S covidem neskončili. Česká firma svými testy a léčivy dělá díru do světa, má zisk přes půl miliardy

Na akademický startup nevídané, slušelo by se říct. Ale Diana Biotechnologies s něčím takovým vlastně počítala. Firma vás svými aktivitami překvapí.

Iva BrejlováIva Brejlová

diana

Foto: Diana Biotechnologies

Václav Navrátil a Martin Dienstbier, zakladatelé Diana Biotechnologies

0Zobrazit komentáře

Tržby v rekordních hodnotách 926,8 milionu korun. Zisk 580,3 milionu korun. A téměř sto zaměstnanců, vysoce kvalifikovaných odborníků v oblastech biologie, farmakologie i chemie a mnoha dalších. Čísla, která teď prezentovala Diana Biotechnologies, jsou extrémně zajímavá nejen kvůli samotným cifrám, i když i ty jsou na českou specializovanou firmu úctyhodné. Ale proto, že jde o projekt vzniklý na univerzitní půdě, takzvaný spin-off. V Česku velmi málo vídaná věc. Funguje čtvrtým rokem a v jeho plánu původně bylo mít alespoň nějaké tržby někdy v příštích letech. A vynalézt produkty, které by za normálních okolností přecházely do praxe nejdřív někdy teď.

Místo toho jde o společnost, s jejímiž produkty máme nejspíš zkušenosti všichni. A zároveň firmu, která zaujala i v hodnotách celé střední a východní Evropy. Před pár dny opanovala vedlejší žebříček nejrychleji rostoucích firem společnosti Deloitte CE Fast 50, a to s až neskutečně znějícím číslem: během posledních tří let vyrostla o závratných 100 314 procent.

Do hlavního žebříčku se nezařadila jen proto, že tak dlouho jako ostatní firmy v něm ani nefunguje. Zmíněné loňské tržby ve výši skoro jedné miliardy jsou zároveň 335procentním meziročním růstem. Všechno zmíněné se stalo s tím, že se tento takzvaný spin-off, tedy společnost vzniklá na univerzitě, během pandemického období zaměřil primárně na dodávání vysoce přesných PCR testů pro detekci covidu-19. Specifický postup, jak takový test udělat rychle a kvalitně, měla Diana ještě před nástupem pandemie. A pak zdejší odborníci dokázali velmi dobře odhadnout, co se bude dít dál.

S křišťálovou koulí

Do budoucna hledět umí. A přizpůsobit tomu i oblasti, na které se zaměří. V Dianě vždycky hodlali zeširoka pomoci ve vývoji léčiv, ale když přišla příležitost, jak dosavadní znalosti využít pro diagnostiku covidu-19, využili ji maximálně.

Svou laboratoř firma začala budovat v létě 2021. Tak, aby byla přichystaná na výraznou podzimní vlnu covidového onemocnění, o které mluvila skoro jen ona – ale která následně skutečně přišla. Společnost laboratoř vystavěla během tří měsíců a vložila do ní miliony korun. Zároveň se tu událo několik dalších malých revolucí.

Jednou z těch výraznějších byla skutečnost, že Diana přinesla do českého testování nemocí roboty. Zatímco v jiných laboratořích brali roztoky s vzorky pracovníci do ruky jeden po druhém, přikapávali do nich testovací nebo jiné látky a zase je opatrně pokládali k urychlení či vyhodnocení, na stolech v Dianě tutéž práci dělalo robotické rameno. Přikapávat dokázalo ne do jednoho, ale do sady vzorků. O 96 nebo i 384 jamkách. Tolikanásobně tak dokázalo práci urychlit.

diana-lab-robot

Foto: Diana Biotechnologies

Robot sám pracuje se vzorky k PCR testování v laboratořích Diana Biotechnologies

Tehdy to znamenalo razantní navýšení kapacity PCR testování v Česku. A přestože to nebyla ta hlavní magie, která se v laboratořích firmy odehrávala, dokázala tuzemskému systému výrazně ulevit. Firma v letech 2020 a 2021 dodala laboratořím přes šest milionů PCR testů. Ampulky vybavila kódem, takže do procesu zapojila i IT. To byla dosud nevídaná věc.

V průběhu roku 2020 jsme vyvinuli a uvedli na trh systémy pro automatizované PCR testování na covid-19 jak ze stěrů, tak i ze slin, které umožnilo laboratořím již v roce 2020 testovat přes tisíc vzorků denně, později dokonce přes deset tisíc vzorků denně. Testy byly cenově výhodné a navíc umožnily detekci všech významných variant viru,“ říká finanční a provozní ředitel Martin Dienstbier.

