Sdílíte fotky dítěte na internet? Nový nástroj vám ukáže, co všechno na nich prozrazujete

Fotka od bazénu nebo z prvního dne ve škole možná nemusí působit nebezpečně. Jenže zdání klame, může být přesně tím, co hledá člověk, který chce nějakému dítěti ublížit. Právě na to reaguje Nadace Vodafone novým nástrojem nazvaným RODIcheck.

Nadace ve spolupráci s Policií ČR, odborníky na kyberbezpečnost a samotnými dětmi vyvinula službu, do kterého rodič nahraje až deset fotek, jež se chystá zveřejnit. RODIcheck u každé z nich upozorní, co by mohlo být problematické a proč. Třeba odhalené rameno, viditelné jméno nebo detail domova v pozadí. Fotografie vyhodnocuje umělá inteligence, které vývojáři přesně definovali, na jaké rizikové detaily se má zaměřit.

„Aplikace má sloužit jako druhé oči rodiče, dívá se na fotku bez emocí a upozorní na to, co by rodič sám přehlédl,“ popisuje pro CzechCrunch Jan Hornych, projektový manažer ve vývojářském studiu Crossmasters, které za RODIcheckem stojí.

Fotky se přitom nikam neukládají. Po nahrání putují šifrovaným kanálem k jednorázové analýze a hned po vyhodnocení se trvale smažou, uložený zůstává jen výsledek lokálně v prohlížeči uživatele. Na vývoji se podílely i samy děti: v průzkumech popsaly, že se nejvíc bojí zneužití vlastních fotek a že je často sdílí právě rodiče bez rozmyslu. Na vzorku snímků samy označovaly ty, které by nechtěly mít na internetu.

Nástroj reaguje na problém, který je v Česku (ale nejen tu) výrazně větší, než by se čekalo. Podle výzkumu mezi českými rodiči, který provedla Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, sdílí až 69 procent dospělých fotky a osobní údaje svých dětí veřejně na internetu. Jejich digitální stopa přitom často začíná už před narozením uveřejňováním snímků z ultrazvuku, a už to je podle expertů z projektu e-Bezpečí problematické. Nejde o samotný obrázek nenarozeného miminka, ale o to, co je kolem něj. Ultrazvukový snímek z nemocnice totiž často obsahuje řadu citlivých údajů, jako je jméno matky, její rodné číslo, identifikace nemocnice či termín porodu.

A tím to nekončí. Podle stejného výzkumu má téměř polovina dětí, přesně 45,5 procenta, svůj digitální otisk na internetu ještě před pátými narozeninami. Problém se navíc netýká jen vlastních potomků. Přibližně třetina českých rodičů klidně zveřejní i fotky cizích dětí, například fotografie ze školy, bez vědomí a souhlasu jiných rodičů.

Problematiku sdílení fotek dětí na sociální sítě potvrzuje i Zuzana Pidrmanová z odboru prevence Policie ČR. „Z pohledu rodiče se jedná o neškodný obrázek, z pohledu případného predátora o zajímavý materiál ke shromažďování či obchodování.“ Nejrizikovější podle ní mohou být i zdánlivě neškodné snímky vysvědčení nebo diplomů, na kterých je jméno dítěte, škola i datum narození. Doporučuje veřejné fotogalerie chránit alespoň heslem – ne jako stoprocentní ochranu, ale jako zúžení okruhu lidí, kteří se k fotkám dostanou.

Někteří rodiče si navíc možná ani neuvědomují, jaká rizika nové technologie přináší. Dříve hrozilo hlavně to, že fotku někdo stáhne a přepošle dál. Dnes útočníkům s pomocí generativní umělé inteligence stačí jen pár snímků z veřejného profilu k vytvoření věrohodného deepfake videa. Hlasové zprávy nebo krátká videa s dětským hlasem pak mohou sloužit jako ideální podklad pro vytvoření dokonalého hlasového klonu. Dnes umělé inteligenci stačí pouhých 10 až 15 sekund záznamu. Podvodníci pak mohou takto naklonovaný hlas zneužít například k telefonátu prarodičům s naléhavou prosbou o peníze.

Pokud i přes veškerou opatrnost ke zneužití fotografií dojde, třeba k vydírání, policie radí striktní postup. S pachatelem okamžitě přestat komunikovat, uložit si veškerou komunikaci jako důkaz (screenshoty, e-maily), nemazat účet ani zprávy až do konzultace s odborníkem a věc nahlásit policii i provozovateli dané služby. Na odstranění citlivého obsahu z internetu pak lze využít nástroje jako Stop Online nebo Take It Down.