V Česku se aktuálně chystá systém pro zálohování PET lahví a plechovek, jehož cílem je zvýšení podílu obalů, které se recyklací dostanou do uzavřeného koloběhu. Dosavadní odpadový systém lze totiž zlepšit nejen po ekologické stránce, ale také po té ekonomické. Kvůli tomu, že se v Česku neefektivitě nakládá s hliníkovými plechovkami na nápoje, každý rok přicházíme o 11 tisíc tun hliníku v přibližné tržní hodnotě čtvrt miliardy korun. Obaly z hliníku a plastu nadto zabírají místo v popelnicích se směsným odpadem, takže kvůli nim ročně jezdí asi o 30 tisíc popelářských aut více, než by bylo nutné. Vyplývá to z výpočtů Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN).

Na úvod trochu čísel. V Česku se ročně vyrobí a dostane na trh 820 milionů nápojových plechovek, což je asi 15 tisíc tun hliníku. Podle dat ministerstva životního prostředí se ale vysbírá a zrecykluje pouhých 26 procent. „Na ocet“ tak zůstává v přepočtu více než 600 milionů kusů plechovek o hmotnosti 11 tisíc tun v trží hodnotě přes čtvrt miliardy korun.

„Když budeme uvažovat hodnotu nevyužitého hliníku, což je asi 280 milionů korun, a aktuální tržní hodnotu emisí spojených s výrobou takového množství hliníku, která je zhruba 220 milionů korun, způsobená škoda může být ročně okolo 500 milionů korun, které za současného systému doslova zahrabeme pod zem,“ uvádí expert INCIEN Petr Novotný. Zavedením systému záloh by se tak plechovky dostaly do uzavřeného recyklačního koloběhu, čímž by se kromě peněz ušetřilo zhruba 100 tisíc tun emisí.

Problém s hliníkovými plechovkami a PET lahvemi má ještě jeden úhel pohledu. I když Češi často slýchají, jak skvěle třídí odpad, realita je někde jinde. Podle dat INCIEN se u nás totiž vytřídí jen 69,5 procenta PET lahví a pouze 35 procent plechovek. A z vytříděného množství se recyklace dočká jen zlomek materiálů. Část končí v přírodě, část ve spalovnách nebo na skládkách.

Foto: INCIEN

Plechovky a PET lahve často končí v přírodě

Materiály, které se vůbec nevytřídí, zase většinou putují do černých popelnic se směsným odpadem. Nejenže se tak dále nevyužijí, ale nadto zabírají velkou část objemu těchto popelnic a obcím zvedají náklady na odpadové hospodářství. U plechovek může jít podle analýzy INCIEN až o 165 500 kontejnerů s objemem 1 100 litrů, v případě PET lahví pak o 430 800 kontejnerů s objemem 1100 litrů.

„Se zavedením zálohování by obce ušetřily výsyp většiny z téměř 600 tisíc kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tisíc popelářských aut za rok. Jen vlivem uvolnění místa v kontejnerech na směsný komunální odpad tudíž může dojít k úspoře v řádech desítek milionů korun ročně,“ dodává Novotný z INCIEN.

Podle ministerstva životního prostředí by se v Česku měly zálohovat PET lahve a plechovky nejdříve v polovině roku 2025. V závěru minulého roku vláda představila návrh novely zákona o obalech, jejíž součástí je i systém zálohování. V připomínkovém řízení se však sešly stovky námitek. Zaznělo v nich mimo jiné to, že náklady na zavedení systému budou pravděpodobně přeneseny na občana, jednak zdražením koncových výrobků u obchodníků, jednak zvýšením místního poplatku za odpady.

Asociace krajů pak uvedla, že kvůli systému zálohování přijdou občané o motivaci třídit odpad. Některé subjekty upozornily také na údajnou vyšší uhlíkovou stopu v případě zálohového systému.

Proti připomínkám se ohradila Iniciativa pro zálohování. „Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele,“ uvedla Kristýna Havligerová z této organizace.

Podle VŠCHT pak systém zálohování uhlíkovou stopu obalů nezvýší, spíš naopak. Z dat, která má univerzita k dispozici, vyplývá, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 procent. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ doplnila Havligerová.

Kritici zálohového systému se také ozývají v souvislostí s tím, že Česko již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Připravovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu pro členské státy totiž navrhuje povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nebudou už v roce 2026 schopny vysbírat 90 procent těchto nápojových obalů. Současný systém toho však podle Iniciativy pro zálohování schopen není. Pro sběr plechovek si navíc Česko muselo u EU vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50procentního sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout.