Začátek nového roku do České republiky přinese spuštění Bankovní identity, jež má jako dlouho očekávaný projekt velký potenciál zdigitalizovat a zjednodušit komunikaci nejen se soukromými firmami, ale zejména se státní správou. Projekt známý také jako BankID či SONIA umožní běžným lidem plnohodnotnou identifikaci své osoby jednoduše díky přihlášení do svého elektronického bankovnictví, čímž by mělo dojít k výraznému úbytku byrokracie.

„Pomocí BankID se lidé budou moci prokazovat stejně snadno, jako se přihlašují do elektronického bankovnictví. Pohodlně tak vyřídí žádost o řidičský průkaz, platbu v e-shopu nebo podepíšou oficiální dokumenty. BankID má lidem ušetřit čas a běhání po úřadech nebo usnadnit vyřizování služeb v soukromém sektoru,“ popisuje pro CzechCrunch Jan Škabrada, konzultant pro oblast regulatoriky ve společnosti Trask.

Aby banky mohly službu ověření svých klientů skrze bankovní identitu poskytovat, musí v první řadě projít poměrně složitým akreditačním procesem u ministerstva vnitra. Jak pro CzechCrunch potvrdila Česká bankovní asociace (ČBA), některé z bank již o tuto akreditaci zažádaly a aktuálně přistupují k testování svých řešení.

„Kdy přesně službu spustí, je tedy na každé bance, nicméně nejdříve to může být k 1. 1. 2021, kdy nabudou účinnosti legislativní změny,“ vysvětluje náměstek výkonného ředitele ČBA Filip Hanzlík. Bankovní identitu tak nebudou poskytovat finanční domy automaticky, ale jen ty, které se rozhodnou tuto službu svým klientům nabídnout. S ohledem na velká očekávání je ale velmi pravděpodobné, že se do něj minimálně největší banky zapojí.

Tisíce případů využití

Samotným firmám by zapojení se do Bankovní identity mělo přinést snížení nákladů na procesy a vyhodnocování rizikovosti, zároveň také rychlost a bezpečné prostředí. Snadno se tak dostanou k aktuálním informacím o svých klientech (pokud jim ovšem klienti přes bankovní prostředí poskytnou svolení).

Foto: Trask

Jan Škabrada, konzultant pro oblast regulatoriky ve společnosti Trask

Pro zákazníky firem v praxi může jít o snadnější a bezpapírové vyřízení různých žádostí, dokládání dokumentů včetně hypoték nebo katastru nemovitostí. Státní správa se pak v konkrétních případech může inspirovat například v severských zemích, kde je běžné využití bankovní identity k dokládání i podepisování dokumentů. V delším horizontu by tak mohla ve většině případů odpadnout nutnost fyzické přítomnosti na úřadech.

„Možností a případů využití BankID jsou ve finále tisíce. Od autorizace plateb a plateb mezi lidmi, kteří jsou ke službě také přihlášení, přes peer-to-peer funkce po poskytování úvěrů a prodej letenek či pojištění. Soukromý sektor může generovat nové a nové případy na základě toho, koho má ověřeného,“ popisuje Škabrada z tuzemské technologické společnosti Trask.

Soukromý sektor, a především ten finanční, je podle něj připraven a spuštění či zavedení potřebných technologií je pro něj otázkou jednotek měsíců. Podobně připraveni mají být také poskytovatelé služeb. „Státní sektor ale pokulhává a bude muset projít mnohem náročnějšími přípravami, úřady například budou muset technicky vybudovat nejenom možnost přihlášení a identifikace, ale hlavně digitalizovat celé procesy,“ upozorňuje Škabrada.

„Úspěch bankovní identity záleží z velké části na počtu a atraktivitě elektronických služeb poskytovaných státem, popřípadě samosprávnými celky jako obce, města, kraje. Víme, že stát nyní usilovně pracuje na jejich rozšíření, a máme z toho dobrý pocit, jinak bychom jako banky ani do projektu Bankovní identita nešly,“ říká Hanzlík z ČBA.

Ověřování totožnosti pomocí bankovní identity bude probíhat podobně jako například u platebních tlačítek. Uživatel si vybere, pomocí které banky se chce autorizovat, po přesměrování na stránku banky se přihlásí, jak je zvyklý ze svého internetového bankovnictví, a potvrdí předání svých údajů bankou.

Největší digitalizační projekt českého bankovnictví

„Bankovní identita je možná doposud největší digitalizační projekt českého bankovního sektoru,“ říká Hanzlík z ČBA, jež projekt pod pracovním názvem SONIA v zastoupení bank iniciovala a zajišťovala zejména jeho počáteční fázi. V ní bylo nutné provést legislativní změny tak, aby se každá česká banka mohla stát takzvaným poskytovatelem identity.

Nedávno pak vznikla kontrolovaná společnost tří bank s oficiálním názvem Bankovní identita a.s., která bude službu identifikace poskytovat. K takzvanému joint venture (společnému podniku) České spořitelny, ČSOB a Komerční banky, které v rámci něj vystupují jako jedna entita, se budou moci zapojit jakékoliv další banky, nebo se vybrat cestou vývoje vlastního řešení.

„To záleží na obchodní strategii každé banky. Nicméně v prvé řadě musí projít zmíněným akreditačním procesem a stát se poskytovatelem identity ve vztahu ke státu a eGovernmentu,“ popisuje Hanzlík. ČBA přitom joint venture tří bank posvětila a schválila.

„Tři banky se snáze dohodnou a díky své velikosti snáze strhnou zbytek trhu,“ doplňuje Škabrada z Trasku s tím, že na trhu mohou vzniknout i další podobné společné podniky. Z pohledu koncového uživatele by se však nemělo měnit nic, ten si totiž vybírá přímo banku, která již jeho identitu zná, a neřeší tak, co se děje na pozadí.

Foto: Trask

Petr Gába, produktový manažer agregační platformy BAAPI

Řešení BankID má přitom být z technického hlediska podobné tzv. KYC (Know Your Customer) API, jež dnes nabízí sedm finančních domů a jejich prostřednictvím předávají dalším stranám osobní informace o zákazníkovi a informace o jeho dokladech, v některých případech i o účtech a kartách.

„Proto společnostem, které využívání BankID zvažují, doporučujeme začít připravovat své procesy již nyní a případně na BankID nečekat a navázat spolupráci již nad KYC API, u vybraných bank to dává smysl,“ říká Petr Gába, produktový manažer agregační platformy BAAPI, která firmám zpřístupňuje služby otevřeného bankovnictví.

Hlavním rozdílem mezi stávajícími KYC API a BankID pak je, že v rámci BankID probíhá identifikace zákazníka nezpochybnitelně – poskytující banka ručí za provedenou identifikaci a předaná data.