Startup Storyous se rok po prodeji nadechuje k růstu. V Česku chce s novým majitelem investovat stovky milionů

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

storyous_igor-treslin_04-minInsider

Foto: Storyous

Igor Třeslín, CEO Storyous

0Zobrazit komentáře

Před rokem si Igor Třeslín mezi Štědrým dnem a Silvestrem příliš neodpočinul. U ucha měl neustále telefon a volal Velkou Británii, kde seděli budoucí majitelé startupu Storyous. Ten Třeslín vede od roku 2016, s chytrým pokladním systémem se dostal do několika tisícovek restaurací a loni na Silvestra oznámil, že firmu kupuje relativně neznámá britská společnost SaltPay. V průběhu letošního roku prý intenzivně pracovali na tom, aby o sobě mohli v tom nadcházejícím dát výrazně vědět.

Psal se 31. prosinec 2020, když Storyous oznámilo, že uzavřelo poslední velký startupový obchod roku. Podle našich informací se jednalo o transakci za stovky milionů korun, přičemž mladý finančně-technologický projekt SaltPay z Velké Británie měl v tuzemském startupu získat nadpoloviční většinu. O rok později už je SaltPay jediným a stoprocentním majitelem Storyous, avšak plány se nezměnily – dál jsou ambiciózní.

„Strategické partnerství se SaltPay je pro nás skvělou příležitostí, jež nám otevřela cestu k akceleraci naší mise, kterou je podporovat majitele restaurací a dalších malých a středních podniků napříč Evropou a dál,“ říkal před rokem CEO Storyous Igor Třeslín. V uplynulých dvanácti měsících společně s novými kolegy pracoval na sjednocení všech technologií a nástrojů, které zákazníkům nabízejí, aby mohli svůj růst skutečně nakopnout. Zároveň mezitím svůj podíl ve Storyous vyměnil za podíl v SaltPay a z projektu odešla po sedmi letech také investiční skupina Rockaway.

„Naším cílem bylo najít pro Storyous partnera, který bude mít dostatečné finanční možnosti a přístup na zahraniční trhy, aby mohl navázat na naši práci a posunout Storyous dál. To, že se to povedlo, dokazuje množství synergií, které spojení SaltPay a Storyous přineslo, což nám dělá radost. A úspěšný exit je to pro Rockaway samozřejmě i z finančního pohledu,“ uvedl pro CzechCrunch investiční partner Rockaway Capital Dušan Zábrodský.

Tajemný projekt z Londýna

Pro začátek se bude dobré zastavit u toho, co, respektive kdo vlastně je SaltPay. Velmi nenápadná britská společnost vznikla teprve v prosinci 2019, ale během roku a půl se dokázala stát takzvaným jednorožcem, tedy startupem s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů. Investoři totiž trojici zakladatelů, Eduardu Pontesovi, Alimu Mazanderanimu a Andrému Streetovi, svěřili už zhruba 650 milionů dolarů (přes 14,3 miliardy korun). Jsou mezi nimi i přední hráči jako Tiger Global Management, Vetamer Capital či Base Partners.

V médiích jsou přitom o SaltPay jen minimální zmínky. O jeho vzniku i strategiích sepsali větší text jen kolegové z magazínu Sifted, přitom tento startup získal v roce 2021 větší investici než jiný britský fintechový projekt Checkout.com, o němž se na začátku roku díky investičnímu kolu ve výši 450 milionů dolarů (vedenému taktéž Tiger Global Management) psalo jako o novém nejhodnotnějším startupu Evropy. SaltPay však mělo dle Třeslína k minimální mediální pozornosti důvod.

