Čtvrteční obchodování na světových trzích přineslo dvě překvapení. První bylo, že moskevská burza vůbec otevřela. A to druhé? Že místo očekávaného poklesu její akciový index MOEX zahájil obchodování růstem o 11 procent – i přesto, že ruská ekonomika je kvůli invazi na Ukrajinu pod tvrdými sankcemi západu. Jak je to vlastně možné? Jednoduše řečeno – za vším hledejte Kreml.

Ačkoliv burza v hlavním městě Ruska oficiálně otevřela poprvé od 25. února, nejedná se tak úplně o obchodování, jak ho známe z civilizovaného západu. Obchoduje se jen s třiatřiceti akciovými tituly, ale provozovatel burzy uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, tedy „short selling“. Své akcie ruských firem také nemohou prodat zahraniční obchodníci.

„Právě ve čtvrtek Rusko oznámilo, že bude požadovat platby za plyn a ropu od ‚nepřátelských zemí‘ jen v rublech. To zvýší poptávku po rublech, protože je budou muset nakupovat zahraniční subjekty. Tato situace přitahuje i řadu menších či větších spekulantů, kteří rovněž přispívají k vysoké volatilitě akcií. Pokud si tyto důvody dáme dohromady, je logické, že akcie vzrostly,“ vysvětluje analytik společnosti XTB Tomáš Vranka.

Výrazné zisky si v úvodu čtvrtečního obchodování připisovaly třeba i energetické tituly, které těžily z růstu ceny ropy. Plynárenský gigant Gazprom přidával zhruba dvacet procent, dvouciferné zisky měly i akcie firem Lukoil a Rosněfť. Část zisků ale později ztratily.

„V důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí se pod značným tlakem ocitají i dluhopisy jak ruské vlády, tak ruských podniků, například Severstalu. Ruská vláda minulý týden odvrátila riziko platební neschopnosti na své cizoměnové závazky, první od roku 1918, od doby těsně poté, co se v Rusku k moci dostal Vladimir Iljič Lenin a bolševici, kteří přestali splácet carský dluh,“ přidává historickou perspektivu ekonom Lukáš Kovanda.

Nejistá budoucnost

Že jedenáctiprocentní růst byl spíše záchvatem než začátkem nějakého trendu, ukázalo hned páteční obchodování. MOEX odepsal 3,7 procenta a dolů ho tlačí zejména letecký dopravce Aeroflot. Jeho akcie po čtvrtečním poklesu o více než 16 procent propadly o dalších 18,2 procenta a jsou nejníže od roku 2009. Firma doplácí na to, že většina evropského vzdušného prostoru je uzavřena pro ruská letadla. Oslabily též státní věřitelé, banky Sberbank a VTB, a to o 3,5, respektive 7,9 procenta.

Z ruského trhu navíc postupně odešla značná část velkých západních značek. Naposledy se s velkou většinou svých produktů přidalo i švýcarské Nestlé, přestože nejdříve ze země úplně odcházet nechtělo. V sázce je tak v těchto dnech celková důvěra v ruskou ekonomiku.

„Osobně se domnívám, že pokud by moskevská burza otevřela bez jakýchkoli omezení, pak by akcie letěly dolů, což by mohlo přispět k přílivu spekulantů,“ analyzuje Vranka a dodává: „Rublové financování ropy a plynu je ze strany Ruska ‚pěkný‘ plán, ale některé velké země již oznámily, že touto cestou nepůjdou. Na jedné straně by to způsobilo problém Evropě, ale na druhé straně by byl problém značně asymetrický a pocítilo by ho bezprostředněji Rusko a jeho firmy, tedy i jejich akcie.“

S přispěním ČTK.