Stát má digitalizaci dobře rozjetou. Někdy dělá až zbytečně moc, říkají noví šéfové Gordicu

Každý Čech je nejlepší hokejový trenér, každý druhý je odborník na digitalizaci veřejné správy. A to ji brzdí, tvrdí bratři Řezáčovi.

rezacoviRozhovor

Foto: Lukáš Kenji Vrábel

Marek a Michal Řezáčovi z rodinné firmy Gordic

Česká IT společnost Gordic drží u Národního bezpečnostního úřadu osvědčení na stupeň „tajné“ a do řad jejích zákazníků spadá i několik částí kritické infrastruktury státu. Zakladatel Jaromír Řezáč i se svými syny, kterým pomalu předává vedení, tak digitalizaci veřejného sektoru – ať už v dobrém, či ve zlém – pozorují doslova z první řady. A Česko má podle nich našlápnuto velmi dobře, porovnání s jinými zeměmi se ale vyhýbají.

„Kvůli covidové pandemii se spousta věcí v rámci digitalizace urychlila. Jinak jsem celkem odpůrce mezinárodního srovnávání, a to z toho důvodu, že jsme kolikrát tím srovnáváním se s ostatními státy tak zaslepení, že se zapomínáme soustředit na aktuální potřeby našeho státu,“ říká jeden ze synů Marek Řezáč.

Jeho otec Jaromír Řezáč vybudoval v oboru vývoje softwaru a IT bezpečnosti jednoho z nejvýraznějších hráčů Česka. Jihlavský Gordic funguje jako rodinná firma a po téměř třech desetiletích od vzniku v ní dochází k personální obměně, ve vedení otce pomalu nahrazují oba synové – Marek a Michal. Práce přitom mají všichni dostatek. Nejen v oblasti státu dochází ke stále větší digitalizaci procesů a komunikace, což s sebou nese také nové výzvy související s kontakty s občany až po bezpečnost.

V rozhovoru pro CzechCrunch bratři Řezáčovi jako nadcházející šéfové firmy mluví o tom, jak vůbec digitalizace státní správy probíhá, jak se staví ke cloudovým technologiím či principům otevřenosti nebo o přednostech a mezerách v rámci celého procesu. A přidávají také zkušenosti s předáváním téměř miliardové skupiny firem Gordicu ze zakladatele na potomky.

rezacovi-gordic

Foto: Gordic

Zakladatel Gordicu Jaromír Řezáč spolu se svými syny Michalem a Markem

Velkým tématem souvisejícím s digitalizací je cloud. Jak je na tom s adopcí této technologie česká státní správa?
Michal Řezáč: Cloud je i ve státní správě na vzestupu. Fandíme tomu, jsme rádi, že se věci daly do pohybu. Určitě tomu napomohla i nedávná legislativní úprava cloud computingu, čímž by se měla zvýšit kvalita a bezpečnost při výběru a provozu informačních systémů.

Proč je podle vás cloud ve státní správě strategicky důležitý?
Michal Řezáč: Cloud není jenom technologie, ale filozofie. Pomůže zefektivnit komunikaci a propojit jednotlivé objekty, které doposud fungovaly separátně. Určitě se tím zvýší i bezpečnost provozu systémů, na kterou se v poslední době razantně zvyšují nároky. Naopak přechodem do cloudu se snižují požadavky na technické vybavení organizací ve státní správě.

Marek Řezáč: Cloud umožňuje modernější – a z našeho pohledu i efektivnější a bezpečnější – podhoubí pro provoz všech informačních systémů.

V čem může cloud státní správu nejvíc obohatit?
Michal Řezáč: Měl by přispět ke zvýšení kybernetické bezpečnosti, zlepšení komunikace občanů s veřejnou správou a také k větší flexibilitě úředníků, protože jeho velkým benefitem je bezpečná práce z domova. A to nejen v krizových situacích.

Marek Řezáč: Já věřím, že ji obohatí především v tom, že už díky němu nejde k informačním technologiím přistupovat tak, jako tomu bylo v minulé dekádě. Například v tom, jak rychle a efektivně je možné poskytovat digitální služby jak občanům, tak i úředníkům při využití cloudových technologií.

Posun v digitalizaci vnímáme znatelně. Je cítit, že je tady snaha vytvořit funkční a digitální stát.

