Stovky kamer v akci, vzniká Netflix z českých stadionů a hal. Přivezl jsem NHL, bude i NBA, říká Petera

Zakladatel skupiny Perinvest a exmajitel fotbalového Baníku Ostrava popisuje své byznysové plány včetně snu uspořádat v Česku etapu Tour de France.

Luboš KrečLuboš Kreč

tomas-peteraStory

Foto: Perinvest

Tomáš Petera, majitel skupiny Perinvest

0Zobrazit komentáře

Super Bowl je už nějakou dobu za námi. Tomáš Petera ale vytahuje mobil a ukazuje fotku Donalda Trumpa, který během něj zavítal na stadion v New Orleans, kde se finále amerického fotbalu hrálo. „Ta dáma, která vedle něj stojí… Na podzim jsem tam s ní stál také,“ směje se český byznysmen. Na mysli má majitelku klubů New Orleans Saints a basketbalového New Orleans Pelicans Gayle Bensonovou. Právě s ní totiž doyen sportovního byznysu v Česku domlouvá svůj další transatlantický projekt.

Čtyřiapadesátiletý Petera už do Česka několikrát přivezl americké hokejové týmy, aby tu zahájily novou sezonu NHL. Naposledy to bylo loni v říjnu, kdy pražskou O2 arenu nadvakrát vyprodala utkání Buffala Sabres s New Jersey Devils. „Další NHL v Česku bude nejdřív v roce 2026,“ říká Petera a dodává, že ve spolupráci s kanadsko-americkou hokejovou ligou pořádá i seriál propagačních akcí NHL Street Hockey na českých školách: „Je v zájmu NHL, aby české děti hrály hokej a měly ho rády.“

Proč? „Proč sem jedou hrát týmy z NHL? Proč platí propagaci na školách? Není to o byznysu, minimálně ne z jejich pohledu. Mají na tom jiný zájem,“ vysvětluje, co americké profesionální soutěže a jejich týmy do středu Evropy (ale i jinam) přivádí. A pokračuje: „NHL tady má historické vazby, zdejší hráči tam chodí hrát. Jde ale i o něco jiného. Všechny velké americké ligy, tedy americký fotbal, basket, baseball i hokej, tam narazily na svůj byznysový strop. A potřebují hledat nové diváky a nové fanoušky. Proto se víc a víc ukazují i tady,“ říká Tomáš Petera.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A on by rád byl tím, kdo jim pomůže. Nejde zdaleka jen o hokej a NHL, připravuje třeba šňůru akcí pro zdejší školáky tentokrát zaměřenou na americký fotbal. Ovšem to, že ve spolupráci se zámořskou ligou NFL a klubem New Orleans Saints chystá popularizaci amerického fotbalu, je součástí vyšší hry, jak si u amerických obchodních partnerů udělat očko, pomoct jim a pak s nimi realizovat ambicióznější projekt. „Na NHL jsem ukázal, že to umím. Jenže NHL je v Americe z těch velkých lig zdaleka nejmenší,“ krčí rameny.

Co je tedy tím pořadatelským byznysovým snem, k němuž Petera míří? Živé utkání NHL sem už dostal a téhož chce dosáhnout i s basketbalovou NBA. To se mu dosud, i přes několik let vyjednávání, nepodařilo, ale situace se podle něj začíná měnit: „Věřím, že v horizontu dvou, tří let se to povede. Proto jednám s paní Bensonovou. Musí se to potkat, jsou to obchodníci a musí mít zájem na tom, aby sem svůj tým poslali.“

Jedna z největších hvězd NBA LeBron James na snímku z roku 2019

K basketbalu, který chce dotáhnout z Ameriky, má přitom Petera celoživotní vztah – jeho otec Pavel byl úspěšným trenérem československé reprezentace, s níž v 70. a 80. letech získal několik medailí na mistrovstvích Evropy, koučoval i řecký klub Aris Soluň. „V podstatě jsem v prostředí basketbalu vyrostl, ale nikdy jsem ho nehrál,“ přiznává podnikatel, který je i spolumajitelem nejlepšího českého týmu v košíkové, klubu ERA Basketball Nymburk.

Sportovní Netflix

Přestože, jak říká, vyrostl na basketbalové palubovce a košíková je jeho vášní dodnes, své jméno spojil ještě víc s mnoha jinými sporty. Hrál a později trénoval tenisty, stál mimo jiné za úspěchy špičkového českého hráče Petra Kordy, který to v 90. letech dotáhl v žebříčku ATP až na druhé místo.

„Přes tenis jsem se vlastně dostal k byznysu,“ směje se s tím, že jako podnikatel začínal s organizací různých akcí a sportovních turnajů. A u toho zůstal vlastně dodnes, je to jedna z klíčových noh jeho skupiny Perinvest Group.

necas-1

Přečtěte si takéMartin Nečas v Colorado Avalanche: Bude z něj megahvězdaZe dne na den ho vyměnili. Tvrdý byznys NHL ale v Martinu Nečasovi probudí největší hvězdu ligy

Má toho za sebou opravdu hodně: spolupořádal ostravskou atletickou přehlídku Zlatá tretra, vedle tenisového lobbisty Miroslava Černoška byl spolumajitelem společnosti Česká sportovní, v letech 2002 až 2012 mu patřil fotbalový Baník Ostrava, pořádal několikrát Davis Cup, byl jedním ze členů týmu, který pro pražského exprimátora Pavla Béma promýšlel kandidaturu Prahy na letní olympiádu…

Jak sám upozorňuje, hodně toho má nejen za sebou, ale i před sebou. V pořádání velkých sportovních akcí pokračuje, jak dokládají loňská utkání NHL, připravované střetnutí NBA nebo turnaj nejlepších evropských volejbalových mužstev Final Four, kterého by se v létě mohlo dočkat Brno.

Vedle toho ale jeho společnost Perinvest Group spustila v poslední době i dva ambiciózní multimediální projekty: sportovní terestriální televizi Sporty TV a také streamovací platformy Czechicehockey.tv a Czechfloorball.tv.

Základní idea je taková, že Sporty TV, která začala vysílat před rokem, je volně dostupná televizní stanice s lineárním programem. Lze ji naladit zdarma a vysílá nonstop. Skupina Perinvest má totiž přístup k velkému množství sportovního obsahu, kterým hravě naplní čtyřiadvacetihodinové schéma vlastní televize. A zároveň si tak vytvořila logický dílek do mozaiky komplexní multimediální a multikanálové skupiny.

Musí se to potkat, jsou to obchodníci a musí mít zájem na tom, aby sem svůj tým poslali.

Další dva zmíněné projekty jsou už tématicky vyprofilované na ten který sport a jdou v něm do větší hloubky. Zároveň poskytují komfort známý ze služeb, jako je Netflix: tedy možnost dodatečného přehrávání nebo přístup do archivu. Diváci si ale musí zaplatit předplatné od 169 korun měsíčně. „Budeme přidávat další sporty, takže brzy doufám vznikne například i volejbalová streamovací platforma,“ vypočítává Petera. Na hokejovém portálu lze mimo jiné koukat na druhou ligu, ve florbalu na všechna neelitní a mládežnická utkání.

Plán na příští měsíce je ale ambicióznější: vytvořit jednotnou platformu Czechsports.tv, která bude co do streamingu zaštiťovat nejen hokej a florbal či volejbal, ale mnoho dalších sportů, o kterých už tým Perinvest Group jedná.

petera

Foto: Perinvest

Investor do sportu Tomáš Petera

Peterova vize je taková, že zatímco ty nejlukrativnější sporty a ligy – tedy první fotbalovou ligu a hokejovou extraligu – si pro sebe uzmou velcí hráči, jako je Nova, on by rád obsáhnul všechno pod nimi, co není sice tak komerčně atraktivní, ale zároveň je tu dost lidí, kteří budou mít zájem si aspoň občas některé programy zaplatit. „Jsou tu desetitisíce fanoušků, kamarádů, rodičů všech těch hráčů…,“ naznačuje Petera.

