V prostředí, kde se zaměstnanci vybírají často jen na základě několika videohovorů a technických testů, působil jako sen každého náboráře. Soham Parekh, softwarový inženýr z Indie, procházel bez problémů náročnými výběrovými řízeními v amerických technologických startupech. Na první pohled splňoval všechno, co bylo třeba. Byl technicky výborně připravený, pohotový v rozhovoru, navíc s přesvědčivým portfoliem. Zpětně o něm náboráři mluví jako o jednom z nejlepších kandidátů, jakého kdy potkali.

Nikdo z nich ale netušil, že podobnou pozici přijal současně ve více jiných firmách. A že do žádné z nich nevstupoval s úmyslem odvést plnohodnotnou práci na plný úvazek.

Veřejnost se o případu dozvěděla poté, co Suhail Doshi, zakladatel startupu Playground AI, zveřejnil varování na sociální síti X. „Existuje člověk, který současně pracuje pro více startupů. Dávejte si pozor,“ napsal. Dodal, že Parekha propustil hned během prvního týdne a že ho už tehdy vyzval, ať přestane lhát a podvádět ostatní. „Neudělal to dodnes,“ doplnil s tím, že na celý podvod přišli na základě neustálých výkyvů v jeho dostupnosti a kvalitě jeho práce.

Příspěvek se rychle rozšířil a přidávali se další podnikatelé, kteří s Parekhem přišli do kontaktu. Scénář se téměř neměnil: skvělý pohovor, velmi rychlé přijetí, ale poté výmluvy, nízký výkon a nepřítomnost. „Skutečně to byl jeden z nejlepších technických pohovorů, jaké jsem kdy zažil. Ale nedodal vůbec nic,“ popsal zkušenost zakladatel AI startupu Vapi Jordan Dearsley. Podobně mluví i zakladatel platformy Create Marcus Lowe: „Působil skvěle. Ale pak odložil nástup kvůli nemoci, později kvůli cestě za sestrou. Vůbec nekomunikoval, a když už, tak jen s výmluvami.“

Not a joke. This is happening real time. This is the 3rd DM today about someone firing him.

soham-gate pic.twitter.com/Ize0JgN4IG

— Suhail (@Suhail) July 2, 2025

Firmy, které Parekha zaměstnaly, byly většinou mladé technologické společnosti zaměřené na využití umělé inteligence. V některých z nich se Parekh dokonce objevil i v marketingových materiálech, zatímco současně odevzdával kód i do vývojářských úložišť jiných firem. V těchto systémech je možné sledovat přesný čas a rozsah změn v kódu, a právě tam si někteří poprvé všimli, že jejich nový vývojář může pracovat ještě jinde.

Když se začali ptát víc, objevovaly se další nesrovnalosti. Jak referuje TechCrunch, Parekh odmítal zapínat kameru na hovorech, několikrát odložil nástup s odkazem na nemoc nebo rodinné důvody a občas komunikoval zcela minimálně. Jeden z jeho zaměstnavatelů dokonce použil nástroj, který přes videohovor odhalí, odkud se uživatel skutečně připojuje. Zjistil, že Parekh pracuje z Bombaje, přestože uváděl americkou adresu v San Franciscu.

Na sílící tlak zareagoval Parekh veřejně. V rozhovoru pro technologický podcast TBPN se k celému příběhu otevřeně přiznal. „Nejsem na to hrdý. Není to něco, co bych doporučoval nebo podporoval,“ řekl v úvodu. Potvrdil, že skutečně pracoval paralelně pro více startupů. Celkově se mu během dvou let podařilo projít více než třiceti firmami a běžně v jeden moment pracoval třeba pro tři zároveň. „Nikomu se nechce pracovat 140 hodin týdně, ale musel jsem to udělat z nutnosti. Byl jsem v extrémně tíživé finanční situaci,“ vysvětlil.

Tvrdil také, že celou dobu pracoval sám, bez pomocníků a bez využití nástrojů umělé inteligence. „Celé dny jen kóduju. Jsem notorický nespavec. Nechodím ven, nejsem společenský. Jen pracuju,“ popsal svůj režim.

Zarážející je však to, že v některých případech Parekh vůbec nepožadoval výplatu, případně firmě nikdy neposlal fakturu. Když byl později dotázán, proč si v situaci, kterou sám označil za extrémně náročnou, neřekl o peníze, odpověděl: „Nerad míchám osobní a profesní život. Nechtěl jsem to s firmami řešit. Byla to moje situace.“

Zároveň uvedl, že si často vybíral nižší mzdu výměnou za podíl ve firmě. Ve startupech jde o běžnou praxi. Pokud nemají dostatek hotovosti, nabídnou zaměstnanci místo vyššího platu tzv. equity, tedy možnost vlastnit malou část firmy. Pokud startup uspěje, může se z podílu stát velmi výnosná investice. V praxi to však znamená, že zaměstnanec musí zůstat ve firmě delší dobu a reálně přispět k jejímu růstu. Parekh ale nikdy nevydržel dost dlouho na to, aby podíl zhodnotil.

Jeho přístup vzbudil silnou reakci. Někteří lidé ze startupové scény jej označili za ztělesnění problému, který v odvětví existuje už dlouho – a sice workoholismus, přeceňování výkonu a nedostatečná kontrola při náboru. Celý případ znovu otevřel debatu o tom, jak důsledně firmy ověřují, koho najímají. V honbě za talentem často upřednostňují technické testy a schopnosti nad osobním prověřováním. „Tohle může vést k tomu, že firmy začnou zpochybňovat, jestli vůbec má smysl zachovávat flexibilní a vzdálenou spolupráci,“ řekl pro CNBC například Alexandru Voica, šéf komunikace v startupu Synthesia.

Parekh dnes tvrdí, že pracuje pouze pro jediný startup Darwin Studios – firmu zaměřenou na úpravu videí pomocí umělé inteligence. Její zakladatel jej popsal jako mimořádně talentovaného inženýra. Oba ale krátce po oznámení stáhli svá veřejná vyjádření ze sociální sítě X. Od té doby už Parekh ani vedení Darwin Studios nevystoupili s dalším komentářem a jeho aktuální pracovní status tak zůstává nejasný.