Seznam na burze? Nejblbější nápad mého života, píše Lukačovič. A dodává: Těšte se na Rohlík a Čupra
Majitel Seznamu má už jasno, že firma zůstane soukromou. Burza pro ni podle něj není vhodná. Věří však, že Tomáš Čupr s Rohlíkem na trhu uspějí.
Zdejší investorská komunita v čele s pražskou burzou získala 21. srpna, symbolicky v den 56. výročí sovětské okupace Československa, silný impuls k optimismu – Ivo Lukačovič se na sociální síti X a na svém Patreonu obšírně rozepsal o tom, že by se Seznam, jehož je stoprocentním majitelem, mohl stát veřejně obchodovanou firmou. V sobotu 12. října, kdy byl mezinárodní den omezování přírodních katastrof, všem potenciálním zájemcům utnul tipec. „Nedává to smysl ani pro Seznam, ani pro mě osobně,“ napsal.
Lukačovičův pozdně letní post vyvolal extrémní pozornost v řadách podnikatelů. A třeba další internetový průkopník a filantrop Jan Barta v reakci na něj navrhl, že by skupina českých byznysmenů mohla dokonce koupit pražskou burzu (ta je vlastněna rakouskou společností Wiener Börse čili Vídeňskou burzou) a následně na ni své firmy umístit. „Když se toho zúčastní čeští velkokapitalisté, tak samozřejmě jejich tlak na vládu protlačit věci, co vedly k obřímu rozvoji například švédského kapitálového trhu, by byl značný,“ napsal spolumajitel skupiny Pale Fire Capital.
Pokud by se takový plán realizoval, musel by se ale obejít bez muže, který to svým nápadem celé vyprovokoval – bez Iva Lukačoviče a bez Seznamu. Ten totiž po necelých dvou měsících došel k závěru, že IPO Seznamu, tedy úpis jeho akcií, byl „nejblbější nápad mého života“. A v dalším z rozsáhlých příspěvků na platformě Patreon, kde jej za symbolické předplatné čtou bezmála čtyři tisíce lidí, se rozepsal, proč Seznam na burzu nepůjde.
Na úvod článku vysvětluje, že v srpnu šlo z jeho strany jen o sondáž trhu a že tušil, že úpis akcií by byl problematický krok. Z 30 procent na něm viděl pozitiva, ze 70 procent negativa. Líbilo by se mu prý potenciálně lepší mediální pokrytí Seznamu (které teď zase utrpělo kauzou kolem dvou propuštěných novinářů), větší respekt a prestiž pro značku či možnost vytvoření zaměstnaneckého opčního programu.