Kde vlastně bere tolik obsahu? Spoléhá primárně na přenosy a záznamy utkání z více než stovky stadionů a hal, kde mají Petera a spol. nainstalované vlastní 180stupňové AI kamery. Náklady na osazení stadionu technikou, která už následně nevyžaduje moc další údržby a lze ji ovládat z velína v Praze, jsou prý v řádech desítek tisíc korun. A Perinvest v tomto oboru navazuje na zkušenosti švédské firmy Sportway, která takové přenosy úspěšně nabízí různě po světě a Petera je jejím menšinovým spolumajitelem.

vit-krejci-1

Přečtěte si takéVít Krejčí pokračuje v NBA. Dostal smlouvu od týmu Atlanta HawksZe Strakonic mezi elitu. Jediný Čech v NBA Vít Krejčí dostal smlouvu za desítky milionů ročně

„Před nějakou dobou mě oslovili, abych jim pomohl rozjet přenosy v Česku, takže jsme udělali společný podnik. A jejich byznys se mi líbil natolik, že jsem nakonec vstoupil jako minoritní podílník i do mateřské společnosti,“ vysvětluje muž, který má unikátní síť sportovních a byznysových kontaktů nejen v někdejším Československu, ale v podstatě po celém světě.

Streamování je celosvětově na vzestupu a komerční úspěchy, kterých v posledních letech dosáhly velké sportovní akce, jako je fotbalová Liga mistrů nebo seriál Formule 1, lákají i další sporty. „Třeba fotbal se dokázal hodně zvednout a první liga generuje extrémně zajímavá finanční čísla. A jiné sporty, organizace a ligy by se tomu rády přiblížily,“ krčí rameny Petera s dodatkem, že cesta před nimi je ještě hodně dlouhá a že je navíc nutné si uvědomit, že třeba házená nebo volejbal nikdy nebudou tak masově populární sport jako fotbal.

Jeden sen v dálce

On sám ale má políčeno ještě na jednu sportovní – a také byznysovou – laskominu, jež má podobně velký komerční potenciál jako elitní fotbalová střetnutí. Patří ke skupině lidí, kteří by do Česka rádi přivedli zahajovací etapu cyklistického Tour de France. Zájemců o uspořádání sportovní show, která si vyžádá stovky milionů a o kterou je po Evropě enormní zájem, bylo v posledních měsících několik.

„Bylo nás víc a domluvili jsme se, že musíme spojit síly. Jinak bychom neměli šanci,“ přiznává Petera. V minulosti zájem dostat do Česka Tour de France projevil třeba bývalý špičkový fotbalista Petr Čech, který se už podílí na organizaci cyklo závodů L’Etape.

Podle Petery ale bylo třeba angažovat někoho, kdo českému úsilí dodá opravdové grády a také finanční výtlak, což se prý podařilo v podobě miliardáře Karla Komárka a jeho skupiny KKCG. Komárek je sám vášnivý cyklista a navíc jím vlastněná Sazka patří nově k významným sponzorům a podporovatelům cyklistiky v Česku. Ostatně Komárkův blízký spolupracovník Robert Kolář, který je šéfem profesionálního závodu Czech Tour a sedí i ve vedení KKCG, nedávné plány na české Tour de France veřejně popsal v HN.

„Jenže pak tu je ještě jeden problém, se kterým si budeme muset poradit,“ zamračí se Petera. Co má na mysli? Přece stát a samosprávu. Pořadatelé Tour de France požadují, aby měli organizátoři regionálních etap v ruce i formální memoranda o podpoře od úřadů, a to je podle Petery něco, co bude v českém kontextu největší výzva: „Ale nějak to zvládneme. Jsme zvyklí, že český stát sport přestal na dlouho systematicky podporovat. Teď snad lidé začínají chápat, jaká to byla škoda.

Šéf největší banky v Česku: Politici? Je strašně nebezpečné, když začnou lidem říkat, že se o ně postarají

Patří k nejvlivnějším manažerům v zemi a ukazuje to také na LinkedInu. Jak o svém postavení přemýšlí šéf České spořitelny Tomáš Salomon?

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

tomas-salomon2

Foto: Česká spořitelna

Tomáš Salomon, generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny

0Zobrazit komentáře

Jen necelých třicet příspěvků za celý rok mu stačilo k tomu, aby se stal jedním z nejvlivnějších šéfů na českém LinkedInu. Dosah přitom nemá zdaleka jen tam. Jako dlouholetý šéf největší banky v Česku má Tomáš Salomon silné slovo ve světě byznysu a společnosti obecně. A velmi dobře si to uvědomuje. Když se tak před lety rozhodoval, že se vydá na sociální sítě, zvažoval důsledně všechna pro a proti. „Udělat to jen tak ze setrvačnosti, protože jsou na sítích všichni, není úplně chytré,“ vysvětluje v rozhovoru pro CzechCrunch.