„SaltPay dosud chtělo zůstat nenápadné, jeho lidé se nepotřebují ukazovat, protože zatím nic nepostavili. V příštím roce se to ale bude měnit, chystáme mnoho novinek, už to nechceme dál dělat pod pokličkou. Letošní rok byl o přípravě, získaly se velké investice a nakoupilo mnoho firem. Nyní jsme připravení výrazně růst,“ vysvětluje Igor Třeslín a připomíná, že firma je stará teprve dva roky, a tak má vše před sebou.

storyous

Foto: Storyous

Pokladní a manažerské systémy Storyous

Storyous nebylo zdaleka jedinou akvizicí, kterou firma sídlící v Londýně a působící napříč Evropou krátce po svém založení provedla. V roce 2020 získala islandskou společnost Borgun, která vznikla už v roce 1980, byla první, kdo na Islandu vydával kreditní karty a dnes vedle toho řeší také akceptaci platebních karet a úvěry. Loni SaltPay vedle již zmíněné české akvizice přidalo do portfolia například dubajského zprostředkovatele plateb Tutuka nebo britské Paymentology, obě firmy následně SaltPay dalo dohromady pod druhým zmíněným názvem.

Všechny akvizice a celé portfolio SaltPay, které dnes čítá dvanáct firem, spojují různé formy finančních služeb. Zatímco na začátku začínalo SaltPay zejména s takzvaným acquiringem, tedy akceptací platebních karet, a bylo přirovnáváno například ke společnosti Adyen, svůj záběr rychle rozšiřuje. A to i díky Storyous, které nabízí robustní systém nejen pro restaurace, obsahující jednak pokladní systém, ale také nástroje pro správu a digitalizaci procesů, skladů, dodavatelů, faktur a dalších součástí provozů.

Finanční síla pro růst po Evropě

V Evropě má mít SaltPay dle Třeslína kolem 100 tisíc zákazníků. Působí ve dvanácti zemích, má přes 1 300 zaměstnanců a souhrnné tržby mají překročit 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). „Jsme v zisku. I díky tomu, že se kupují především firmy, které již v zisku jsou,“ doplňuje Třeslín. Jednou z výjimek bylo právě jeho Storyous, které se plánovalo do černých čísel při tržbách pohybujících se v desítkách milionů korun otáčet v následujících letech.

Díky své komplexnosti se ze Storyous stal dle Třeslína jeden z klíčových produktů SaltPay. Jeho ambicí je stát se předním poskytovatelem plně integrovaných digitálních a platebních produktů a služeb pro malé a střední podniky. To v praxi může být vše od přijímání platebních karet přes pokladní a manažerský systém či věrnostní program až po platební bránu, ideálně s co nejnižším poplatkem. Mnoho služeb poskytne díky širokému portfoliu samo SaltPay, ale v rámci své platformy chce umožnit také snadné napojení na služby třetích stran.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Česká republika je i díky Storyous společně s Velkou Británií a Portugalskem jednou z prvních zemí, kde SaltPay začíná poskytovat komplexní portfolio svých služeb. Novou verzi svého systému představí i Storyous, přičemž největší změny chystá pro klienty mimo gastronomii. „Chceme se více zaměřit také na retail a služby. Mezi zákazníky SaltPay představují restaurace jen pár desítek procent,“ říká Třeslín. I proto Storyous převzalo část klientů od končící eKasy od O2 a z loňských 93 procent klesl podíl gastropodniků mezi jeho klienty na 80 procent.

Samotné Storyous má v Česku aktuálně přes pět tisíc zákazníků. Díky společnosti B-Payment pak SaltPay u nás registruje celkově přes sedm tisíc klientů, ale číslo by mělo začít rychleji růst, a to nejen v Česku, ale také v dalších zemích. Podle Třeslína se jen v tuzemsku chystá firma investovat do rozvoje, ale i možných akvizic zhruba 10 až 20 milionů eur (250 až 500 milionů korun), a nevylučuje, že i letos bude v jeho podání přelom roku dost hektický.

Původně přitom Storyous začínalo v roce 2012 jako gastronomická sociální síť, kde lidé hodnotili restaurace. Startup zakládali Hynek Husník s Davidem Mengerem, kteří chtěli vedle objevování podniků rozvíjet i mobilní platby. V roce 2014 do projektu vstoupilo Rockaway Capital Jakuba Havrlanta a rok později Storyous jeho původní zakladatelé opustili. Do role CEO se postavil Igor Třeslín, který předtím vybudoval službu Lunchtime, a jako spolumajitel spolu s Rockaway začal vyvíjet pokladní systém a následně i celý systém pro řízení restaurací.