Odrazilo se to i na zdejších finančních výsledcích. V roce 2021 firma utržila rekordních 926,8 milionů korun. To se na obchodních výsledcích poprvé podílely i nově založené dceřiné firmy Diana Lab a Diana Engineering.

Už ty ukazují, že zakladatelé společnosti vůbec nehleděli krátkozrace na covid jako možnost, která je vynese na vrchol – a po které by se po skončení pandemie zase svezli zpátky do původních hodnot. Byl to jen odrazový můstek. Který paradoxně některé aktivity trochu utlumil.

Půl miliardy do vývoje

Velká část zdejšího dění se skrývá už v názvu společnosti. DIANA je ve skutečnosti zkratka pro technologii, kterou vynalezl CEO společnosti Václav Navrátil. Skládá se ze slov DNA-linked Inhibitor Antibody Assay, postup, který umí nechat výrazně narůst množství důkazů o zdravotním problému organismu v daném vzorku. Stopy takových problémů jsou běžně obsažené třeba v krvi nebo slinách, ale hlavně na začátku nemocí je jich tak málo, že jsou neviditelné jak pro lidi, tak pro přístroje.

Jiří Schimer, Diana Biotechnologies

Jiří Schimer, vedoucí lékařské chemie, při objevování léčiv v Diana Biotechnologies

Tento postup měla firma hotový a odzkoušený ještě před veškerými pandemickými opatřeními. Vyvíjela jej s tím, že takzvané biomarkery – ony stopy po nemoci – dokážou odhalit třeba rakovinu nebo různá neurodegenerativní onemocnění, mezi nimi jmenujme třeba nejznámější Alzheimerovu chorobu, výrazně dřív, než jak tomu bylo dosud.

Ale kouzlo je ještě mnohem větší. Stejnou metodu jde použít i na hledání nových léčiv. Metoda Diana ukáže daleko citlivěji jakékoliv změny a chemické reakce látek v organismu.

Firma dala kromě Navrátila dohromady tým špičkových vědců s expertízou v molekulární biologii, biochemii, organické a medicinální chemii, farmakologii a laboratorní automatizaci. Její vedení chce i nadále pokračovat v odvážných investicích do špičkového výzkumu, soustředit se na zahraniční expanzi, rozšířit portfolio a postupně vybudovat farmaceutickou a diagnostickou společnost s globálním dosahem. Do vývoje a rozvoje vloží v následujících letech přibližně půl miliardy korun.

Našimi třemi hlavními pilíři jsou vývoj vysoce citlivé molekulární diagnostiky, vývoj protilátek pro diagnostiku i pro terapii a vývoj originálních nízkomolekulárních léčiv. Námi vyvinuté revoluční PCR testy na covid-19 znamenaly obrovské rozšíření divize pro molekulární diagnostiku, která nyní tvoří hlavní část tržeb a kterou chceme i nadále rozvíjet a stát se tak důležitým globálním hráčem na poli PCR diagnostiky. Plánujeme další investice do výzkumu a vývoje našich unikátních PCR technologií, rozšiřování portfolia produktů i vývoj vlastních přístrojů pro diagnostiku,“ říká Navrátil.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Za zmíněné PCR si přitom nedosazujme jen diagnostiku covidu, metoda se hodí obecně na virová onemocnění a v zahraničí ji díky tomu oceňují. Cílem je ostatně zmíněná vize nadnárodní společnosti s vlastní originální diagnostikou i léčivy.

Společnost se prozatím zaměřuje především na oblasti infekčních onemocnění a onkologie. Avšak vývoj léčiv trvá řadu let a může spolykat i mnoho miliard korun. Jedná se tedy o odvážnou dlouhodobou vizi, která potřebuje financování. To jsme alespoň pro počáteční fáze nyní schopni zajistit,“ chválí si Navrátil.

Budují obří encyklopedii genů a hodlají s ní měnit medicínu. Češi pomáhají urychlit vývoj léků

Obrovský projekt DNAnexus sbírá, schraňuje a kombinuje data, která mění způsob, jakým nahlížíme na nemoci. A jakým je léčíme.

Iva BrejlováIva Brejlová

martin bednář

Foto: DNAnexus

Martin Bednář přivedl DNAnexus do Česka

0Zobrazit komentáře

Představte si dokumenty úhledně poskládané v šanonech. A pak si těch šanonů představte velké množství. Ještě přidejte. Musí jich být opravdu hodně – tolik, aby naplnily několik milionů místností. Každý má perfektně popsaný svůj obsah a kdybyste byli schopní se pohybovat hodně rychle, tak okamžitě najdete, co hledáte. Zhruba to je databáze DNAnexus.

