Skoro devadesát let se na Vítězném náměstí nestavělo. Teď tu stojí budova za bezmála miliardu

PPF tu chtěla vybudovat takzvaného Ledního medvěda, nakonec pozemek na Praze 6 zastavěly Penta a Kaprain. Ty mají i další plány.

Eliška NováEliška Nová

victoria-palace-8

Foto: Penta

Victoria Palace

0Zobrazit komentáře

Pro pozemek na Vítězném náměstí měla dlouhá léta připravený svůj projekt skupina PPF. Dům přezdívaný Lední medvěd se ale nelíbil části veřejnosti, společnost se nakonec nedomluvila ani s Prahou 6, a tak lukrativní pozemek prodala. Bylo na něm parkoviště. Snaha zastavět parcelu na severním nároží trvala patnáct let, nic tu nevyrostlo ale ještě mnohem déle. Až teď tu stojí nová budova.

Dejvice tak, jak je známe dnes, jsou především dílem architekta Antonína Engela. Ten tu vytvořil jednu z největších urbanistických koncepcí. Hospodářská krize ji ale nedovolila dokončit. Na Vítězném náměstí se dlouho nestavělo, nová budova tu vznikla až po 87 letech. Stojí za ní společnost Kaprain Karla Pražáka a také investiční skupina Penta, které pozemek od PPF odkoupily.

S Ledním medvědem už nepočítaly. Pro nový návrh přizvaly architekta Jakuba Ciglera, který tu načrtl budovu, jež respektuje původní Engelův rukopis. To znamená, že má obloukový půdorys, který se otevírá směrem do náměstí a který výškově nepřekrývá okolní domy. Budova dostala název Victoria Palace. Palác vítězství na Vítězném náměstí.

Ještě jedna věc se s výměnou investora změnila. Zatímco PPF tu chtěla mít kanceláře, Kaprain a Penta od začátku počítaly s byty. Bude jich 92. Každý z nich má mít balkon nebo lodžii, výhledy odsud jsou přitom opravdu speciální – dívat se je možné samozřejmě na Vítězné náměstí, ale také na Hradčany či Ořechovku. Už se podle obou společností skoro rozebraly, dům je v současnosti obsazený z 85 procent.

„Budova má tři hlavní dominanty. První z nich jsou fasádní lamely z hliníku a sklocementu, které svou složitostí tvaru a cenou byly asi to nejnáročnější, s čím jsme se na projektu potýkali. Další je dvoupatrové vstupní lobby s recepcí s nepřetržitým provozem, které je celé obloženo italským travertinem. Hlavním lákadlem pro rezidenty je zahrada plná zeleně a s vodním prvkem, které dominuje 25 let starý strom dovezený z Nizozemska,“ uvádí manažer společnosti Penta Michal Kotrč.

Co se týče zmíněné fasády, jejím pohledovým prvkem jsou právě hliníkové lamely. Samotná investice do nich vyšla na 150 milionů korun. Vstupní lobby je pak speciální díky lustru tvořeném tisíci kusy hrubých krystalů od společnosti Preciosa.

Kromě bytů je ve Victoria Palace také aktivní parter, to znamená, že v přízemí najdou lidé na ploše 1 900 metrů čtverečních obchody či služby. Má tu být nová pobočka potravin Albert, která otevírá 3. července, přesouvá se sem pobočka České spořitelny a sídlit tu má telefonní operátor O2 či lékárna Dr. Max, která je ze skupiny Penta. A přidat se má také další pobočka kavárenského řetězce The Miners.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to místo, kde bylo dlouhodobě zanedbané prostranství a nikdy nedokončený městský blok. Budova Victoria Palace je městotvorná a dodá novou kvalitu celému svému okolí,“ říká David Musil z Penta Real Estate. Ta spolu s Kaprainem investovala do nové výstavby 850 milionů korun.