Jak si stát v oblasti digitalizace stojí?
Michal Řezáč: Posun v digitalizaci vnímáme znatelně. Je cítit, že je tady snaha vytvořit funkční a digitální stát. Velmi důležitý je mimo jiné i zákon o právu občana na digitální služby a jeho postupná realizace. Buďme trpěliví a ohleduplní, a to i k digitálně nezasvěceným občanům. Důležitý je totiž i sociální aspekt celé věci. Zájem občanů k přechodu na digitální komunikaci není samozřejmý a brzdou může být i obava pracovníků státní správy o své místo, které by digitalizací mohlo zaniknout.

Jak jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi?
Marek Řezáč: V rámci indexu DESI (index digitální ekonomiky a společnosti) se nacházíme někde v druhé půlce. Já bych to ale neviděl tak skepticky. Myslím si, že máme velmi dobře našlápnuto. Navíc kvůli covidové pandemii se spousta věcí v rámci digitalizace urychlila. Co se týče samotného srovnávání, tak toho jsem celkem odpůrce. A to z toho důvodu, že jsme kolikrát tím srovnáváním se s ostatními státy tak zaslepení, že se zapomínáme soustředit na aktuální potřeby našeho státu.

Na co by se tedy vláda měla zaměřit?
Michal Řezáč: Podpořit kapacitně a finančně jednotnou vizi a té se držet. Pokračovat v systematické práci, standardizovat a vzájemně propojovat systémy. Významně zlepšovat a podporovat zvyšování kybernetické bezpečnosti úřadů a zejména občanů. Kybernetická bezpečnost je opravdu existenční nutnost.

Marek Řezáč: Zaprvé nevymýšlet vymyšlené. Zadruhé určitě nesoutěžit na cenu. Za minimální částku opravdu stát nemůže mít moderní technologie a nástroje. A zatřetí – jak už bylo řečeno – postupovat systematicky a ne chaoticky. Začít by se mělo na úrovni centralizace v rámci eGovernment cloudu a katalogu produktů či služeb, pak pokračovat definováním národního standardu pro komunikaci všech informačních a agendových systémů veřejné správy a jejich atestace. Až v poslední fázi se mají řešit rozvojové věci jako big data, umělá inteligence a další.

Aby to vše fungovalo, potřebujeme lidský kapitál. A tady se obávám, že to nebude tak snadné, když se dnes podíváme na trh práce. A aby to nebylo tak jednoduché, tak veškeré kroky musejí být opřeny o nějaký legislativní rámec. Což není záležitost, kterou vyřešíte ze dne na den.

michalrezac

Foto: Lukáš Kenji Vrábel

Michal Řezáč, který v Gordicu řeší rozvoj a také kybernetickou bezpečnost

Dělá vláda dostatek, aby tyto změny nebyly pomalé a věci se hýbaly?
Michal Řezáč: V poslední době se vláda zasloužila o vznik nových projektů a týmů, které mají co nejefektivněji posunout digitalizaci státu. Jestli to bude stačit, to teprve uvidíme.

Marek Řezáč: Někdy bych řekl, že dělá až zbytečně moc. Tím mám na mysli to, že v oblasti digitalizace vznikají stále nová a nová uskupení nebo sdružení, která mají potřebu se k problematice digitalizace vyjadřovat a argumentovat, proč to tak být má a proč nemá. Přijde mi, že tady platí to, jak se říká, že každý Čech je nejlepší hokejový a fotbalový trenér. V této oblasti mi přijde, že snad každý druhý Čech je odborník na digitalizaci veřejné správy. A to je ve finále to, co podle mě digitalizaci státu brzdí.

V souvislosti s digitalizací státu se často zmiňují otevřená řešení. Proč je vhodné takový model fungování podporovat?
Michal Řezáč: Je to absolutně nezbytné. Otevřená a garantovaná rozhraní a datové sady jako OpenAPI a OpenData by měly být poskytovány a garantovány všemi systémy i úřady veřejné správy. Samozřejmě v zákonném a řízeném rámci. Bohužel tento požadavek je sice ze strany veřejné správy deklarován, ale v praxi není vynucován.

Na trhu existuje mnoho řešení od více dodavatelů. Pokud řešení nemají otevřená rozhraní, bývá problém s integrací systému na systém jiný. Touto cestou my jít nechceme. Naše integrační platforma GINIS má rozhraní otevřené.

