Když chodil Sam Bankman-Fried do osmé třídy, matka ho přistihla, jak ve svém pokoji pláče. „Já se tak nudím, že asi umřu,“ vzlykal. Čím ho rodiče vyléčili z deprese? Intenzivními lekcemi algebry a letním kurzem matematiky pro pokročilé. Dnes patří mezi nejbohatší lidi světa, dva roky nazpět ho přitom nikdo neznal. Kdo je zakladatel kryptoburzy FTX, kterou investoři před pár dny ocenili na 32 miliard dolarů?

Devětadvacetiletému podnikateli, který sebe i svůj tým o více než sto lidech kvůli příznivější kryptolegislativě v září přestěhoval z Hongkongu na Bahamy, nejde o bitcoin. Nejde mu ani o peníze. Všechno, co vydělá, chce totiž rozdat. Nebo to alespoň tvrdí – je zaníceným přívržencem utilitarismu, filosofického směru, který všechno konání poměřuje tím, kolik dobra přinese. V případě Bankman-Frieda je to efektivní utilitarismus, který staví na datové analýze.

„Můj hlavní cíl je jasný, a to rozdat tolik, kolik jen půjde. Naprostá většina věcí, které dnes dělám, směřuje k tomu, abych vydělal maximum peněz a mohl jich co nejvíce darovat,“ řekl magazínu Recode. Že jsou mu „pozemské statky“ tak nějak cizí, dokládá i tím, že žije a pracuje ve sdíleném apartmánu s kolegy, je vegan (kvůli utrpení zvířat), spí na sedacím vaku a procento tržeb dává na charitu.

Nikdy nechtěl na míru šité obleky

S kryptem ještě nedávno neměl nic společného. Syn dvou profesorů práva ze Stanfordovy univerzity se narodil v roce 1992 a titul z fyziky získal na prestižní bostonské MIT. Vždycky byl mimořádně schopný přes čísla a přestože netoužil po nablýskaných kancelářích a na míru šitých oblecích, nastoupil po škole do investiční firmy Jane Street.

Její výhodou bylo, že spravuje prostředky své, nikoli klientů. „Jejich neformální atmosféra mě zaujala,“ svěřil se portálu Yahoo Finance. A jeho matka Barbara Fried tamtéž dodala: „Koeficient pitomostí tam byl opravdu nízký. To bylo pro Sama klíčové. Mohl chodit do práce klidně celý rok v trenkách a sandálech a nikomu to nevadilo.“ Ve společnosti dostal na starost obchody s ETF a vydržel v ní tři roky.

V roce 2017 se ovšem rozhodl osamostatnit, zaujal ho kryptosvět. Moc toho o něm nevěděl, ale všiml si, že je tam prostor na profit – bitcoin se ve Spojených a Japonsku nebo Koreji obchodoval za různé ceny a na rozdílech se dalo celkem snadno vydělat. Tato zlatá žíla ovšem začala vysychat, a tak Bankman-Fried svůj podnik, který pojmenoval Alameda Research, přeměnil na obchodníka s virtuálními měnami.

Reprofoto: Nas Daily/YouTube

Sam Bankman-Fried, zakladatel kryptoměnové burzy FTX

Při nákupech a prodejích ho ovšem unavovala nespolehlivost kryptoburz. Řešení? Přece rozjet vlastní. V roce 2019 proto vznikla FTX. Sídlila na Hongkongu a celkem rychle do ní přes 70 milionů dolarů investoval zakladatel Binance Changpeng Zhao, které jsme ho také blíže představili ve velkém profilu. Ten jakoby tušil, že mu pod okny roste sice konkurenční, ale zajímavý projekt. A nemýlil se.

Dnes je FTX čtvrtá největší kryptoburza světa, denně vypořádá transakce za deset miliard dolarů. A investoři do ní před pár dny poslali 400 milionů dolarů při celkové valuaci 32 miliard dolarů. Tím z Bankman-Frieda udělali ve 29 letech nejbohatšího nováčka v žebříčku časopisu Forbes – v přehledu nejmajetnějších Američanů pro rok 2021 se objevil rovnou na pozici číslo 32, u jeho jména aktuálně svítí číslovka 24,5 miliardy dolarů. Jenom zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg dokázal být v nižším věku bohatší.

