Stát, komerční sektor a akademická sféra. To jsou tři strany, jejichž vzájemná spolupráce může významně posunout digitalizaci a zmodernizovat celou Českou republiku. Na důležitost těchto vztahů a jejich dynamiky upozorňuje světoznámý ekonom a profesor z Harvardské univerzity Dani Rodrik v rámci svého trilematu a řídí se podle něj také v IBM. „Jako reprezentanti komerčního sektoru jsme si vědomi, že je naší společenskou povinností provést stát novými technologiemi, aby jejich implementace přinesla Česku významný ekonomický profit,“ říká Jakub Holub z IBM Consulting.

Americký kolos patří k největším technologickým firmám na světě. Často je strategickým partnerem různých vlád od Spojených států až po Austrálii. Právě u protinožců například IBM řešilo celkovou strategii digitalizace veřejného sektoru a na řadě klíčových projektů spolupracuje také v Česku. Nejvýznamnějším počinem je dosud vytvoření daňového informačního systému pro Generální finanční ředitelství.

V poslední době nasazuje také řadu virtuálních asistentů postavených na umělé inteligenci IBM, které využívají například Česká spořitelna, Komerční banka, Air Bank nebo Škoda Auto. Nejen u nás, ale i ve světě tedy IBM vidí do nitra větších i menších firem a také státních správ. Platí, že všichni a všude se snaží digitalizovat a nasazovat moderní technologie, ale ne vždy to jde snadno a rychle. To platí zejména o veřejném sektoru, přičemž digitalizace je dlouhodobě velkým tématem také v Česku.

Klíč je i ve vzdělávání

Mezi nejviditelnější počiny z poslední doby patří takzvané eDoklady, které od příštího roku přinesou digitální občanku v mobilu, nebo inovovaný Portál občana, co má fungovat jako e-shop nebo e-mail. Průběžná vylepšení dostává také portál Moje daně, jehož prostřednictvím lze elektronicky podat daně z příjmu nebo si nechat předvyplnit daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Jsou to především dílčí kroky, při komplexnějším pohledu se zatím Česká republika tak rychle neposouvá.

„Evropská unie pravidelně zveřejňuje Digital Economy and Society Index (DESI), podle kterého jsme na tom sice nejlépe ze zemí Visegrádská čtyřky, ale za zeměmi jako Dánsko nebo Nizozemsko na 19. místě z 27 daleko zaostáváme. Digitalizace však není pouze o poskytování digitálních služeb, ale také o aktivním rozvíjení digitální gramotnosti lidí, kteří tyto služby budou využívat. To jde ruku v ruce se vzděláváním,“ připomíná Jakub Holub, viceprezident pro veřejný sektor NCEE IBM Consulting, kde se angažují i právě v šíření digitální gramotnosti a vzdělávání veřejnosti a podporují organizaci Czechitas.

Ve vzdělávání v oblasti IT pomáhá soukromý sektor různými způsoby dlouhodobě a je v některých oblastech vhodným a efektivním doplňkem akademických institucí a státu. Všechny tyto tři strany by měly podle Jakuba Holuba spolupracovat ještě intenzivněji. „Státu v oblasti IT chybí příslušné kompetence a zkušenosti a je logické, že ty by měly přinášet soukromé firmy a akademická oblast. Zároveň je jasné, že u sebe stát nemusí nutně držet všechny kompetence, ale může se obrátit na komerční sektor,“ říká Holub z IBM.

Připomíná zmíněné Rodrikovo trilema, které uvádí, že efektivita je dosažitelná jenom prostřednictvím aktivní spolupráce mezi všemi stranami navzájem. „Tam, kde stát selhává, mu má sekundovat soukromý sektor. Jednak je to rychlostí a flexibilitou, s jakou komerční sektor dokáže absorbovat nejnovější technologie a trendy, ale je to také dáno vysokou specializací,“ dodává viceprezident pro veřejný sektor NCEE IBM Consulting.

Soukromý sektor prý navíc může díky svému mezinárodnímu přesahu a globální působnosti přinést inspirativní myšlenky ze zahraničí – ani v digitalizaci se zkrátka vždy nemusí vše vymýšlet znovu. „Uzavření se světu pod zástěrkou protekcionismu v dlouhodobém horizontu jenom ublíží jak ekonomice, tak dalším aspektům občanského i běžného života,“ míní Holub.

Pro úspěšný dlouhodobý rozvoj vstříc moderní zemi je klíčové již zmíněné vzdělávání. Česká republika má tradici v kvalitním vysokoškolském vzdělání v technických oborech a je nutné, aby se nejen vysoké školy, ale také firmy přizpůsobovaly rychlému rozvoji a specializovaly se na dovednosti, které budou důležité pro stát a samotný trh v blízké i vzdálené budoucnosti.

„Mezi takové oblasti jednoznačně patří kybernetická bezpečnost a bezpečnost modelů. Důležité jsou také data governance a data science, zpracování a interpretace dat jsou klíčovými znalostmi, které v tomto případě státním organizacím bohužel chybí,“ vypočítává Jakub Holub.