Marek Řezáč: To je ten bod standardizace, který jsem zmiňoval výše. V případě, že si jednotlivé systémy veřejné správy mají vyměňovat informace, tak je zcela nezbytné mít otevřené aplikační rozhraní, popřípadě se řídit nějakým národní standardem, jako je to dnes třeba v oblasti spisové služby. Uzavřená řešení, která neposkytují API, jsou těžko integrovatelná a většinou se ta integrace tak prodraží, že se to organizaci nemůže ani vyplatit.

Jsou tendence státní správu otevírat. A to je správně. Každý si ale otevřenost vykládá, jak chce.

A jak v tomto kontextu vnímáte dění ve státní správě, je tomu otevřená?
Michal Řezáč: Je dobře, že tento směr je podporován a prosazován, ale jedná se o velmi složitý proces otevření dlouhodobě zapouzdřených systémů a překonání konzervativního přístupu a myšlení.

Marek Řezáč: Myslím, že je. Jinak by nedělala kroky, které již dělá. A to my jako společnost určitě podporujeme.

Jaký je vůbec dlouhodobý trend v otevřenosti státní správy?
Marek Řezáč: Určitě jsou tu tendence více otevírat. A to je správně. Správné mi ale nepřijde, že si každý otevřenost tak trochu vykládá, jak chce. Na nás jsou třeba vyvíjeny tlaky zveřejňovat zdrojové kódy našich systémů. Což mi přijde úplně padlé na hlavu. To je to samé, jako kdybyste nutili automobilku, která vám dodává trolejbusy, aby vám v rámci dodávky dodala i konstrukční plány a veškeré know-how, které jste do vývoje dali za poslední roky.

Za mě otevřenost znamená z pohledu vývoje softwaru povinnost mít jednotné aplikační rozhraní, ideálně komunikovat přes národní standard – pokud existuje –, který je opřený o nějaký legislativní rámec a mít síť partnerů, kteří jsou schopni vaše řešení dodat. To je za mě otevřenost.

Když se podíváme na zmiňovaný eGoverment, jak by podle vás měla fungovat právě tato oblast?
Michal Řezáč: Naší společnou, firemní vizí je propojená společnost, ve které bezpečné technologie usnadňují život. Chytré a bezpečné technologie pro domovy, obce a města, v nichž je radost žít. Aktuálně jde například o to připravit systémy veřejné správy tak, aby přes jediný přístup v Portálu občana (slouží na komunikaci lidí s veřejnou správou – pozn. redakce) dokázali lidé vyřešit svá veškerá práva a povinnosti, aniž by museli podepsat jediný list papíru, aniž by stáli ve frontách na úřadech.

V návaznosti na tuto vizi jsem založil na firmě projektový tým Portálu občana, který je stěžejním bodem pro propojení občanů se státem. Z pohledu občana se musí jednat o jednoduchou a intuitivní věc a na nás je vytvořit tu logiku pod tím. Jde o propojení několika systémů, integrace s národními standardy a v neposlední řadě bezpečnost, na kterou se právě v této době klade velký důraz. Jdeme tak vizi o digitálním státu rychle naproti.

marekrezac

Foto: Lukáš Kenji Vrábel

Marek Řezáč, který se v Gordicu zaměřuje na oblast Internetu věcí (IoT) a je ředitelem pobočky Praha

Jak je reálné, že ji stát naplní? Co pro to ještě musí udělat?
Michal Řezáč: Je důležité, aby stát komunikoval jasně a srozumitelně a procesy digitalizace zjednodušoval. Mnoho lidí vůbec neví, že může se státem i samosprávou komunikovat elektronicky, nemají datovou schránku, nevědí, že jim stačí jejich bankovní identita, aby mohli využívat digitální služby. V tomto je před ministerstvem vnitra a celou veřejnou správou velký kus práce.

Kdy bychom se stavu, kdy bude taková vize naplněná, mohli dočkat?
Michal Řezáč: Naší představou je, že za pět let by mohla probíhat uživatelsky přívětivá, digitální a bezpečná komunikace občana se státem z 90 procent. Nesmíme ovšem zapomenout na méně digitálně schopné občany, musíme být ohleduplní.

Marek Řezáč: Současní architekti eGovernmentu tuto vizi dobře připravili. Na nás je, abychom k realizaci této vize přispěli. Hlavně kontinuálně pokračovat a eliminovat slepé cesty.

