Každý rok v dubnu se do italského Milána sjíždí crème de la crème světového designu. Během několika dní zde probíhá veletrh oficiálně pojmenovaný Salone del Mobile, který je však známý také pod přezdívkou Milano Design Week. Tak jako v minulosti se ho i letos zúčastnili Češi. Ke stálicím, jako jsou Lasvit nebo Preciosa, se poprvé přidala na první pohled nevelká výprava z Příbrami. Ta přivezla umyvadla, vany, baterie, několik desítek OSB desek a na 800 nafukovacích balónů. Z těchto materiálů Ravak vytvořil show, která v jednu chvíli zaujala snad každého, kdo šel kolem.

V příbramském Ravaku, který před více než třiceti lety začínal výrobou licenčních sprchových vaniček z Francie a postupem času se dopracoval k vlastní produkci veškerého koupelnového vybavení, fungují v systému sedmiletek a snů. „Sny tomu říkáme proto, že nejde o žádné pevné cíle, ale spíše o představy, kam bychom se rádi dostali,“ popisuje spolumajitel podniku Patrik Kreysa.

Během plánování jedné z těchto sedmiletek se v roce 2013 při jednání v Budapešti rozhodli, že začnou vytvářet takzvané koupelnové koncepty, tedy vybavení pro celou koupelnu v jednom stylu. Navázali tím na dlouhodobou spolupráci se svým designérem Kryštofem Nosálem, který pro Ravak navrhl nejširší koupelnový koncept Chrome. Ten je dodnes nejprodávanějším z celého sortimentu.

Od té doby se Ravak definitivně posunul do vyššího spotřebitelského segmentu. V tom středním, kde se společnost pohybovala od svého vzniku, začal být nepříjemný přetlak asijských výrobců, jejichž cenám se těžko konkuruje. V aktuálním sedmiletém snu pak vyhlásili, že jdou „více směrem architektury“. A správnost těchto rozhodnutí potvrdila i letošní výprava do severní Itálie.

Dostat se na Salone del Mobile totiž není jen tak. Zájemci sice pošlou a zaplatí přihlášku, ale musí ještě projít kurátorským výběrem, což se Ravaku letos poprvé po několika pokusech podařilo. „Změnili jsme se. Kdybych to měl k něčemu připodobnit, tak je to, jako když průměrný český občan přijede do Milána a tam ho naučí se oblékat,“ směje se Kreysa, jehož firma již dříve pravidelně jezdila na nejprestižnější sanitární veletrhy, ale pro největší evropský svátek designu musela dozrát.

Chce to designéry

Motorem, který Ravak do Milána dotlačil, jsou podle čtyřiapadesátiletého podnikatele dva muži – Vladimír Žák a Roman Vrtiška. Známí čeští designéři, kteří kromě vlastního studia a výuky na UMPRUM poslední dva roky fungují jako kreativní ředitelé koupelnové firmy. Spolupráce se však rozjela už o něco dříve.

„Na začátku byla úspěšná kolekce umyvadel, pak jsme se zhruba rok navzájem oťukávali a nakonec z toho bylo přirozené splynutí,“ říká Roman Vrtiška a jeho parťák dodává: „Nějakou dobu jsme nechtěli být spojováni jen s jednou firmou, pak nám ale došlo, že je to hloupost.“

Studio Vrtiška & Žák je známé tím, že nemá problém pustit se do čehokoliv. Dobrý a funkční design si podle jeho zakladatelů zaslouží každý výrobek. Příkladem tohoto přístupu je jejich první návrh pro Ravak, umyvadlo Yard, které je velmi oblíbené. Jak už jeho název napovídá, patří k němu i něco jako malý „dvorek“ (přesněji řečeno zadní dvoreček) – zapuštěný prostor schovaný za samotným umyvadlem, kam si můžete odložit mýdlo, pastu, zubní kartáček nebo cokoliv, co v koupelně běžně používáte. Nic z toho nebude hyzdit umyvadlo ani překážet, a už vůbec ne padat na zem. Chytré, že?