Veganský miliardář, který jako většina kryptomagnátů má naprostou většinu majetku ve své firmě, případně v jejích tokenech (což je v případě FTX token se značkou FTT), zaujal svět i jinak. V americké prezidentské kampani v roce 2020 se stal po Michaelu Bloombergovi největším individuálním sponzorem, když Joe Bidenovi poslal pět milionů dolarů.

Jak ale upozornil deník The Wall Street Journal, ačkoli byl zásadním donátorem, s Joe Bidenem se nikdy nepotkal. Na dotaz, zda by o to vůbec stál, odpověděl: „Velmi rád bych s ním promluvil o regulaci kryptoměn. Jenže si myslím, že jemu to je fuk.“ Regulace jsou totiž téma, kterému se Bankman-Fried poslední dobou věnuje opravdu hodně.

Vystupuje v médiích, pozvali ho do Kongresu, účastní se konferencí. V Americe aktuálně působí nikoli burza FTX, ale její dceřiná firma FTX US (podobně to má zařízené i Binance). Jelikož je zaoceánská regulace finančních trhů velmi striktní, Američané mohou přes tamní FTX oficiálně provádět jen základní transakce, podobně jako to je u Coinbase.

Nemají tak přístup k riskantním a inovativním nástrojům, které Bankman-Fried a spol. nabízí za hranicemi – třeba investice do speciálních tokenů navázaných na ceny vybraných akcií a jiné finanční deriváty.

Jeho mozek musí být neustále zaměstnáván

Že mu na americkém trhu záleží, ale dokládá majitel FTX investicemi do marketingu. Za 135 milionů dolarů si koupil přejmenování basketbalové haly v Miami nebo podepsal lukrativní reklamní partnerství s legendou amerického fotbalu Tomem Bradym, který před pár dny oznámil ukončení kariéry a začne se více soustředit mimo jiné na krypto.

Za loňský rok FTX utržila z transakčních poplatků tři čtvrtě miliardy dolarů, z čehož vykázala zisk přes 300 milionů dolarů. Alameda Research, která i nadále pokračuje ve spekulacích a obchodech s kryptem (a spadá pod FTX), přidala miliardu dolarů zisku. Právě propojení burzy FTX s tímto výrazným obchodníkem, který navíc drží podstatnou část firmou vydaných tokenů FTT, bývá zdrojem kritiky. Sam Bankman-Fried to ale odmítá: „Jsou to dvě oddělené entity. Alameda nemá u FTX žádné výhody.“

Foto: FTX

Rozhraní kryptoměnové burzy FTX

Kolegové o Samovi říkají, že neustále potřebuje zaměstnávat mozek, takže je běžné, že si při rozhovorech s nimi ještě třeba hraje počítačové hry. Jeho kolega a spoluzakladatel FTX Gary Wang říká, že kdyby hrál závodně šachy, určitě by hrál na čas, protože mu vyhovuje, když je pod tlakem a musí hledat řešení rychle. V tom mu nepochybně vyhovuje i svět kryptoměn, jejichž hodnota se neustále vyvíjí (což by mimochodem rád přenesl i do světa akcií, aby se s nimi dalo obchodovat neustále, i mimo oficiální burzovní časy).

Aktuálně se krypto vyvíjí hlavně směrem dolů, Bankman-Frieda to ale nijak neznepokojuje – a nejde o to, že bitcoin a další měny jsou pro něj jen prostředkem, ne cílem snažení. Je přesvědčen, že ta nejhorší fáze výplachu už je pryč a další mohutné oslabování už nepřijde. Protože kdyby ano, pro FTX by to samozřejmě byla špatná zpráva, neboť s klesajícími obchody padají i příjmy. A to by se vzdaloval cíl, který si pro ni dost možná vysnili právě externí investoři – umístit rodinu FTX na některou z akciových burz v New Yorku, jako to udělal Coinbase a jak o tom uvažovali v Binance s americkou divizí.

Takže, je to na pořadu dne? „Nejsem si jistý, že do toho půjdeme. Možná to uděláme, možná to neuděláme. Není to nic, co bychom nutně potřebovali,“ nechal se Sam Bankman-Fried slyšet pro stanici CNBC. Jakou jinou odpověď ale čekat od někoho, kdo říká, že cokoliv, co udělá, musí přinést štěstí co nejvíce lidem?