutí doby minimální trvanlivosti je totiž zboží obvykle zcela v pořádku a není nutné ho vyhazovat. Až 14 procent Čechů přitom potraviny po vypršení tohoto data nespotřebovává a v EU se kvůli tomu ročně vyplýtvá 8,8 milionu tun potravin.

„Máme však radost, že se krabičky a pytlíky se zlevněnými potravinami na konci prodejní doby objevují ve více provozovnách, také jsme rádi, že některé řetězce zrušily akce 1+1 zdarma, které často vedou k přebytečnému nakupování a vyhazování. Celkově vnímáme, že plýtvání začíná být tématem široké veřejnosti a supermarkety na to aktivně reagují a snaží se problematiku řešit,“ uzavírá Tereza Modlová.