„Do Milána je potřeba jít s někým, kdo to zvládne,“ vrací se ke své strategii Patrik Kreysa, který vhodného kreativce pro svou firmu hledal už delší dobu, až s Vrtiškou a Žákem to ale patřičně zajiskřilo. I proto se Ravak po předchozích neúspěších na letošní přihlášku řádně připravil. „Když chcete na tuto přehlídku, nejprestižnější na celém světě, a ještě s premiérou, musíte mít nabito. A to má dvě roviny – jednak musíte mít dostatek dobrých produktů, jednak na to musí být mentálně připravený celý podnik,“ shodují se Vrtiška s Žákem.

Součástí jejich práce je kromě navrhování i intenzivní komunikace napříč společností, kdy zaměstnancům vysvětlují, co a proč dělají, a ukazují jim, že „vytvořeno designérem“ neznamená jen drahý produkt pro několik nejbohatších, ale esteticky kvalitní a funkčně promyšlený výrobek, který dokáže zaujmout i sloužit.

„Firma se pozná po kabátě a Ravak prošel velkou změnou, takže bylo načase dát o ní vědět navenek a také dovnitř. Milán je o statusu, takže je na to víc než vhodný. Dovolil nám ukázat, že Ravak je tady, je sebevědomý, věří si a je relevantní,“ dodává Žák.

Když chcete lidi zabavit, dejte jim balón

Maskotem firmy byl dlouhou dobu zelený žabák, který měl za úkol, podobně jako zelený Alzák, aby si ho všimlo co nejvíce lidí a co nejvíce z nich u Ravaku nakoupilo. „To už dnes není možné,“ říká věcně Kreysa. V Příbrami od něj začali upouštět v roce 2013 a tvář, kterou čeští koupelnáři předvedli v dubnu v Miláně, je od radícího obojživelníka na míle vzdálená.

Příbramský podnik byl jediným českým zástupcem v sekci International Bathroom Exhibition a na zhruba dvou stech metrech čtverečních rozehrál show nazvanou Rolling Foams, tedy něco jako valící se pěna. Ovšem v nadživotní velikosti.

„Zadáním letošního ročníku byla udržitelnost a to je nám velmi blízké,“ vysvětluje Vrtiška, co ho s Žákem nasměrovalo k nápadu pořídit osm set různě velkých bílých nafukovacích balónů a před nimi, na několika málo deskách, vystavit své výtvory. Metafora byla jednoduchá – valící se pěna vás může převálcovat, produkty Ravaku ale dokážou chaos zastavit a dopřát vám v koupelně chvilku klidu.

Celkem v Miláně ukázali pět kolekcí, které představovaly průřez tím, co Ravak nyní dělá. Většina z nich jsou naprosté novinky, které si designéři schválně nechávali pro tuto příležitost. Nechyběly vodovodní baterie, umyvadla, koupelnový nábytek ani vany. Téměř všechny produkty byly barevné, což je jedna z věcí, na kterou se Vrtiška s Žákem momentálně soustředí a hodně si od toho slibují, protože jiné než bílé nebo černé opláštění například pro samostatné vany zatím tak běžné není.

„V Miláně se pravidelně staví stánky o velikosti obrovských vil a zbyde po nich neuvěřitelné množství materiálu, nikdo z návštěvníků už ale nevidí, že se vyhazuje. Letos byla snaha o změnu, ne každý to dodržel, my jsme se ale opravdu snažili,“ popisuje Žák s tím, že jejich expozice se dala – s nadsázkou – složit do jedné velké dodávky. Nejvíc neskladné byly dvě vany a desky, které zadržovaly balony a zároveň sloužily jako výstavní plocha po produkty, jež potřebovaly být připevněné na „zdi“.

„Když jsme to na místě stavěli, tak se na nás chodili nevěřícně koukat i řemeslníci z ostatních stánků, protože podobné pojetí nečekali,“ přidává jeho kolega. Nutno podotknout, že Vrtiška s Žákem nejsou v tvorbě expozičních stánků žádní nováčci, v rámci svého studia jich mají za sebou celou řadu, znovupoužitelný navrhli třeba i pro výrobce svítidel Brokis.