Důležitá je v této oblasti také souvislost s bezpečností a ochranou dat či aplikací.
Michal Řezáč: Bezpečnost v digitálním prostoru teď hraje v životech každého z nás velkou roli. A to nejenom v komunikaci občana a veřejné správy a nejenom v reakci na aktuální dění ve světě. Odborné instituce, média a sdružení i stát silně artikulují a řeší rizika, která s sebou přináší internet, darknet a sociální sítě. Důležitá je permanentní osvěta a efektivní a přiměřená řešení. Užitečný, ale zároveň nebezpečný internet lze charakterizovat tak, jako byla v minulém století popisována elektřina: „Internet je dobrý sluha, ale zlý pán“.

Navíc lze dodat, že „Informace jsou párou tohoto století“. V tomto směru doporučujeme všem občanům, firmám i organizacím veřejné správy zavést permanentní cyklus prověřování a řešení bezpečnostních i informačních rizik. Aktiva a procesy, které mohou ohrozit chod organizací a firem nebo dokonce ohrozit i život či kvalitu života občanů. Pokud si myslíte, že v náročném období, kterým nyní procházíme, mají zločinci alespoň trochu slitování, mýlíte se. Vývoj ukázal, že hackerům nejsou proti srsti ani útoky na zdravotnická zařízení. Nutno připomenout, že za útoky již často nestojí pouze lidé, ale hackboti (hackerští roboti – pozn. redakce). Ti nespí a jsou permanentně inovovaní a posilovaní umělou inteligencí.

Marek Řezáč: Snažíme se v této oblasti hodně angažovat. Víme, že nejčastějšími terči kybernetických útoků jsou zaměstnanci. Nabízíme řadu školení, poradenství, zabýváme se osvětou a nabízíme také produkty a služby na řízení kybernetické bezpečnosti v organizaci.

Bezpečné IoT vnímá zatím málokdo, byť se časem stane součástí běžného života rodin i firem. Je to nezastavitelný trend.

Abychom se přesunuli – Gordic své služby nedodává jen státní správě. Jak jsou na tom další nohy vašeho byznysu?
Michal Řezáč: Naše působení je i mimo veřejnou správu a snažíme se získat co nejvíce zákazníků z komerčního segmentu v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo bezpečného internetu věcí (IoT). Jsme už skupinou několika firem pod názvem Gordic group. Gordic je mateřskou firmou. Firma HDL funguje v oblasti IoT a dodávek třetích stran.

Společnost BBM, takový menší Gordic, zase v oblasti Akademií věd a Vysokých škol. Firma MyMight, náš startup, je zase připraven na poskytování výhradně digitálních služeb v oblasti IoT a kybernetické bezpečnosti, zejména i do zahraničí. Máme také rozsáhlou distribuční a partnerskou síť. A také GGG – Gordic Gaming Group – náš e-sport tým. Je nás několik set optimistů, nadšenců, sportovců a celoživotních hráčů. Komenský říkal „Škola hrou“ mi říkáme „Práce hrou“.

Jak se těmto jednotlivým firmám daří? Které oblasti nebo segmenty u vás rostou nejvíc?
Michal Řezáč: V současné době nejvíce roste segment kybernetické bezpečnosti. Využíváme nasbíraných zkušeností z 30 let působení na trhu. Naopak bezpečné IoT vnímá zatím málokdo, byť se časem stane součástí běžného života rodin i firem. Je to nezastavitelný trend. Stagnace tohoto segmentu souvisí s poklesem poptávky ve stavebnictví, s tlakem na cenu a s neznalostí architektů. Možná tlak na úspory a řízení energií tento segment výrazně zvýší.

Jak to vypadá s Gordicem jako skupinou, dařilo se vám i během pandemie?
Michal Řezáč: Pandemii jsme díky interní i vnější bezpečné digitální komunikaci přežili a o žádné dotace nežádali. Kupodivu byl home office u některých profesí jako programátoři a analytici často efektivnější než dojezdy do práce. Tržby nám poklesly pouze o několik procent. I přesto jsme velmi významně investovali do kybernetické bezpečnosti s cílem zvýšení objektové, personální a informační bezpečnosti jak pro sebe, tak i pro naše zákazníky. Jsme odpovědní držitelé osvědčení na stupeň „tajné“ od NBÚ.

