Zaměstnanecký opční plán, známý i pod zkratkou ESOP z anglického Employee Stock Option Plan, je pro většinu startupů efektivním nástrojem, jak získat talentované pracovníky, akcelerovat svůj růst a udržet si konkurenceschopnost na globálním trhu. Velkou překážkou v Česku – a do nedávna i na Slovensku – je podle názoru advokáta Tomáše Ditrycha z kanceláře Mavericks zastaralá legislativa v této oblasti a nevýhodný daňový režim, který se se zaměstnaneckými akciemi spojuje.

Na tento problém ostatně mnozí upozorňují už roky. Česko se na evropské úrovni zavázalo, že nastaví lepší režim zaměstnaneckých akcií, již v roce 2021. Současná vláda má problematiku v programovém prohlášení, pomalé tempo změn ale letos vyústilo ve vznik iniciativy #ESOPasap, v níž několik desítek zakladatelů startupů, investorů a dalších podporovatelů včetně CzechCrunche vládu vyzývá k rychlému řešení.

Na Slovensku se již věci daly do pohybu – tamním parlamentem začátkem července prošla novela zákona o dani z příjmů, jež zavádí pojem „zaměstnaneckých akcií“ do legislativy. Jak fungoval režim na Slovensku předtím, co se mění a jak mohou Česko inspirovat i další země? Odpovědi přináší v komentáři pro CzechCrunch Ditrych z právnické firmy Mavericks, která nedávno představila příručku, v níž analyzuje současný stav ESOPů v Česku a popisuje základní alternativy.

***

V klasické verzi ESOPu obdrží zaměstnanec právo (opci) na získání podílu či akcie ve společnosti zaměstnavatele, a to za splnění stanovených podmínek. Těmi jsou například minimální doba, po kterou musí pro společnost pracovat, či dosažení předem daných výkonnostních cílů (KPI). Po splnění daných podmínek může příslušný zaměstnanec svou opci uplatnit (tedy přeměnit ji na podíl či akcii ve společnosti), a to za předem domluvenou cenu, která zpravidla odpovídá skutečné tržní hodnotě takového podílu či akcie v době udělení opce.

Na Slovensku až do konce tohoto roku (novela nabude účinnosti až na začátku příštího roku) musí zaměstnanec zdanit podíl či akcii hned při jejich nabytí, ačkoliv z nich v daném okamžiku neplyne žádný peněžitý prospěch a jejich budoucí hodnota je nejistá. Navíc z tohoto příjmu musí odvést i zálohy na sociální a zdravotní pojištění. K dalšímu zdanění dojde v okamžiku, když zaměstnanec své podíly prodá. V tomto případě musí zdanit rozdíl mezi prodejní a dodaněnou tržní cenou při uplatnění opce. Kvůli nevýhodnému zdanění se slovenské společnosti často uchylují k alternativním variantám ESOPu, takzvaným fantomovým či virtuálním podílům, které však nejsou plnohodnotnou náhradou klasické varianty ESOPu.

Co se změní

Od 1. ledna 2024 vstoupí v účinnost novela slovenského zákona o dani z příjmů, která explicitně zavádí pojem „zaměstnaneckých akcií“ do slovenské legislativy. Oproti České republice nově zmírňuje zdanění ESOPů, konkrétně ve fázi nabytí podílu či akcie zaměstnancem nebo spolupracovníkem.

Dle našeho porozumění je nově zaměstnanec zcela osvobozen od daně z příjmu, která mu vznikne nabytím podílu či akcie ve společnosti. Dříve museli slovenští zaměstnanci danit rozdíl mezi nabývací a tržní cenou jako příjem ze závislé činnosti, a to včetně záloh na sociální a zdravotní pojištění. Tato povinnost jim nyní odpadá a danit musí až při prodeji podílu či akcie, tedy v okamžiku, kdy z účasti na ESOPu již mají finanční prospěch. Obdobná úprava platí i pro spolupracovníky, kteří společnosti poskytují služby na IČO.

Novelou byl do zákona o dani z příjmů také vložen tříletý časový test. Pokud podíl či akcii drží poplatník tři roky a déle, je příjem z jejich prodeje od daně z příjmu zcela osvobozen. Dle textu novely se však tato výjimka nevztahuje na podíly či akcie nabyté v rámci ESOPu. V tomto ohledu jsme na tom tedy v České republice stále lépe, jelikož u nás časový test u ESOPů splnit jde, přestože v dynamickém startupovém prostředí je obtížné držet podíly v s.r.o. pět let, respektive akcie v a.s. tři roky.

Dopad novely na české a slovenské startupy

Lze předpokládat, že slovenské startupy budou díky příznivějšímu zdanění zavádět ESOPy mnohem častěji. Tím stoupne jejich konkurenceschopnost na globálním trhu a budou schopny přilákat talentované zaměstnance a spolupracovníky. České startupy si bohužel musí na zvýhodnění ESOPů ještě nějakou dobu počkat. Už teď se nás klienti ptají, jestli by bylo výhodnější založit startup na Slovensku nebo jestli tam lze vytvořit zvláštní entitu, ze které budou ESOPy vyplácet.