Investoři letos pokropili evropské startupy penězi, dařilo se i českým firmám. Získaly rekordních 17 miliard

Luboš KrečLuboš Kreč

tomas-cupr

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Tomáš Čupr, zakladatel online supermarketu Rohlik.cz

0Zobrazit komentáře

Rekordní investice 100 milionů dolarů nebo víc, které letos přitekly do českých startupů Rossum AI a Rohlik.cz, dokládají trend, který pozoruje celá Evropa – zdejší technologická scéna získává čím dál víc pozornosti globálních investorů. A přestože objem peněz, které firmy v Evropě a Izraeli nabraly, je pořád nižší než v Asii nebo ve Spojených státech, z dat společnosti Dealroom vyplývá, že tempo růstu je na starém kontinentu nejrychlejší.

Také Česko se jako celá Evropa dostalo na svá maxima. Podle statistik Dealroomu letos poslali investoři do tuzemských firem 660 milionů eur, což odpovídá 17 miliardám korun. Ve srovnání s loňským rokem jde o zásadní nárůst, v roce 2020 to podle odhadů advokátní kanceláře Mavericks, která se podílí na většině velkých startupových dealů, bylo 120 milionů eur.

Nejvíc na sebe upozornily investice do startupů Rossum AI a do Rohlíku, desítky milionů dolarů ale získala například i bezpečnostní společnost Resistant AI. K tomu, aby se zdejší technologická scéna mohla ještě víc rozvinout, by nicméně potřebovala trochu pomoct od nové vlády. Například zjednodušit vydávání zaměstnaneckých akcií.

Investic, které jako v případě českých premiantů začínají na 100 milionech dolarů, tedy 2,2 miliardy korun, bylo jinak letos v Evropě bezmála 250. Vyčnívá mezi nimi gigantických 2,8 miliardy dolarů, v přepočtu více než 60 miliard korun, pro švédského výrobce baterií pro elektromobily Northvolt. Firma, za níž stojí bývalí manažeři Tesly, už oznámila, že její linky už vyrobily první kusy.

rossum-founders-boxed

Foto: Rossum

Spoluzakladatelé Rossumu Petr Baudiš, Tomáš Gogár a Tomáš Tunys

Také za oceánem je letošním rekordmanem elektromobilita, konkrétně automobilka Rivian, která ještě před svým podzimním vstupem na burzu od investorů letos dostala ve dvou kolech přes pět miliard dolarů. Rivian podobně jako Northvolt už rozjíždí provoz a vyrábí první pick-upy a SUV. V Asii byl letos jednoznačně největší indický e-commerce podnik Flipkart, který dostal od investorů 3,6 miliardy dolarů při celkové valuaci přes 37 miliard dolarů.

V absolutních číslech Asie a Severní Amerika nadále Evropu válcují, USA a Kanada letos přilákaly investice ve výši 325 miliard dolarů (částka zhruba pětkrát vyšší než příjmy českého státního rozpočtu za letošní rok), Asie pak 147 miliard dolarů. Evropských 122,5 miliardy (spolu s Izraelem) vedle toho sice bledne, ale dá se na to podívat i jinak.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zatímco Evropa je na 245 procentech loňského přísunu investic (v roce 2020 startupy nabraly 50 miliard dolarů), Amerika je „pouze“ na 207 procentech a Asie na 166 procentech. Všechna tři čísla ale ukazují, jak enormní zájem o investice do mladých technologických firem investoři měli a minimálně nějakou dobu ještě mít budou.

Z bližšího pohledu na evropské výkony, jenž provedli v technologickém magazínu Sifted, plyne, že zeměmi, kam zamířilo nejvíc investic, byly tradičně Velká Británie, Německo a Francie, a že skokanem roku se stalo Rakousko. Přičemž zdaleka nejvíc peněz, co se sektorů týče, nalákaly společnosti zaměřující se na finanční technologie.