Projdou tudy tisíce lidí pokaždé, když se v blízké O2 areně hraje hokej nebo když se tu pořádá koncert. Ve stanici metra Českomoravská míjí čtvercovou dlažbu. Ta se časem ukázala jako nevhodná, a tak bude mít stanice na lince B novou podobu. O tu se postará designér Maxim Velčovský a architektonické studio edit.

Dlažba ve stanici je sice demontovatelná, aby se dala dobře udržovat, jenže se ukázalo, že keramika v kontaktu s vodou, která do metra prosakuje, mění svoje vlastnosti. A to až tak, že přestává fungovat nosný systém. Nebylo ji tak možné znovu sundat, aniž by se nepoškodila.

Celá stanice měla projít zásadní rekonstrukcí a Dopravní podnik hlavního města Prahy se proto rozhodl uspořádat veřejnou soutěž na její novou podobu. Městská firma poptávala graficko-výtvarné řešení interiéru. Do soutěže pořádané organizací Czechdesign se přihlásilo 43 týmů. Z devíti finalistů nakonec porota vybrala návrh zmíněné dvojice.

Autoři uspěli s designem, který tvoří skleněné desky se speciálním rastrem. Použití skla přitom soutěž vyžadovala. Má navázat na tradici „béčka“. Sklo se objevuje například ve stanicích Karlovo náměstí nebo Náměstí Republiky.

Foto: DPP

Nová podoba je dílem designéra Maxima Velčovského a studia edit

„Komise se shodla na zdánlivě konzervativním návrhu. Ten je však ve své podstatě skokově evoluční. Projekt navazuje na tradici použití autorského skla v pražském metru, téměř doslovně cituje formát obložení stávající stanice, ale také představuje nové technologické možnosti, jak s materiálem pracovat, kotvit nebo kombinovat se smaltem, který je typický pro navazující stanice,“ uvádí architektka metra Anna Švarc, která pracuje v dopravním podniku.

Podle poroty je nové řešení nápadité, minimalistické, pokorné a realizovatelné. Je také vizuálně čisté, působí neokázale, ale i výrazně. „K redesignu Českomoravské jsme přistoupili v kontextu nových změn celé oblasti a kontextu celé linky B, kde jednotlivé stanice sjednocují určité přístupy, tvary pilířů, struktury a rastry. Snažili jsme se tedy spíše o evoluci než revoluci,“ popisuje Velčovský.

Autoři šli cestou skla, ve kterém jsou ukryté bublinky. Ty znázorňují vzduch, který proudí metrem. Rastr se podařilo vytvořit díky spojení a sestavení dvou skleněných ploch. „Každé sklo tedy vytváří unikátní rastr, ale zároveň je možné jej jednoduše replikovat. Rastr skla zároveň lépe absorbuje potenciální optické poškození a poškrábání,“ líčí designér. Právě technický a technologický aspekt porotu zaujal. Podle výtvarníka a člena poroty Tomáše Vaňka je možné na přístup pohlížet také environmentálně, takže kromě významu vzduchu se nabízí rovněž význam vody.

V porotě usedl i Vladimir 518, který je autorem obsáhlého díla o architektuře v době totality Architektura 58-89. „Stanice Českomoravská je díky svému složitému geologickému kontextu, ke kterému je nutné připočítat agresivní složení spodních vod, nelehký oříšek. Přestože bychom za jiné situace asi podpořili odvážnější výtvarné i technologické řešení, případně se přimlouvali za precizní navrácení do původního stavu, v dané situaci je vítězný návrh optimálním kompromisem mezi historií místa, jeho kontextem a novým přístupem k věci,“ uvedl umělec.

Teď čeká dopravní podnik další soutěž, tentokrát na projektovou dokumentaci ke stavbě. Podle městské firmy by mohlo být hotovo letos na podzim. V mezičase bude chystat také soutěž na zhotovitele rekonstrukce. Tu plánuje vyhlásit do konce roku. Proměna stanice by pak měla probíhat ve spolupráci se soukromým developerem, který se u Českomoravské chystá stavět. Projekt má navázat na vestibul, developer má zateplit jeho nadzemní část, udělat nový obvodový plášť a postavit nové toalety.

Na dopravní podnik tedy zbydou rekonstrukce vestibulu a nástupiště. Měnit se budou také eskalátory. Práce by mohly začít v druhé polovině příštího roku. Libeňská stanice pražského metra je v provozu od roku 1990. Obklad stanice tvořily bílé glazované dlaždice, které jsou v kontrastu k vínové barvě použité za nápisem stanice.