Proč se nakonec rozhodl zejména na profesní sociální síti LinkedIn aktivně působit? „Mnoho věcí se dnes už odehrává výhradně právě přes sítě, mimo tradiční média, proto je důležité tam být,“ míní devětapadesátiletý muž, který stojí v čele České spořitelny v roli předsedy představenstva a generálního ředitele už téměř deset let. Jeho banka obsluhuje čtyři a půl milionu klientů a promlouvá do života polovině produktivní populace v zemi. Jeho názory tak rezonují.

Je to proto právě Tomáš Salomon, který ovládl žebříček nejvlivnějších CEOs, tedy šéfů a šéfek, na českém LinkedInu za loňský rok, když měl největší průměrný počet zobrazení na jeden příspěvek. Za sebou nechal například Tomáše Čupra z Rohlíku, Klause Zellmera ze Škodovky či Ditu Formánkovou z Czechitas. „Nelze si to nepřipustit, byla by to chyba,“ odpovídá ostravský rodák a bankéř na dotaz, jak pracuje se svým vlivem.

V rozhovoru se bavíme také o tom, proč se nebojí postavit za svůj názor, proč zatím pořád trochu drhne spolupráce s politickou reprezentací nebo co se učí od mladých lidí, kteří s ním a jeho kolegy nově sedí v představenstvu České spořitelny. „Jen ať si to každý zkusí,“ glosuje to s úsměvem.

Patříte mezi nejvlivnější CEOs na českém LinkedInu. Vnímáte to nějak? Ve vaší pozici bych se nedivil, kdyby působení na sociálních sítích byla spíše okrajová záležitost.
Rozhodně to není podružná věc, nicméně přiznávám, že to nebylo snadné rozhodování. Asi před pěti lety jsme se shodli, že přítomnost na sociálních sítích je důležitá. Nikoliv z hlediska nějakého osobního ega, naopak to vnímám jako poměrně velký závazek. Myslím si, že si každý musí uvědomit a srovnat v hlavě, co vlastně dělá ve chvíli, kdy se rozhodne spojit svůj osobní brand s tím firemním, protože to může mít různé efekty na obě strany. Udělat to jen tak ze setrvačnosti, protože jsou na sítích všichni, není úplně chytré.

tomas-salomon4

Foto: Česká spořitelna

Tomáš Salomon, generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny

Už jste se tedy se sítěmi ve vašem profesním životě naplno sžil? Neříkáte si někdy, že by bylo lepší tam nebýt?
Rozhodnutí být na sítích obecně nelituji. Když jste schopen být autentický a sdílet obsah, který není jen korporátní klišé, je to vlastně jedna z forem leadershipu. To nám velmi dobře funguje a to mě na tom baví. Druhý aspekt je, že spousta věcí se dnes už odehrává výhradně právě přes sítě, mimo tradiční média, proto je důležité tam být. Třeba na LinkedInu se člověk dozví, co která firma dělá, na čem jí záleží, jak se chce profilovat, a dá se z toho vyčíst, jak na tom je. Je to taková výkladní skříň firemní kultury a způsobu komunikace.

Píšete si svoje příspěvky sám?
Nebudu zastírat, že mi s tím naše komunikační oddělení pomáhá, ale není příspěvek, který bych nečetl, nesouznil s ním nebo ho sám neupravil. Není to tak, že by to šlo mimo mě. Jsem přesvědčen, že autenticita je pro úspěch na sítích zcela klíčová.

Role lídrů a manažerů se dlouhodobě proměňuje. Třeba před deseti lety asi bylo nepředstavitelné, aby generální ředitel největší české banky veřejně sdílel střípky ze svého života, ne?
Svět se samozřejmě proměnil. S nástupem sociálních sítích jsme významně ztratili své soukromí. Ve vteřinách se dozvídáme, co se děje na druhém konci planety, a zároveň se dostáváme v tom nejbližším rybníčku mnohem hlouběji. Já se u soukromých příspěvků snažím držet určitý odstup, ale musí být cítit, že tomu, co děláte v práci, věříte a stojíte si za tím. Nepostuju každý víkend, co jsem dělal a kde jsem byl, ale to, jestli a jakým způsobem se člověk ztotožňuje s hodnotami a postoji firmy vůči společenskému dění, je důležité.

