Černou Horu si většina Čechů spojí s devadesátkovou dovolenou u moře nebo ozdravnými pobyty Mořský koník pro děti s astmatem či alergiemi. Postupem času se ale Češi přeorientovali na Chorvatsko a na Černou Horu s problematickou minulostí i současnými potížemi se tak trochu zapomnělo. Dnes se přitom balkánská země intenzivně připravuje na vstup do Evropské unie a svůj trh otevírá novým investorům.

Země, která je rozlohou velká asi jako pětina Česka a ještě donedávna tvořila společný stát se Srbskem, se v posledních letech usilovně hlásí o pozornost. Z jednoho z chudších států bývalé Jugoslávie se Černá Hora vyhoupla mezi ty bohatší a i přes svou malou rozlohu a populaci usiluje o přední postavení na východním Balkáně. I díky Evropské unii, kde hned v roce 2008, tedy dva roky po oddělení od Srbska, zažádala o členství.

„Evropská unie pro nás znamená sdílené hodnoty, to zaprvé. A zadruhé velký evropský trh,“ prohlásil premiér Černé Hory Milojko Spajić při debatě s novináři, které se zúčastnil i CzechCrunch. Momentálně je v pozici kandidátské země, ale už nyní čerpá evropské granty a půjčky. V případě vstupu do EU by však získala přístup k mnohem větším strukturálním i soudržnostním fondům.

Foto: Evropská komise

Prozatím si Černá Hora klade poměrně ambiciózní cíl: do unie by ráda vstoupila v roce 2028, ačkoliv zatím má uzavřených teprve sedm z 33 takzvaných kapitol, se kterými musí kandidátská země sladit své zákony. Jde tomu ale naproti třeba tím, že už více než dvě desítky let má jako státní měnu euro a loni byla přijata do systému SEPA, čili jednotných eurových plateb, které byly před pár dny i zprovozněny.

Primární oblastí, do které plánuje vláda nalákat evropské investory, je energetika. Až čtvrtinu hrubého domácího produktu Černé Hory, která leží u Jaderského moře, tvoří turismus. Na zemi a její ekonomiku tak těžce dopadla cestovní omezení během pandemie covidu, což tehdy v kombinaci s vysokými zahraničními půjčkami zejména z Číny vyústilo v 15% propad HDP a historickou výši státního dluhu.

Právě Čína je zemí, která na Balkáně a potažmo i v Černé Hoře intenzivně a často problematicky investuje. Nejvýznamnější investicí, která ale nakonec přinesla i řadu potíží, byla půjčka od čínské Export-Import Bank ve výši téměř jedné miliardy eur (v přepočtu 24 miliard korun) na výstavbu dálnice z přístavu Bar do srbské Vrbnice. Stát ji však kvůli covidu nebyl schopen splácet a v jednu chvíli tak dlužil téměř čtvrtinu veškerého státního dluhu právě Číně.

Hlavním cílem vlády je teď zaměřit nejen investice, ale i ekonomické příjmy země na jiné než turistické oblasti – například perspektivní obnovitelné zdroje energie. „Černá Hora má vysoký solární i vodní potenciál. Aktuálně probíhá příprava více než 60 projektů, které představují příležitosti pro investory z Evropské unie. Už jsme velmi blízko,“ uvádí Admir Šahmanović, černohorský ministr pro energetiku a hornictví.

Jedním z nich je například tendr černohorské energetické společnosti EPCG na bateriová úložiště s kapacitou 240 MWh v hodnotě 48 milionů eur (1,17 miliardy korun), která mají posílit odolnost přenosové sítě a vyrovnat nabídku s poptávkou. Černá Hora bude také ve spolupráci s Evropskou komisí v příštím týdnu hostit investiční konferenci zaměřenou na podporu udržitelných a strategických investic.

Konference, kterou zahájí černohorský předseda vlády Spajić a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, si klade za cíl ještě víc propojit zemi s evropskými investory. „Máme obrovský potenciál ve výrobě elektřiny a jsme připraveni ji prodávat sousedům. Zároveň chceme rozvíjet nová odvětví s datovými centry, ve kterých díky levné elektřině můžeme být konkurenceschopní,“ dodává Spajić.