Simona Kijonková naskakuje na trend tiny housů. Podpořila projekt „automatu na minidomky“
Za mladým startupem Kodu stojí i spoluzakladatelka Slevomatu. Jeho cílem je podpořit dostupné bydlení nejen mladých a seniorů.
Ceny nemovitostí v Česku rostou a dle některých odborníků to bude pokračovat i další desetiletí, stále častěji se proto otevírá téma dostupného bydlení. Právě na to se soustředí mladý startup Kodu zakladatelek Romany Voříškové a Jitky Plevové, které zaujaly i miliardářku a někdejší majitelku logistické Zásilkovny Simonu Kijonkovou. Rodinná investiční skupina JSK pod jejím vedením oznámila, že do projektu vstoupí s cílem podpořit řešení, které chce pomáhat mladým lidem či seniorům k dostupným nemovitostem.
Cílem Kodu je maximálně zjednodušit možnost pořídit si takzvaný tiny house, tedy minidomek. Jde o trend populární zejména v zahraničí, své místo si ale v posledních letech nachází také v Česku, kde se běžně využívá například pro rekreaci na samotě.
Princip vychází z efektivně navržených domků s úsporným využitím prostoru a nízkými náklady na pořízení i provoz. Typicky totiž jde o jeden pokoj spojující všechny místnosti dohromady, často navíc s možností snadného přesunu z místa na místo.
„Plně vybavený tiny house dokážeme dodat i za částku kolem 1,5 milionu korun. Tiny house k dokončení začíná na 500 až 600 tisících,“ říká spoluzakladatelka Romana Voříšková, která do světa realit pronikla díky společnosti Bezrealitky, kde se Jakubu Havrlantovi starala o PR a marketing, a poté s Tomášem Čuprem spoluzaložila a rozjížděla Slevomat. Spoluzakladatelka značky Pikle.cz Jitka Plevová ji ve firmě doplnila o něco později.
Voříšková a Plevová věří, že takto navržené domečky mohou sloužit kromě rekreace také k trvalému bydlení. Malý prostor je podle nich příznivý na údržbu či vytápění, jako brzdu širšího rozšíření v populaci ale vidí netradičnost a s ní spojené administrativní překážky. V projektu Kodu, který oficiálně vznikl loni v létě, proto uživatelům pomáhají s řešením legislativy i zajištěním celého procesu od hledání pozemků po dodání nemovitostí.
„Zájemci o bydlení v tiny housech mnohdy naráží na nekonkrétní legislativu, kterou si jednotlivé úřady vykládají po svém. Bydlení, které lze převážet, zároveň u některých finančních institucí vyvolává představu mobilheimu nebo karavanu, takže je složitější získat institucionální financování,“ přibližuje Voříšková.
V Kodu tak budují systém, který zmiňované problémy vyřeší za klienta. „S trochou nadsázky můžeme říct, že stavíme automat na minidomky,“ pokračuje Voříšková. Jak pro CzechCrunch popsala již dříve, z byznysového pohledu projekt míří na dva koncové zákazníky. První skupinu tvoří lidé s chutí v malém domku bydlet, druhou pak ti, kteří pozemky vlastní a mohou je nabídnout k pronájmu – ať už bez, nebo rovnou s postaveným minidomkem.