Obě společnosti, navíc ještě se Sekyra Group, tímto s investicemi do Vítězného náměstí nekončí. V plánu mají zastavět i vedlejší pozemek, který je poslední nezastavěnou parcelou na Kulaťáku. Na tu už společnosti vypsaly architektonickou soutěž. Takzvaný Čtvrtý kvadrant v Dejvicích má na základě ní dotvořit holandsko-český tým Benthem Crouwel Architects a Opočenský Valouch architekti.

Když chatku navrhují architekti, závidí i Béda Trávníček. V kouzelné zahradě vyrostl promyšlený pavilón

Na místě původní zahradní chatky vyrostla alternativa, kterou lze kompletně rozevřít a nechat zeleň vstoupit do interiéru.

byro-architekti-garden-pavilion-alex-shoots-buildings-04-min

Foto: Alex Shoots Buildings

Atypická zahradní chatka s rozevíratelnou stěnou

0Zobrazit komentáře

V Praze leží zahrada s řadou vzrostlých stromů a tajuplných zákoutí, které dávají zapomenout, že je člověk stále přítomen v metropoli. Majitelé pozemku bydlí v bytě jen kousek odtud, a přesto se jim ze zahrady nikdy nechce. Nechali si proto od architektů navrhnout zahradní pavilón, který se stal netradičním zahradním útočištěm s náručí otevřenou okolní zeleni. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Aby v létě chránil před slunečními paprsky či náhlou letní přeháňkou a zároveň nabízel místo, kde složit hlavu, s takovým záměrem byl vybudován zahradní pavilón v jedné ze zahrádkářských kolonií u nedaleko břehu Vltavy.

Pavilón nahradil původní, již pomalu dosluhující dřevěnou chatku, která se podobala řadě jiných objektů, rozesetých po ostatních zahradách v okolí. Majitelé však již nechtěli tradiční dřevěný domek se čtyřmi stěnami a malými okny. Chtěli mít zázemí, ve kterém se nebudou před zahradou zavírat, ale stále budou v jejím objetí.

„Přemýšleli jsme, jak bychom mohli stavbu co nejvíce propojit s okolní zahradou, a nakonec jsme přišli s myšlenkou výklopného panelu, díky kterému se umí jedna strana domu kompletně otevřít,“ popisuje studio Byró architekti svůj návrh. Interiér díky němu plynule přechází ven, respektive zahrada proniká dovnitř objektu, který je jakousi zahradní lodžií.

Po rozevření dřevěné stěny se obnaží polykarbonátová, polotransparentní příčka. Ta se dá za pomoci mechanismu ocelových lanek, kladek a protizávaží v jednom člověku vyklopit směrem vzhůru. Rychle se tak promění z příčky na střechu a rozšiřuje krytý prostor pavilónu, který má na výšku necelých pět metrů a nabízí vnitřní plochu šestnáct metrů čtverečních. Tento prostor byl definován základní deskou původní chatky, kterou pavilón využívá a na kterou se architekti pokusili navázat po optické stránce.

„Chatky jsou povětšinou tmavé, téměř nemají okna a je jim vlastní až romanticky vyznívající nedokonalost a nepravidelnost,“ popisují architekti zdroj inspirace vzezření zahradní dřevostavby. Ta dostala plášť z opalovaného dřeva s přirozeně nepravidelnou strukturou, díky kterému se po zavření velkých okenic podobá dalším chatkám v okolí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vnitřní stěny Pavilónu jsou omítané, jen zadní střena nesoucí knihovnu a žebřík do patra je obložena dřevem. Celkové řešení interiéru architekti koncipovali co nejvíce subtilně, aby propouštěl maximum světla přicházejícího třemi okny a polykarbonátovou příčkou. Knihovna a vrchní patro jsou proto řešeny jednoduchou konstrukcí z latí.

K objektu nevede ani metr inženýrských sítí, přesto je v něm možné využívat elektřinu díky fotovoltaickému panelu. Vrchní patro je uzpůsobeno k tomu, aby se na něm dalo dát v letních měsících přespat, v zimě se naopak může celý pavilón proměnit na jakousi obdobu zimní zahrady určenou pro uskladnění rostlin.