ceos-mvp

Přečtěte si takéKterý šéf na LinkedInu nejvíce poutá pozornost, i když tolik nepíše?Kdo z šéfů na LinkedInu poutá nejvíc pozornosti, i když tolik nepíše? Vévodí Salomon a Čupr

Jak to myslíte?
Když říkáte, že je důležitá hodnota otevřenost a transparentnost, a potom se to nepropíše do způsobu komunikace, je to problém. Máme každý měsíc online setkání se všemi zaměstnanci a kdokoliv se může zeptat na cokoliv. Na tom setkání sedí celé představenstvo a odpovídá. Mnoho firem vůbec nechápalo, proč podstupujeme takové riziko, že se třeba někdo zeptá na něco nevhodného, ale v praxi se to vůbec neděje. Pro nás je otevřenost a transparentnost důležitá. A ve chvíli, kdy by lidé cítili, že jsou otázky filtrované, bude to riziko naopak mnohem větší. A úplně nejhorší je, když v dnešní době nekomunikujete vůbec, když jste neviditelný.

Vy jste vlivný nejen na LinkedInu, ale vzhledem ke své pozici objektivně i obecně. Pracujete s tím nějak?
Nelze si to nepřipustit, byla by to chyba. Ten fakt, že je člověk viditelný, jde ruku v ruce s odpovědností. Musíte si srovnat v hlavě, jaký signál chcete vysílat, co o sobě jako osobnosti říkáte. Můžete podlehnout dojmu, že vás lidé mají rádi kvůli tomu, kdo jste nebo jak se jmenujete, ale já si připomínám poměrně často, že kdybych zítra v této pozici skončil, tak možná ze setrvačnosti mi ještě občas někdo zavolá, ale za pár měsíců může být všechno jinak.

Ruku v ruce s tím jde odpovědnost. Česká spořitelna má čtyři a půl milionu klientů, působíme na spoustu lidí, dokážeme mít společenský přesah. Snažíme se ho maximálně využívat, protože mluvíme o věcech, které považujeme za správné. Dělat věci správně a dělat správné věci je velký rozdíl.

tomas-salomon1

Foto: Česká spořitelna

Tomáš Salomon, generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny

Co je podle vás správné?
Když se přihlásíte k nějakému názoru ve chvíli, kdy vypukne válečný konflikt a neschováváte se, nebo když se postavíte k otázce přijetí eura nějakým způsobem, i když teoreticky by to mohlo znamenat, že ekonomický efekt pro instituci nebude v první fázi jen pozitivní – i tohle lidé oceňují. Neděláme to z vypočítavosti. Spořitelna to má 200 let ve své DNA a já dělám ve spořitelně právě proto, že tam ten přesah je. V korporaci bych skutečně nepracoval, kdyby to byla jenom mašina na peníze. Ta pozice je vlivná, je důležitá, a já si toho vážím.

Není tohle trochu takové korporátní klišé?
My si můžeme dovolit autenticky říkat názory a stát za správnými jen díky tomu, že jsme velmi silná a zdravá instituce. Můžeme se v našich postojích občas splést, ale to, že podporujeme vzdělání a vzdělávání a že si myslíme, že na něm stojí konkurenceschopnost a prosperita České republiky, není vypočítavost. Stejně tak sázka na mladou generaci, která je zárukou budoucnosti, a aktivní snaha o to, aby dostávala prostor k rozhodování, nebo sázka na regiony. To jsou všechno věci, které nejsou nahodilé, ale mají jasný hodnotový základ.

Když tady budou firmy krachovat a lidem se bude dařit hůř, tak se nebude dařit ani nám.

Měli by se vrcholoví manažeři více vyjadřovat k politickým a společenským otázkám?
Rozlišujme, protože my se snažíme být maximálně apolitičtí. To ale neznamená, že se nevyjadřujeme. Jakmile se vyjadřujete k veřejným věcem, vstupujete do politického prostoru, ať chcete, nebo ne. Já s radostí a často opakuju, že politici jsou voleni proto, aby sloužili lidem. Na to se velmi často zapomíná. V posledních letech se navíc politické strany snaží spíš negativně vymezovat vůči něčemu než definovat pozitivní program, aby řekli, čím lidem reálně pomohou, a pak ho plnili.