Nelze vyloučit, že na základě příznivější legislativy budou čeští zakladatelé skutečně volit Slovensko jako sídlo svých startupů. Také talentovaní jedinci, kteří mají zájem podílet se na úspěchu společnosti, pro kterou pracují, budou naše sousedy preferovat před námi a dalšími zeměmi, které v oblasti ESOPů zaspaly. České startupy tím potenciálně přijdou o vysoce kvalifikované zaměstnance a spolupracovníky.

Dle našeho názoru se slovenský zákonodárce vydal správným směrem, třebaže bohužel nezavedl tříletý časový test i pro podíly či akcie získané z ESOPů. Námi kontaktovaní slovenští právníci mají na novelu také rozpolcené názory. Na jednu stranu snahu o zavedení méně nevýhodného zdanění ESOPů pro zaměstnance i spolupracovníky chválí. Na stranu druhou jde podle jejich názoru o narychlo napsaný právní dokument, který problematiku ESOPů nezpracovává komplexně. Nelze vyloučit, že než zákon vstoupí v účinnost, projde si ještě jednou vlnou iterací na základě reakce odborné veřejnosti.

Příklady zemí, kde mají ESOPy nastaveny lépe

Inspiraci pro novou právní úpravu můžeme kromě Slovenska hledat i ve většině vyspělých států. Mezi lídry v EU patří například Lotyšsko, Estonsko a nově i Nizozemsko, Irsko či výše zmíněné Slovensko. Pokud jsou splněny zákonem předepsané podmínky, výkon opce (nabytí podílů na základě opce) v těchto státech nepodléhá dani z příjmu.

Lotyšsko například přijalo již v roce 2020 změny zákona o dani z příjmu fyzických osob, v důsledku kterých se osvobození zaměstnaneckých akciových opcí od daně z příjmu vztahuje i na opce vydané společnostmi s ručením omezeným. Mezi základní podmínky zvýhodněného daňového režimu Lotyšsko mimo jiné zařadilo následující:

• mezi nabytím opce a vykonáním opce (nabytím podílů) musí uplynout alespoň dvanáct měsíců;
• po uvedenou dobu musí mít zaměstnanec uzavřenou platnou pracovní smlouvu s danou společností (s výjimkou odchodu do důchodu);
• opční právo zaměstnanec vykoná nejpozději do šesti měsíců od ukončení pracovní smlouvy;
• společnost neposkytla zaměstnanci žádnou půjčku, společnost (zaměstnavatel) poskytla předepsané základní informace o opčním programu příslušnému daňovému úřadu, a to do dvou měsíců od udělení opcí.
• Zdanění na straně pracovníka pak nastává až v okamžiku exitu, kdy pracovník zdaňuje rozdíl mezi prodejní cenou a cenou, za kterou pracovník podíly nabyl.

Nizozemsko od roku 2023 posunulo okamžik zdanění až na moment, ve kterém se podíl získaný opcí stane obchodovatelným. Zároveň je však zaměstnancům ponechána možnost volby, zda chtějí daň z příjmu uhradit již při uplatnění opce. V takovém případě zaměstnanec předá zaměstnavateli písemnou žádost.

Nová nizozemská legislativa zavedla také možnost fungování takzvaných „SAR“ plánů, kdy zaměstnanec nedrží opce na konkrétní podíly, ale místo toho mu je vyplácena odměna založená na ceně podílů společnosti během předem stanoveného období, a to v hotovosti jakožto peněžní bonus. Pokud jsou totiž opce vypořádány v hotovosti, lze je považovat za peněžní bonus, který je pro zaměstnavatele daňově uznatelný, pokud zaměstnanec v předchozím roce nevydělal více než 598 tisíc eur (14 milionů korun). Kromě daňového zvýhodnění jsou plány „SAR“ pro společnosti užitečné také proto, že nabízejí stejnou pobídku jako vlastní klasické podíly, ale nevyžadují, aby rozmělňovaly a snižovaly procentní podíl zakladatelů a investorů na společnosti.

Na řadě jsou čeští zákonodárci

Otázkou tedy zůstává, kdy provede nezbytné změny i Česká republika. Minulý měsíc jsme jednali u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, kde jsme se zasazovali o snížení demotivujícího zdanění ESOPů. Jde tak minimálně vidět, že politici jsou si problému vědomi. Kdy přijde řešení a jaké bude, však zatím není jasné.

Představili jsme také ESOP Handbook, který analyzuje současnou úpravu ESOPů v Česku a poukazuje na oblasti, jež brzdí naše startupy v rozvoji. Nesmíme otálet dlouho, okolní země již změny zavádějí. Pokud se neprobudíme včas, může naše ekonomika  navždy přijít o talentované jedince.