Strážci Galaxie 3: Příliš dlouho tažený odvar z prvních dílů, nebo dospělé rozloučení nevážných hrdinů?

Star-Lord, Gamora, Groot, Drax... Staří známí z oblíbené série od Marvelu jsou zpět. V tomto složení nejspíš naposledy.

strazci

Foto: Falcon

Strážci Galaxie: Volume 3 dorazili do českých kin

0Zobrazit komentáře

Dnes do českých kin přiletěli Strážci Galaxie: Volume 3. A s nimi přichází i konec jedné éry. Snímek Jamese Gunna je velkým loučením s populárními superhrdiny, kteří ale dost často nejsou ani super, ani hrdinové. Přesto – tedy spíš proto – si je diváci zamilovali. Jak se nová marvelovka povedla?

Marvelovské filmové univerzum letos vstoupilo do své páté fáze. Tu v únoru odstartoval rozpačitý snímek Ant-Man a Wasp: Quantumania, který opět přiživil debaty o tom, že superhrdinská série už tolik netáhne. Jenže mravenčí muž přece jen patří mezi ty menší hrdiny, mnohem větší zkouška diváckého zájmu přichází až teď. A to rovnou v kosmickém měřítku se Strážci galaxie: Volume 3.


Lucie Černohlávková
Konečně Strážci galaxie, které nemám chuť vypnout

Přitroublá parta hrdinů, kteří žádnými hrdiny nejsou, ale nakonec se jimi přeci jen stanou (tenhle osud je totiž zkrátka nevyhnutelný), nikdy nebyla můj šálek kávy. Infantilní přehrávaný humor, kdy všichni mají být anti, na hraně vulgarity, brutální nebo hloupí, za hranou normální a slušné společnosti anebo všechno dohromady, mě akorát tak irituje a nutí mě sahat po ovladači. Všechny Strážce galaxie jsem sice viděla, ale že bych si je užila, se říct nedá.

O to příjemnější překvapení pro mě byla trojka. Finální Strážci totiž přesně na tomhle výrazně ubírají, postavy jako by dospěly – a není se co divit, už toho za sebou mají hodně –, a pozérská maska na hraně trapnosti jim tak z velké části spadla. Nemusím se tak rozčilovat a můžu se v klidu koukat.

Namísto hlášek, důrazu na to, jakými jsou všichni outsidery, a zbytečných hádek trojce dominuje snaha všechno narovnat, dovyprávět a patřičně se rozloučit. Kdo je na něco takového naladěný, má vyhráno. Hlavní dějová linka se točí kolem původu geneticky upraveného mývala Rocketa – a flashbacky do jeho minulosti patří k tomu nejlepšímu, co trojka nabízí – „svého“ se ale dočkají snad všechny postavy v čele se Star-Lordem. Sladkobolné? Ano, ale taková už loučení bývají.

Jako katalyzátor k tomu slouží další vesmírný padouch, jež v Marvelu stále tahají jako zajíce z klobouku. A tady začíná to, co bych loučícím se Strážcům galaxie vytkla. Tak jako spoustě marvelovek před nimi jim chybí příběhová originalita. Aktuální záporák sice údajně nechce ničit, ale tvořit, ve výsledku v tom však zase až takový rozdíl není. Přesvědčivý je, objevný už ale ne. Ani jeho motivace, ani jeho činy. Ani to, jak na to postavy reagují, ani to, kam je to všechno přivede.

Na druhou stranu, všechno je to opět vizuálně podmanivé. Pokud chybí přemíra nejapných hlášek (protože v nějaké formě tu samozřejmě pořád jsou, jinak by to nebyli Strážci galaxie), podivná zákoutí vesmíru tu jsou v plné parádě a James Gunn si i nadále hraje s hudbou a s do puntíku vystylovanými záběry. Dojem z toho všeho pak umocňuje fakt, že se film promítá i ve 3D, takže pokud se necháte, pohltí vás.

Verdikt? Strážci galaxie si konec svého příběhu zasloužili. Tenhle je dospělý a důstojný, co do formy navíc skutečně epický. Když nebudete hledat, co byste mohli vytknout, je to film, který si na velkém plátně užijete, i přesto – nebo možná právě proto – že nepatříte mezi skalní fanoušky. Jen nečekejte nic, co by vybočovalo z nejnovější produkce Marvelu. Já třeba často vzpomínala na posledního Thora, který mi, mimochodem, přišel uhozenější.


Michal Mančař
Lepší než Ant-Man, ale jen o mravenčí krůčky

Co se asi tak může stát ve třetím, rozlučkovém díle jedné z nejvýraznějších marvelovek o partě tak trochu loserů, ale přesto superhrdinů se srdcem ze zlata? Prakticky přesně to, co od toho očekáváte. Strážci galaxie 3 máločím překvapí. Fanoušky asi nejvíc může zaskočit jediná skutečnost, a to že vtípky a nebrání se vážně, které předchozí filmy doprovázely, tentokrát ubraly na plynu. Trilogie vrcholí, je potřeba být osudovější.

Totiž na jednu stranu se hláškování, jež infiltrovalo celé marvelovské univerzum, přejídalo, ne že ne. A nejen ve Strážcích galaxie (zdravíme Thora). Jenže znáte to, až když o něco přijdete, uvědomíte si, jak vám to chybí. A ke Guardians of the Galaxy ty pubertální žertíky patřily. Tedy až doposud. Dvě a půl hodiny novinky vyplňuje spíš barevná akce, ze které si ale zapamatujete nanejvýš tak souboj v chodbě a song od Beastie Boys. To je mimochodem jedna z mála zajímavějších scén využívajících hity minulých dekád s takovou silou jako dříve.

Jinak to ale lehce zavání odškrtáváním úkolů od vedení. Hlavně ať je tam opět poťouchlá řevnivost nevyspělých antihrdinů. Roztodivně barevné prostředí. Pár chvilek se starými známými. A nezapomeňte pětkrát připomenout, že Strážci jsou rodina… Najednou to všechno zní možná až příliš příkře, ale byť se film hodně táhne, divácky stále ještě dokáže bavit. Jen je to odvar ze známých, snadno stravitelných surovin. Akorát už to není ta celkem fresh legrace jako jednička.

S něčím novým nicméně James Gunn přece jen přišel. Třetí díl díry po humoru zaceluje až cronenbergovským (ale současně přátelsky roztomilým!) body hororem ve scénách o původu jednoho z hrdinů, chlupatého zabijáka Rocketa. Které mimochodem fungují o mnoho lépe než už velmi vlažné a několikrát opakované okamžiky v duchu „Mantis je nána a Drax zabedněný tupec a Star-Lord přerostlé děcko“. Zrod přátelství mučených laboratorních zvířat je totiž konečně něco jiného než sázka na jistotu.

I díky tomu jsou třetí Strážci galaxie větší zábava než poslední Ant-Man. A také díky tomu, že závěrečné loučení a uzavírání osobních příběhů je velmi povedené. Dokonce i ten záporák, ačkoliv prostě další z řady galaktických pseudohitlerů, je o mývalí chlup zajímavěji vyšinutější než antmanovský Kang. Ale že jsou Guardians lepší jen o pár mravenčích kroků, to už zase tak slavná zpráva není. Laťka pro podzimní představení trojice superhrdinek ve snímku Marvels bohužel není galakticky vysoko.