Na floridském mysu Canaveral v noci z pondělí na úterý opět zahřměly motory Falconu Heavy. Nejsilnější fungující raketa na světě, kterou provozuje vesmírný startup SpaceX Elona Muska, zahájila krátce po půl jedné v noci místního času (v 8.30 našeho času) svou třetí misi. Na oběžnou dráhu tentokrát vynesla celkem 24 satelitů i popel 152 zemřelých. Let byl náročný i proto, že jednotlivé satelity byly vypouštěny v různých fázích letu – a sám Elon Musk ho označil jako dosud vůbec nejtěžší.

Start rakety nakonec proběhl o tři hodiny později, než bylo původně v plánu. Již po třech minutách letu se zhruba ve stokilometrové výšce oddělily první stupně rakety. Jak již bývá dobrým zvykem SpaceX, boční boostery zanedlouho zcela synchronizovaně dosedly na přistávacích plochách na pobřeží. Ostatně oba dva již letěly i v předchozí misi Falconu Heavy a poprvé byly využity u největší rakety znovu.

Nejnáročnější přistávací manévr se ovšem těsně nepovedl. Centrální stupeň se pokoušel o přistání na mořské plošině v Atlantiku a z živých záběrů bylo patrné, že nechybělo mnoho, aby se podařilo úspěšně přistát i jemu. Chyba se stala až při závěrečném přiblížení, kdy se v určité fázi raketa naklonila a s výbuchem se roztříštila o hladinu.

Foto: SpaceX/Flickr

Falcon Heavy

Ve SpaceX ale smutek nevládl. Jednalo se totiž o nejtěžší přistání, o které se firma doposud pokusila. Plošina byla tentokrát umístěna více než 1 200 kilometrů od pobřeží Floridy, což je dvakrát dále, než dosud bylo běžné. „Šance, že prostřední stupeň přežije, je podle mě kolem 50 procent, jelikož poletí čtyřikrát rychleji než kulka z pušky,“ předpovídal ještě před startem na Twitteru Elon Musk.

Naopak ale zazářila jedna z lodí z flotily SpaceX. Ta totiž poprvé po více než ročním snažení dokázala zachytit do obří sítě vrchní aerodynamický kryt druhého stupně rakety, který chránil nákladový prostor během startu a po oddělení se snesl na padáku zpět k Zemi. Tento husarský kousek SpaceX nedělá jen pro efekt – jeden takový kryt, který by už normálně nebyl znovupoužitelný, totiž stojí 6 milionů dolarů, a tak může SpaceX díky jeho zachránění ušetřit.

? THEY ? CAUGHT ? THE ? FAIRING ?

1.5 years, 3 sets of arms, 4 nets, countless drop-tests and trials, 2 oceans, 1 rename, 5 failed attempts. SpaceX finally nailed it.

Wow. Just… wow. pic.twitter.com/wEwUuARMeB

— SpaceXFleet Updates (@SpaceXFleet) June 25, 2019

Mezitím druhý stupeň rakety na oběžné dráze provedl sérii čtyř zážehů a postupně v různých výškách vypustil všech dvacet čtyři satelitů. O tom, jak náročný proces představovalo postupné vypuštění všech satelitů, svědčil i čas, který na to byl potřeba.

Celá operace probíhala přes tři a půl hodiny, během kterých se například při jednom ze zážehů musel druhý stupeň rakety dostat z výšky 700 kilometrů až od zhruba 6 tisíc. Každý satelit bylo totiž potřeba vypustit na jiném místě.

Let byl celkem osmkrát odkládán už od října 2016. Na jeho palubě byla mimo jiné i takzvaná solární plachetnice Light Sail 2, která by měla demonstrovat, jak by se po oběžné dráze dalo plachtit pouze za pomocí slunečních vln, a v budoucnu by tak mohla měnit způsob, jak se vesmírné lodi budou pohybovat prostorem.

Dalším nákladem byly například atomové hodiny od NASA a poprvé se SpaceX a jeho obří raketou letělo také americké ministerstvo obrany, respektive jeho satelity. I proto se jedná o další velký úspěch Muskovy společnosti, jelikož mu může úspěšná spolupráce s ministerstvem obrany zajistit i další zakázky například pro americké letectvo, které chce Falcon Heavy certifikovat pro svůj program National Security Space Launch.

Foto: SpaceX / Flickr

Motory rakety Falcon Heavy při dubnovém startu

Kromě dvou tuctů satelitů svůj náklad vypravila na palubě Falconu Heavy i společnost Celestis. Ta zprostředkovává takzvané vesmírné pohřby, v rámci kterých vysílá na oběžnou dráhu část ostatků bývalých vojáků, průkopníků vesmíru, vědců nebo třeba vesmírných nadšenců.