Obsahuje informace o tom, za jakých podmínek vznikla nějaká nemoc, jaké všechny predispozice měli lidé, které postihla. Dá se vyzkoumat, co k ní vedlo. Nebo jaké vlastnosti vykazovalo tělo, které naopak neonemocnělo. A tedy najít látku, která nemoci zabránila. Obrovský projekt sbírá, schraňuje a kombinuje data odborných medicínských institucí, která mění způsob, jakým nahlížíme na nemoci a jakým je léčíme. Podstatná část se vyvíjí v Česku.

„Což opravdu znamená, že se v tuzemsku připravují projekty světového významu,“ říká Martin Bednář, který DNAnexus v Česku řídí. To on má na starosti velkou část vývoje obrovského projektu, jehož základy jsou ve Spojených státech, ale který roste z Prahy. A on je zároveň důvodem, proč to tak je. Byl jedním z prvních zaměstnanců ve firmě a dokázal přesvědčit její zakladatele, že Česko je tím nejlepším místem, kde by vývoj měl probíhat.

Dnes je v DNAnexusu asi dvě stě padesát lidí. V Česku se schází kolem šedesátky zaměstnanců a spolupracovníků, což sice ještě nepředstavuje většinu technologických pracovníků firmy, ale Praha se už tak stala významným technologickým článkem ve firmě. Objevují se tu specialisté na cloudový software i pokročilí bioinformatici, biochemici, biologové.

martin bednář

Martin Bednář v kancelářích DNAnexusu

„Ukázalo se, že Česká republika je v rámci Evropy ideální lokalitou, která, podobně jako Silicon Valley, přitahuje experty ve svém oboru s podnikatelským smýšlením,“ chválí si John Ellithorpe, prezident firmy, který spolu s Bednářem u vzniku pražské pobočky stál.

DNAnexus zjednodušeně řečeno obstarává obrovské množství dat o lidech a nemocech. Nejsou to informace, které by spojovali s konkrétními lidmi. Ale jsou to cenné zdroje stavů, příčin a následků. Byť třeba v jednu chvíli nejsou všechny čitelné. Ale když se správně ptáte, najdete odpověď – nebo si alespoň významně urychlíte cestu k ní.

Pokud máte konkrétní informace o zdravotním stavu lidí, dokážete vytvořit lék s lepším účinkem.

„S daty z populace se dají dělat úžasné věci. Je jich hodně a jsou to často zdravotnická data, takže je třeba je v nějakých podmínkách mít a udržovat. A jejich různá kombinace se dá používat na různé věci,“ popisuje Bednář s tím, že můžou zásadně urychlovat diagnostiku, léčbu závažných onemocnění i globální spolupráci vědců pro rozvoj precizní medicíny.

Pokud máte konkrétní informace o zdravotním stavu lidí, dokážete vytvořit lék s lepším účinkem. Když by třeba farmaceutická společnost chtěla najít lék na srdeční choroby, může hledat, kdo má predispozice k vysoké hladině cholesterolu, ale nemá vysoký cholesterol. A na základě toho u těchto lidí hledat anomálie, podle nichž pak může zaměřit nová léčiva. To stojí miliardy.

Anebo se může na něco takového „zeptat“ databáze uložené v cloudu. „Budoucnost je ve zpracování dat. Každý velký hráč bude potřebovat takovou platformu, jako je ta naše,“ myslí si Bednář. Valuace firmy se má podle odhadu Bloombergu pohybovat kolem 600 milionů dolarů.

Hledání chyby na tapetě

DNAnexus byla založena v roce 2009. „Ten začátek je tak trochu jako vtip,“ říká Martin Bednář. „Takový ten klasický startupový,“ dodává. „Tedy – potkají se tři Evropani a založí v Americe startup…“ usmívá se. Původní tři zakladatelé se sešli na Stanfordu. A byli to profesor z Německa, kolega z Turecka a jejich postdoktorand s korejskými a německými kořeny.

Bednář nastoupil mezi prvními dvaceti zaměstnanci okamžitě si myslel, že jde o projekt s velkým potenciálem. Pracoval v Kalifornii jako šéf UX a designu a pak jako produktový manažer. Postupně ale začal toužit po návratu do Evropy a přemýšlel, jak firmě pomoct odsud. Nakonec se dohodli na vytvoření pobočky, která obstará průnik IT a zdravotnictví.

Bavíme se v jejích kancelářích. Jsme v místnosti, jejíž část zdobí tapeta s chemickými vzorečky. A na jednom místě je vzoreček opravený. „To tady ve volných chvílích hledají chyby,“ usmívá se Bednář. Počet zdejších pracovníků dlouhodobě rychle roste a má to tak být i do budoucna.

Jako růst TikToku. Nebo astronomických dat

DNAnexus má aktuálně asi 50 petabajtů dat. Když bychom takové množství měli k něčemu přiblížit, napočítali bychom objem dat desítek milionů telefonů nebo tabletů. Množství dat dál rychle roste. Jejich objem se z roku na rok zdvojnásobí. Zvyšuje se jak počet firem, který projekt využívají, tak i množství způsobů, jakými je využívají.

martin bednář

Toto: DNAnexus

Martin Bednář šéfuje českému týmu DNAnexus

„Kdysi jsem to porovnával s YouTubem nebo TikTokem. Není to úplně nesrovnatelné. Zřejmě není rychleji rostoucích dat než u zpracování těch produkovaných současnou biologií. Možná jen ta z astronomie,“ říká Bednář.

Platforma umí nejen zpracovat obrovské množství dat, ale taky je na jednom místě propojit. A pak na ně dosáhnout. Poskytuje tak výzkumným a klinickým týmům po celém světě možnost data sdílet, analyzovat je a jinak je zpracovávat.

V současné době pomáhá víc než dvanácti tisícům uživatelů ve čtyřiceti osmi zemích světa. Mezi její zákazníky patří sedm z deseti největších farmaceutických společností a osm z deseti největších diagnostických firem světa.

K největším zákazníkům patří společnosti, které se zaměřují na prenatalní screening neboli detekci vrozených poruch před narozením. Nebo včasnou detekci rakoviny. Z krve lze zjistit, jestli má plod těhotné ženy dědičnou chorobu. Nebo jestli má pacient v těle rakovinu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Důležitá je pro firmu spolupráce s rozsáhlou biomedicínskou databází UK Biobank. Ta zapojuje půl milionu dobrovolníků do dlouhodobé studie, jejímž cílem je objasnit vliv genetiky na lidské zdraví a pomoci výzkumníkům zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu řady závažných a život ohrožujících onemocnění.

DNAnexus využívá i americká vláda pro cloudovou platformu umožňující skrze sdílená data a nástroje spolupráci výzkumných pracovníků a recenzentů, ale i sponzorů ze soukromého sektoru. Projekt získal také tříletou smlouvu s britskou společností Our Future Health, která hodlá shromáždit genetická data od více než pěti milionů zdravých dobrovolníků. Cílem je mimo jiné rozvíjet precizní medicínu, tedy léčbu na základě genetického profilu pacienta.

„Umožnit výzkumným pracovníkům pracovat s daty účastníků programu bezpečně a kontrolovaně je nesmírně důležité a pro Our Future Health to představuje nejvyšší prioritu,“ říká Andrew Roddam, mezinárodně uznávaný epidemiolog a CEO projektu „Jsme nadšeni, že tento ambiciózní výzkumný zdravotnický program, největší svého druhu, bude využívat pro analýzu biomedicínských dat naši platformu,“ doplňuje Richard Daly, CEO DNAnexusu.

Nakonec se dostanou do celého světa

Studie podobného významu jsou nyní podle Bednáře standardem po celém světě. I v Česku se takové snahy objevují. Řadí se mezi ně třeba i česká iniciativa Analýza českých genomů pro teranostiku (A-C-G-T) usilující o zisk genetického profilu od tisícovky dobrovolníků.

maros-jambor-mvp

Přečtěte si takéZávodil v triatlonu, teď má za úkol znovu rozjet Zlatou PrahuZávodil v triatlonu a vařil v jednom z nejlepších podniků světa. Teď má za úkol znovu rozjet Zlatou Prahu

„Vidíme, že zdravotnictví se fundamentálně mění. To, jakým způsobem používáme data pro prevenci, diagnostiku a léčbu. A my věříme, že můžeme přispět k tomu, jakým způsobem se k datům odborníci dostanou,“ představuje si Bednář.

Objem informací tu rychle roste. Ale to, co se z nich dá vyčíst, je stále na začátku, myslí si Bednář. Technologie potřebné k jejich zpracování jsou zajímavé právě dnes, dodává.