Startuje agentura na digitalizaci Česka. Slibuje občanku v mobilu na přelomu roku, pak další doklady

V dubnu zahájí činnost agentura, od níž si vláda slibuje, že z Česka udělá digitální stát a z občanů lidi, kteří nepotřebují plastové kartičky.

Iva BrejlováIva Brejlová

obcanka

Foto: Státní tiskárna cenin

Občanský průkaz

Hodně se o něm mluví, vláda ho má v programovém prohlášení, ale kroky k němu jsou podle odborníků příliš pomalé. Digitální stát v Česku zkrátka pořád pokulhává. Že není Česko v tomto směru příliš silné, potvrzují i evropské žebříčky. Podle indexu DESI, který porovnává digitalizaci ekonomiky a společnosti, jsme na devatenácté pozici z 27 zemí EU. A co se týče digitálních veřejných služeb, umístili jsme se na 23. místě. Všechno to chce změnit nová Digitální a informační agentura, jejíž agenda právě startuje.

Prvním krokem má být přenesení občanky do mobilu, zástupci DIA věří, že se to podaří na přelomu roku. V ideálním případě tak, aby se lidé od 1. ledna 2024 prokazovali na úřadech nebo třeba u mobilních operátorů telefonem, tedy bez plastové kartičky.

Oficiálně se takový projekt jmenuje eDokladovka a kromě stejných informací, jako jsou v občanském průkazu, má jednou obsahovat i data z průkazu řidičského. V roce 2026 se pak má pilotní projekt aktualizovat do evropské digitální peněženky, která bude platná napříč státy Evropské unie. Ta už bude zahrnovat i další informace, jako je doklad o vzdělávání či zdravotní dokumentace.

DIA má však celkově převzít informační systémy napříč celou veřejnou správou. Jde o základní registry, Czech POINT či například Portál občana. Jednotlivým resortům má agentura pomoci s převodem všech klíčových oblastí do digitálu. A jednou zajistit, že portály státu budou přehledné a sjednocené. „Umíme ztotožňovat občana elektronickou identitou, služby mohou být velmi často vyřízeny z klidu domova. Já bych chtěl, aby to v další fázi bylo třeba i přes obrazovku mobilního telefonu,“ představuje si Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci.

Prostě budou mít zájem

Na agendě se pracuje poslední rok, oficiálně DIA vznikla k 1. lednu. Do jejího čela se s únorem postavil Martin Mesršmíd, dříve mimo jiné vrcholový manažer Avastu (později přejmenovaného na Gen). Náklady na ni mají v tomto roce dosáhnout zhruba 150 milionů korun, v dalším období pak mají ještě o něco stoupnout. Přesto vláda věří, že takovou agenturou významně ušetří. Digitalizací chce stát zbavit papírové komunikace i ušetřit pracovní sílu.

mesrsmid2

Zdroj: Jakub Sůva / Úřad vlády

Ředitel státní Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd s Ivanem Bartošem, vicepremiérem pro digitalizaci

Z očekávaných až 180 lidí, kteří mají pod DIA v nejbližších měsících pracovat, má naprostá většina přejít z ministerstva vnitra a dalších institucí, které už na digitalizaci pracovaly. K tomu je brzy mají obohatit další asi dvě desítky pracovníků, na něž si DIA dělá zálusk. Jde o experty, které chce státní úřad přesvědčit i na stát nezvyklými pracovními podmínkami. Třeba prací z domova. Postupně by měl vzniknout takzvaný pool odborníků, kteří s konkrétními digitálními projekty budou moct pomáhat.

Už teď Bartoš doplňuje, že digitalizace státu specialisty zaujala. Na diskusích o tom, jak by DIA měla fungovat, se podle něj podíleli dobrovolníci z Česko.Digital i specialisté z firem, jako je třeba Tomáš Havryluk, který dříve působil v Alze. U agendy nicméně nejde jen o technologie. Třeba právě úkol přesunout občanku do mobilu zahrnuje i změnu legislativy. „Musí se stanovit, že prokazování totožnosti se neděje jen tou plastovou kartičkou, ale i digitálně,“ doplňuje Petr Kuchař, dosud ředitel odboru hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra, nyní zástupce Mesršmída.

„My jsme se snažili čistit či upravovat zákony, aby odpovídaly potřebám 21. století,“ popisuje Bartoš. Uznává však, že ne všechno běží hladce. „Digitalizace v Česku samozřejmě nezačíná teď. Je tu od 90. let a udělala se celá řada skvělých projektů. Teď se jedná spíše o to, abychom se poučili z chyb, které se udály. Abychom získali nový směr,“ dodává Mesršmíd.

Manažer se zkušenostmi ze soukromého sektoru zdůrazňuje, že je to práce na mnoho let dopředu. „Dalo by se říct, že DIA je začátkem procesu, který je docela masivní a který bude vyžadovat obrovské napnutí práce a koncentraci na tyto cíle,“ doplňuje.

DIA má být zároveň orgánem, který bude dohlížet na to, jak se digitalizuje i u dalších institucí a úřadů, a který určí standard digitálních služeb. Jak se jí taková agenda podaří prosazovat a jaké možnosti k tomu bude mít, zatím není úplně zřejmé. Bartoš ale věří, že zájem z druhé strany prostě bude. „Bude to agentura, na níž bude funkční závislost. To znamená, že chcete-li se posunout v digitalizaci, evidentně budete čerpat některý ze zdrojů, které spravuje,“ vysvětluje.

Rubriku Tech podporujítrask-retina