Jak tedy vystupování ve veřejném, respektive politickém prostoru vnímáte?
My se rádi vyjadřujeme k čemukoliv, co se týká prosperity naší společnosti a výhledu do budoucnosti. Je to náš program, protože s tímhle narativem spořitelna před dvěma sty lety vznikla. Všechna ta spořitelní družstva tehdy vznikla proto, aby posílila víru lidí ve městech a obcích v lepší budoucnost. Sociální nůžky se rozevíraly a lidé, kteří pracovali v továrnách a na polích, neměli jediný důvod věřit, že zítra bude lépe. Chodili šest dní v týdnu od rána do večera do práce, večer si dali výdělek pod polštář a doufali, že jim ho nikdo neukradne. Ale neměli důvod si myslet, že to zítra bude jinak.

Banky už sice tehdy existovaly, ale nabízely služby jen lidem, kterým něco patřilo. Tehdejším elitám došlo, že je to neudržitelné, a proto se začaly zakládat spořitelny. My na tohle navazujeme. Chceme lidem dávat důvěru a víru, že se mohou mít lépe oni, jejich děti, jejich vnuci. Jakkoliv to může znít nabubřele, je to smyslem naší existence. A pokud bychom nebyli dostatečně finančně silní a stabilní, nemohli bychom to dělat.

linkedin

Foto: CzechCrunch

Žebříček nejefektivnějších CEOs na českém LinkedInu

A když jde někdo proti tomu, aby to tak bylo, tak se ozvete?
Ve chvíli, kdy se dějí věci, které jdou jednoznačně proti tomuto našemu přesvědčení, a populistické strany lidem tvrdí, že všechno za ně zařídí a nemusejí se o nic starat, nám nezbývá než se ozvat. Formulujeme to tak, aby bylo jasné, že to není podpora konkrétní politické strany, ale zároveň aby bylo jasné, že je to podle nás postojově špatně.

Společnost je jen tak silná, jak silní jsou lidé, kteří ji tvoří. A ideálně to je vzdělaný člověk schopný kritického myšlení a schopný postarat se sám o sebe. Když někdo většině lidí začne říkat, že se o ně postará, že sociální systém je nenechá padnout, vede to k pasivitě. A to je strašně nebezpečné.

Od začátku se angažujete třeba i v projektu Druhá ekonomická transformace. To asi také souvisí s tím, co zmiňujete, že?
Transformace české ekonomiky je něco, v čem se angažuji od začátku, protože chci, aby ekonomika byla konkurenceschopná. My jsme na tom jako Česká spořitelna ostatně fatálně závislí. Když tady budou firmy krachovat a lidem se bude dařit hůř, tak se nebude dařit ani nám, protože jsme svázaní pupeční šňůrou s tím, jak se lidem daří.

Nejvlivnější CEOs na českém LinkedInu

Kteří šéfové a šéfky jsou v Česku nejvlivnější? Ve spolupráci s Future Sales přinášíme žebříček 30 osobností, jejichž příspěvky měly v roce 2024 na českém LinkedInu nejvíce zobrazení.

Podívejte se, kdo žebříček ovládl. Vedle Tomáše Salomona bodovali šéfové a šéfky Škodovky, Rohlíku, Partners nebo Czechitas.

„Vítězem v průměrném počtu impresí na jeden příspěvek mezi TOP 100 je Tomáš Salomon. Jeho obsah tak řadíme mezi ten nejefektivnější na LinkedInu v Česku. S pouhými 28 příspěvky se dokázal probojovat do TOP 10 nejvlivnějších. Jeho obsah není nahodilý, ale často součástí širších kampaní České spořitelny,“ komentuje Jiří Jambor, spoluzakladatel Future Sales.

Jak dnes v Česku vypadá spolupráce mezi byznysovými a politickými elitami? Zlepšuje se to?
Mám pocit, že na rozdíl od devadesátých let a první dekády nového milénia, kdy většina podnikatelských aktivit byla motivována hlavně tím, aby člověk sám uspěl, si stále více lidí, kteří něco vybudovali, uvědomuje, jak důležité je, v jakém prostředí se podnikání odehrává. Uvědomují si, že pokud se nebude kultivovat prostředí, tak i jejich pracně vybudovaný byznys může mít problém a nebude se rozvíjet tak rychle, jak by mohl.