Žádný z našich zákazníků, často z kritické infrastruktury státu, nepocítil žádné ohrožení kvality systému ani námi poskytovaných služeb. Mnohým pomáháme v boji s bezpečnostními hrozbami či kolapsy. Letošní výhled pokorně předpokládáme lepší, a to i přes stagflaci a dramatický nárůst cen energií.

My si uvědomujeme, co rodiče vybudovali a jsme rozhodnutí firmu dál, nejlépe ve stejném duchu, vést.

Dochází u vás také k předávání řízení z otce na syny. Jaká byla motivace, otec vás k byznysu vedl už dlouhodobě?
Michal Řezáč: Rodiče nás od mala přirozeně a ohleduplně zapojovali do firemních aktivit a dění ve firmě. Pro nás s bratrem byl tím pádem nástup do firmy pozvolný. Nyní už je to náročnější, snažíme se převzít a rozdělit si roli vedení společnosti. Otec je rád, že chod firmy chceme udržet a že nám své zkušenosti může předat. My si uvědomujeme, co rodiče vybudovali a jsme rozhodnutí firmu dál, nejlépe ve stejném duchu, vést.

Jak takový proces předávání firmy probíhá?
Michal Řezáč: Představa takovéhoto procesu může být pro některé jednoduchá, ale věřte, že se jedná o velmi těžký proces, při kterém se snažíte pochopit, jak vše funguje, proč je to tak nastavené a jak je možné to převzít a řídit. Zároveň se obáváme o loajalitu partnerů i zaměstnanců. Doufáme ale, že synové zakladatele, kteří jsou ve firmě již deset let, jsou pro zainteresované strany v této změně mnohem přijatelnější než nové vedení „zvenku“.

Jak se vy dva jako bratři v řízení doplňujete a jak si rozdělujete pravomoci?
Marek Řezáč: Abyste fungovali efektivně, musíte si jasně nastavit komunikaci a vzájemně se doplňovat. Také zvedat a odpovídat na telefony, včas odepisovat v mailech a společných chatech a pravidelně se potkávat s otcem a kolegy, byť třeba jenom na pivu, golfu a občasných společných víkendech. Hlavním koordinátorem rodinného setkávání je však máma. Je skutečným srdcem rodiny i firmy.

O formální i neformální komunikaci, digitální i analogové teambuildingy se nám zase starají kolegyně z marketingu. Daří se jim to skvěle. Podporujeme mnoho sportů a společných aktivit. Od fyzicky náročných sportů až po šachy, od analogových až po digitální včetně e-sportu.

michal-klaus-05

Přečtěte si takéRodí se další jednorožec s českou krví. Startup Ataccama získal v obří investici přes 3,5 miliardy

Michal Řezáč: Pak máme s bratrem každý odlišné silné stránky, dělíme si tedy oddělení podle toho, co je nám bližší. Od mládí jsme se profilovali do jasných pozic, já jako vývojář a programátor, bratr jako marketér a obchodník. Po zkušenostech z vysoké školy jsme si oba našli ten správný směr. Každý si vyzkoušel od každého něco a tím jsme si vyprofilovali naše pozice ve vedení a projektech, které teď máme na starosti.

Bratr je zaměřený na obchodní síť v Praze, rozvoj podpory prodeje, marketingu včetně rebrandingu a v neposlední řadě chytrých instalací a domácností (IoT). Já se zaměřuji převážně na rozvoj kybernetické bezpečnosti, portálů občana a jejich služeb, posílení IT infrastruktury a zefektivnění procesů firmy.

Máte nějakou zajímavou zkušenost z procesu předávání firmy?
Michal Řezáč: Proces ještě není u konce, nemůžu tedy mluvit o tom, co byl dobrý tah a naopak. Důležité pro nás ale je vyčlenit si čas pouze pro sebe, změnit prostředí a zde probírat důležité rozhodnutí pro směr firmy bez okolních vjemů.

Marek Řezáč: Co víme, tak ten proces předávání je ve většině rodinných firem velmi podobný. V rámci různých akcích pořádaných pro rodinné firmy máme možnost se pobavit i s nástupci v jiných firmách a většinou zjistíte, že se točíte okolo těch stejných věcí bez ohledu na to, ve kterém segmentu podnikáte.

Partnerem článku je Gordic. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Peter Brejčák

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: startupy, technologie, byznys, e-commerce.