Při hledání úspor ve veřejných financích se opakovaně dostává na stůl téma slučování malých obcí. Jako opatření ke zlepšení efektivity veřejné správy jej navrhovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle jejích odhadů by připojení menších obcí pod tisíc obyvatel k větším celkům přineslo úsporu až 10 miliard ročně. Česká samospráva je roztříštěná do více než šesti tisíc obcí, přičemž přes polovinu z nich má méně než 500 obyvatel. To je unikátní i v evropském srovnání. Poslankyně za STAN Eliška Olšáková, která je rovněž předsedkyní Sdružení místních samospráv, však s tímto pohledem nesouhlasí. A tvrdí, že analýza nepracovala s relevantními daty.

„Vy možná ušetříte za plat starosty, na druhou stranu to obrovsky sebere politické body – starosta bude mít na starost větší území a majetek, provozní náklady malé obce musíte promítnout do fungování většího celku. Nevím, jestli uspoření nepatrné části rozpočtu stojí za to, abychom si rozbili to, co nám funguje,“ říká Olšáková v podcastu Crunch. Pusťte si ho ve videu výše nebo na YouTube, Spotify či v Apple Podcasts.

Podle Olšákové je důležitější podpora starostů a snížení administrativní zátěže, což je paradoxně něco, co svým návrhem prosazuje i NERV. „Starosta je vlastně hrozně levný manažer. Člověk, který nejlépe zná své území a ví, jak řešit problémy, ať už jde o krize jako covidová pandemie a povodně, nebo o každodenní záležitosti,“ dodává.

Starostové s Vítem Rakušanem v čele pochopitelně redukci počtu obcí moc nefandí – místo toho podporují dobrovolné slučování v takzvaném společenství obcí. Od letošního ledna se mohou obce takto spojovat za účelem sdílení „létajících“ úředníků, kteří řeší odbornou administrativu, nebo mohou koordinovat veřejné služby – například svoz odpadů. Příklady z Dánska nebo Estonska, kde samospráva sestává z 98 a 79 obcí, by podle dřívějších vyjádření Rakušana i Olšákové v Česku nefungovaly.

„V Dánsku jsem byla. Ty regiony mají pocit, že byly sloučením poškozeny. A historicky je fungování a financování samospráv zcela jiné než u nás. My jsme slučování v době totality už zažili a víme, že střediskové obce úplně nefungovaly, proto po revoluci docházelo k osamostatňování obcí,“ poukazuje Olšáková.

Častým argumentem odborníků z NERV pro menší počet obcí je také kvalita školství. Podle studie výzkumné společnosti PAQ Research má 90 procent zřizovatelů na starost pouze jednu základní školu. Na jednoho zřizovatele v Česku vychází v průměru 1,4 školy, zatímco v Nizozemsku 5,5 a v Estonsku 6,8 školy. Rozdrobenost českého systému plyne právě z vysokého množství obcí a pro kvalitu vzdělávání přináší řadu negativních důsledků. A také vyšší náklady i administrativní zátěž pro zřizovatele malých škol.

Olšáková v podcastu vystupuje proti slučování venkovských škol, které jsou podle ní klíčové nejen pro vzdělávání dětí, ale také pro udržení komunitního života v obcích. Jedním z hlavních problémů, které by podle ní slučování škol přineslo, je zvýšení vzdáleností, které by děti musely denně dojíždět. „Větší vzdálenosti mezi školami by vedly k vyšším nákladům na dopravu a narušení komunitního života,“ říká. Kritizuje rovněž chystaný návrh ministerstev školství, vnitra a financí, podle kterého by bylo možné malé školy slučovat do větších celků s jedním vedením.

Další bod, který se Sdružení místních samospráv oficiálně nelíbí, je plánovaný systém povinného zálohování PET lahví a plechovek, které má k roku 2026 zavést novela připravovaná ministerstvem životního prostředí.

„Zálohování plastů by přineslo velké finanční a organizační zatížení pro malé obchody, které mají fungovat jako sběrná místa. Čtyři koruny zálohy za lahev, to podle mě u části lidí postoj nezmění. Cestou je spíše multikomoditní sběr, kdy do žluté popelnice můžete hodit jak plechovky, tak PET lahve i Tetrapak obaly a třídicí linky si s tím poradí. Tak to funguje například v Ostravě,“ tvrdí poslankyně. Obává se, že vznikne paralelní systém ke stávajícímu systému třídění odpadu, který bude pro lidi matoucí a komplikovaný.

K zálohovacímu systému přitom úspěšně přistoupilo sousední Německo, Slovensko, od příštího roku také Polsko a Rakousko. Česko do roku 2029 musí splnit směrnici s cílem recyklovat 90 procent plastových lahví na jedno použití. Ministerstvo životního prostředí nyní odhaduje, že mimo tříděný odpad teď skončí přibližně každá pátá petka a čtvrtá plechovka.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

• Co je v návrhu rozpočtu pro obce ten největší kámen úrazu?
• Jak podporovat venkov, aby se rozvíjel a nevylidňoval?
• Jak se ujal institut společenství obcí, který podporují Starostové?
• Pociťují starostové malých obcí problémy s digitalizovaným stavebním řízením?