Když se dnes mluví o technologickém soupeření velmocí, pozornost se většinou upírá k umělé inteligenci, výrobě pokročilých čipů nebo dobývání vesmíru. V Číně se ale v posledních měsících rozhořel závod o ovládnutí mnohem intimnějšího prostoru – lidského mozku. Mozkovo-počítačová rozhraní (BCI), tedy technologie umožňující převádět signály z neuronů na digitální příkazy, se stala jedním z absolutně prioritních sektorů tamní státní politiky. Úřady označily tento obor za strategické odvětví budoucnosti a vytyčily si jasný cíl: vybudovat do roku 2030 minimálně dvě až tři firmy, které budou schopné v tomto směru globálně dominovat.

Tento signál z nejvyšších míst okamžitě zafungoval jako magnet na kapitál i výzkumné kapacity. Od února loňského roku bylo v zemi spuštěno deset klinických studií implantátů zavedených přímo do mozku a do listopadu proběhlo nejméně čtyřiadvacet velkých investičních kol do BCI startupů, což představuje meziroční nárůst o třicet procent.

Jedním z nejrychleji rostoucích hráčů v tomto ekosystému je šanghajský startup NeuroXess založený teprve v roce 2021. Firma nedávno oznámila úspěšné dokončení klinického testu svého systému, který je kompletně implantovaný v těle a funguje bez jakýchkoliv externích kabelů. Účastníkem této průlomové studie byl osmadvacetiletý muž s těžkým poraněním míchy, který hned první den tréninku dokázal ovládat počítač pouhou myšlenkou a později zvládl řídit chytrý vozík či hrát hry.

Čínské firmy mají velkou výhodu, jelikož těží z obrovské domácí populace. Velké množství pacientů ochotných technologie testovat vytváří uzavřený cyklus, kde více uživatelů přináší více dat a ta pomáhají zlevňovat a zrychlovat vývoj, což následně přitahuje další zájemce.

Z technologického hlediska se přitom hraje na několika frontách. Invazivní systémy vyžadují chirurgický zákrok, ale dokážou zachytit mozkové signály s extrémní přesností. Existují i neinvazivní zařízení, jako jsou čelenky nebo helmy snímající vlny přes lebku. Ty sice pacienty neohrožují operací, ale laicky řečeno – „není to ono“.

Čínská strategie ale nekončí jen u toho, stát totiž rovnou buduje i potřebnou infrastrukturu. Některé provincie už stanovily tabulkové ceny zdravotnických služeb využívajících BCI, což je zásadní krok pro jejich zařazení do systému úhrad. V zemi, kde základní pojištění pokrývá přes 95 procent populace, to představuje obrovskou garanci budoucích příjmů.

I když hlavním a okamžitým cílem zůstává medicína, odhaduje se, že jen v Číně by tyto technologie mohly pomoci až dvěma milionům ochrnutých či oněmělých lidí, nicméně vládní plány sahají mnohem dál. Počítá se s průmyslovými a spotřebitelskými aplikacemi, jako je nepřetržité sledování pozornosti řidičů nebo monitorování bezpečnosti pracovníků v rizikových pracích typu hlubinných dolů a energetiky, kde by systém mohl člověka varovat před únavou či chybou ještě dřív, než si ji sám uvědomí.

V tomto závodě se čínští vývojáři nevyhnou srovnání s americkým Neuralinkem. Zatímco firma Elona Muska zavádí mikroskopická vlákna přímo do mozkové tkáně a dosahuje rychlosti dekódování přes 10 bitů za sekundu, NeuroXess používá kovovou síť na povrchu mozku s rychlostí 5,2 bitu za sekundu. Takzvané bity za sekundu jsou v tomto oboru základní metrikou výkonu rozhraní mozek-počítač. Udávají, kolik digitální informace dokáže systém za jednu sekundu přečíst z mozkové aktivity a převést ji na srozumitelný příkaz. Čím vyšší číslo, tím jemnější a rychlejší ovládání je možné, podobně jako vyšší rychlost internetu umožňuje rychlejší načítání stránek.

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že náskok drží americká strana. Neuralink skutečně uvádí vyšší rychlosti přenosu signálu a jeho zařízení už prochází mezinárodní klinickou studií s 21 účastníky. Z hlediska čistého výkonu dekódování mozkové aktivity tak zatím vykazuje lepší parametry. Čínské firmy ale sází na jinou strategii: rychlejší klinické testování, širší pacientskou základnu a silnou státní podporu, která má urychlit cestu od prototypu k reálnému produktu. Výsledek závodu proto zatím není rozhodnutý.