Trochu jiný příběh je spolupráce mezi státem, nebo chcete-li politickou reprezentací, úřednickým aparátem a byznysovou komunitou. Tam máme pořád obrovský prostor ke zlepšení. To není o tom, kdo vyhraje, nebo že si tam někdo jde pro daňové úlevy. Jde o to kultivovat prostředí a aby podnikání mělo co nejmenší bariéry a co největší prostor, abychom měli zájem, že tady budou centrály firem, a nevytvářeli prostředí pro subdodavatelskou ekonomiku. Velmi často mám pocit, že nám státní aparát úplně nevěří.

Proč?
Často je ten přístup takový podezíravý. Proč bych měl věřit někomu z byznysové sféry, kdo se zrovna objeví ve dveřích? Podnikatel je pořád často sprosté slovo. Nechci házet všechny do jednoho pytle, jen mám pocit, že tam je prostor pro zlepšení. Když někdo stráví celý život ve státní správě, nerozumí rychlosti a způsobu, kterým funguje byznys, a naopak.

Stát skutečně nelze řídit jako firmu. Mohou se vzájemně inspirovat a pomáhat si pro jeden cíl – harmonickou, prosperující společnost. Jsem hluboce přesvědčený o tom, že vyšší přidaná hodnota vyplývá jen ze spolupráce těchto světů.

ceska-sporitelna-2

Foto: Česká spořitelna

Future Mindset Board České spořitelny

Ještě mě zajímá váš Future Mindset Board, což je uskupení šesti mladých lidí, které v letošním roce stínuje představenstvo České spořitelny. Chtěl jsem se ptát, do jaké míry je to marketingový tah a do jaké míry vaše autentické přesvědčení, ale vy už jste mi na to vlastně v zásadě odpověděl…
Myšlenka mládí vpřed rozhodně není nijak revoluční. Ale posadit šest mladých lidí do boardu, nechat je poslouchat jednání, ptát se jich na názor a chtít po nich, aby řekli, co by udělali jinak – jen ať si to každý zkusí. Nejde pouze o to, že je vezmete do debaty a vyslechnete je, ale pak třeba na základě toho, co vám řeknou, i něco změníte. Nebo je necháte rozhodnout a nést zodpovědnost, aby si uvědomili, že to má dvě strany. To je nesmírně zajímavá zkušenost a rozdíl mezi tím, když o věcech akademicky přednášíte, nebo je aplikujete v praxi.

Když jsme začali o Future Mindset Boardu mluvit, pobavilo mě, že se začaly objevovat komentáře, že je to super PR kampaň. Vlastně tomu rozumím, lidi přesvědčí, až když to skutečně odžijete, celý rok budete informovat, jak věci probíhají, a na konci ukážete, jaký to mělo výsledek. Pak třeba změní názor. My to děláme, protože tomu autenticky věříme, a pokud by to tak nebylo, lidé to rychle vycítí.

Když s vámi teď ti mladí lidé sedí v boardu, je něco, co vás překvapilo?
Je to mnoho drobností, které tou vzájemnou interakcí vznikají. Myslím si, že jsou tam aha momenty z obou stran. Už jen tím, že je nás místo šesti dvanáct řádově zvětšuje komplexitu. Příjemně mě překvapuje, jak moc jsou mladí lidé autentičtější, spontánnější a rychlejší v rozhodování, protože nemají za sebou čtyřicet let zkušeností, které jim brání dělat rozhodnutí. Ta sympatická mladická naivita je v praxi k nezaplacení.

Vždy říkám, že nejlepší rozhodnutí v životě jsem udělal s vysokou mírou naivity. Nejlépe rozhodujete o věcech, o kterých nic nevíte, protože jinak byste se pro ně často vůbec nerozhodli. Je dobré si to připomenout a na vlastní oči v těch lidech vidět, protože ve finále možná máte menší strach udělat některá rozhodnutí, která se jinak v boardu s věkovým průměrem přes padesát let dělají složitě.

Nejste tak pružní, jak by třeba někdy bylo potřeba?
Je tam šest zkušených manažerů, kteří toho mají spoustu za sebou, a když vše zkombinujete, velmi snadno to vede k paralýze, že nejste schopni rozhodnout téměř o ničem kromě věcí, které jsou nalajnované. Pro mě je to potvrzení, že zapojení mladých lidí dává smysl. Dokonce bych si někdy troufal je nechat sedět v představenstvu samotné, ať rozhodnou, a jen se zezadu dívat, aby neudělali vyloženě nějakou blbost.