Nového života se ale dočkalo i to, co tvořilo stánek Ravaku v Miláně – desky putovaly zpátky do Příbrami, kde budou sloužit k dalším prezentačním účelům, a „pěnu“ si během zcela spontánního happeningu rozebrali kolemjdoucí. Lavinu lidí hrajících si s bílými plážovými balony, kterou se Ravak chlubí i na YouTubu, prý spustil jeden statečný návštěvník, který se zeptal, jestli by si jeden nemohl vzít pro své dítě. Nakonec je ale s chutí brali všichni. „O designu se říká, že má sloužit lidem, tady to bylo, řekl bych, doslovné,“ směje se Vrtiška.

Odstartovali jsme, teď jdeme dál

Největší vítězství ale s Žákem vybojovali prý přece jen někde jinde. Česká společnost totiž zdaleka nepůsobí jen ve své domovině, za více než třicet let existence se rozrostla do pěkné řádky zemí. V době svého největšího rozmachu, což bylo ještě za starého konceptu zboží pro všechny, měla pobočky ve 34 zemích včetně třeba třípatrového obchodu v centru Londýna. To ale bylo před krizí z roku 2008, která znamenala i nástup již zmíněné asijské konkurence a začátek hledání nového směřování.

V současnosti Ravak působí na 17 trzích a v posledních letech pravidelně uvádí, že se jeho tržby pohybují kolem dvou miliard korun. V žebříčku největších českých rodinných firem podle Forbesu se díky domu umisťuje kolem padesáté pozice. Pracuje pro něj na 900 lidí a výrobní závody má kromě Česka, kde vznikají zejména vany a sprchové kouty, také v Polsku – tam sídlí keramička –, Maďarsku, kde vznikají kompozitní materiály jako umyvadla či sprchové vaničky, a v Kyjevě, kde stále, i za války, tvoří taktéž vany. Některé nové vodovodní baterie pak pochází z Itálie.

Uřídit zmenšenou, ale stále dost velkou firmu, která je rozkročená mezi několik zemí, není jen tak. Natož všechny její lidi získat pro nový koncept, jehož součástí je, mimochodem, i nová vizuální identita. Její podobu dostalo na starost Studio Marvil a koupelnáři ji představili na loňském Designbloku. Vysvětlit nové směřování všem, kdo ve společnosti jsou, od těch nejvyšších po řemeslníky ve výrobě, je nyní to hlavní, na co se chtějí Vrtiška se Žákem soustředit.

„Je to otázka dlouhodobé transformace, kterou musí přijmout úplně všichni ve firmě, vysvětlovat ji je teď naším hlavním úkolem,“ říká Žák. „Jde o to, že pochopitelně budou některé výrobky cílit na určitý segment, zároveň ale nechceme opustit liberální rovinu, kterou Ravak vždycky měl, protože bychom tím ztratili obrovské množství stávajících zákazníků. Když bychom najednou řekli, že jsme se přeorientovali pouze na profesionály, architekty, designéry a horních deset tisíc, tak by to nebylo v pořádku,“ doplňuje Vrtiška.

„Takže se snažíme pomalými krůčky přinést kvalitnější estetiku, možná kvalitnější a praktičtější uvažování o produktu, ale pořád neopouštět fundament našeho uživatele,“ uzavírají popis své mise designéři. A jejich šéf k tomu dodává: „Ravak tu byl dlouho, ale dlouho byl směrem na východ, teď se nám snad podařilo se otočit a vydat se na západ.“ Pokud byste měli chuť se na stylovou prezentaci Ravaku podívat, budete mít možnost třeba na říjnovém Designbloku v Praze, na pařížských Dnech českého designu nebo na singapurském FIND – Design Fair Asia. O zajímavosti nebude nouze, ostatně návrh expozice pro podzimní Designblok vznikal během tohoto rozhovoru.