Rok 2022 ve vesmíru. Elon Musk vyletí s novou raketou na orbit a Evropa vyšle rover k Marsu

Rok 2022 ve vesmíru

Foto: SpaceX / ESA

Rok 2021 bude v učebnicích vesmírných dějin zapsán velkým písmem. Loni se totiž naplno, pod taktovkou tří miliardářů, rozběhl vesmírný turismus, a tak firmy jako Blue Origin, Virgin Galactic a SpaceX přidávaly jeden milník za druhým. Ovšem i rok 2022 nabídne mnohé. V plánu je jak nová mise k Marsu, tak testování několika nových raket nebo rozšíření čínské vesmírné stanice.

Jestli se o někom dá říct, že byl loni mezi vesmírnými nadšenci opravdu vidět, byla to trojice Jeff Bezos, Richard Branson a Elon Musk. Firmy prvních dvou zmiňovaných, Blue Origin a Virgin Galactic, se předháněly v tom, kdo dokáže s větší pompou vynést první vesmírné turisty světa až k hranici vesmíru.

Nechyběli ani sami zakladatelé – Jeff Bezos se v červenci předvedl hned na prvním posádkovém letu své firmy, ale jen o pár dní ho předběhl Branson. Nebylo mu to však nic moc platné, protože na rozdíl od Blue Origin už Virgin Galactic další lety loni neprovedlo.

Jak Bezos, tak Branson provozují zatím jen desetiminutové turistické lety na okraj vesmíru, a tak mohou jejich spory vypadat z pohledu Muska komicky. I on však kromě svých standardních misí zabrousil do turismu, když jeho raketa Falcon 9 i loď Dragon umožnily misi Inspiration4. Historicky první posádka SpaceX složená z turistů strávila ve vesmíru několik dní.

Starship poletí na oběžnou dráhu

Musk se však na turismus nechce soustředit tak jako jeho souputníci. A jinak tomu nebude ani letos. V minulých měsících výrazně pokračovalo rozšiřování jeho aktivit u texaské vesnice Boca Chica, kde se staví nová loď Starship. Ta by jednoho dne měla dopravit lidstvo na Mars a už letos by měl přijít na řadu její první testovací let na oběžnou dráhu.

Jak ale ukazuje historická zkušenost, predikci Muskových termínů je třeba brát s rezervou – což ve vesmíru platí dvojnásob. Tím spíš, když poslední větší test absolvovala Starship v květnu a Musk se v prosinci svěřil, že vývoj rakety dává firmě zabrat. Nicméně i tak čeká SpaceX velký rok – masivně totiž rozšiřuje svou konstelaci satelitů Starlink a nic nenasvědčuje tomu, že by měl vývoj zpomalit.

spacex-4

V roce 2022 znovu v akci uvidíme i raketu Falcon Heavy

Foto: SpaceX

Starship zároveň nebude jedinou raketou, která by se vůbec poprvé měla letos podívat na orbit. Konkurenci by jí mohla vytvořit raketa New Glenn, kterou společnost Blue Origin již několik let tvoří za zavřenými dveřmi. První let plánuje na konec roku 2022 a v budoucnu by měla být schopna vynést na orbit až 45 tun nákladu, což ji řadí přibližně mezi Falcon 9 a Falcon Heavy od SpaceX.

Přestože poslední léta jsou ve vesmíru čím dál víc definována novými firmami, inženýři nezahálí ani v tradičních entitách. Svého dlouho odkládaného prvního letu by se totiž měla dočkat raketa Space Launch System (SLS) od NASA. Nejdříve v březnu či dubnu vynese do vesmíru loď Orion na misi Artemis 1 – bude se jednat o nepilotovaný, zhruba třítýdenní let kolem Měsíce.

Významný milník čeká také Evropskou vesmírnou agenturu (ESA), respektive společnost Arianespace – i ta totiž plánuje první let své rakety Ariane 6. Má nahradit v současnosti stále aktivní Ariane 5 a ačkoliv nebude opakovaně použitelná, cílí na podobnou cenu za start jako Falcon 9.

Na Mars a ještě dál

Ještě významnějším dnem pro ESA ale bude 20. září 2022. Právě v tento den má k Marsu zamířit její nový rover nazvaný Rosalind Franklin, který je součástí programu ExoMars, tedy společné práce Evropanů a ruské agentury Roscosmos.

Oproti novým roverům od NASA bude fungovat stále na solární pohon a během své sedmiměsíční mise bude hledat stopy předchozího života na rudé planetě. Původně měl startovat už předloni, ovšem s aktuálním plánem to znamená, že na Mars doletí až v roce 2023 a doplní na místě americké i čínské stroje.

exomars_rover_pillars

Vizualizace evropského roveru Rosalind Parker

Foto: ESA

Vesmírné mise však nemusí vést jen na zemský orbit, Měsíc nebo Mars. K asteroidu Psyche se letos vydá stejnojmenná sonda pod hlavičkou NASA. Proč je zrovna tento kus kamene tak zajímavý? Právě tím, že nejde tak docela o kámen, ale 200kilometrovou masu kovu podobnou například struktuře zemského jádra. Na podobné těleso se zblízka ještě lidstvo nepodívalo. Přestože sondu vynese raketa Falcon Heavy už v srpnu, na místo dorazí až v roce 2026.

Čínské tajemné aktivity

Historicky se sice většina vesmírného pokroku odehrávala na západě, ale i tato nevyváženost může letos začít pomalu mizet. Ačkoliv Čína nedává veřejně k dispozici mnoho informací o svém vesmírném programu, z těch známých částí je patrné, že rychle postupuje.

Už loni vypustila na oběžnou dráhu základ své vesmírné stanice nazvané Nebeský palác a letos ji plánuje rozšířit o další dva moduly, aby ji dokončila. Může pojmout tři astronauty a její životnost je plánovaná na deset let. Kromě toho chystá hned několik nových typů raket, které taktéž zažijí své první lety.

Jestliže byl rok 2021 časem, kdy se létání do vesmíru stalo takřka každodenní záležitostí, rok 2022 bude také o řešení problémů, které s větším dopravním provozem na oběžné dráze budou přicházet. Stále častěji se například objevují situace, kdy kvůli velkému množství aktivní i neaktivní techniky hrozí srážky.

Právě Čína si nedávno stěžovala také v Organizaci spojených národů, když Muskovy satelity Starlink ohrozily stanici Nebeský palác. Je zároveň téměř jisté, že tendence ke komercializaci vesmíru budou pokračovat – dost možná se tak blížíme do doby, kdy start vesmírné rakety nebude na první pohled o nic záživnější než jízda linkového autobusu.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.