Šumava za kulatým oknem. Rekonstrukce přizpůsobila starou chalupu životu v drsných podmínkách

Původní dům dostal zcela nový plášť, několik velkých oken a především pořádné zateplení, díky kterému je v něm život příjemný i v zimě.

sumava-za-kulatym-oknem1

Foto: Jan Pernekr

Chalupa pouštějící Šumavu až do kuchyně

0Zobrazit komentáře

Dřív to byl dům, který nechtěl okolní přírodu příliš pouštět přes práh. Přitom se za okny rozléhá malebná šumavská krajina. Jenže vesnice Lipka u Vimperku, kde chalupa stojí, leží v nadmořské výšce 900 metrů. Hodně tu fouká a zima zalézala do domu každou škvírou. Díky rekonstrukci však dostal nedobytnou izolaci a Šumavě se otevřel skrze nová okna, v čele s velkým kulatým ve štítu. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Dřív to byl rodinný dům, ke kterému přiléhalo hospodářské zázemí. Díky rekonstrukci se celý objekt změnil k nepoznání. Z původního zbyl jen půdorys do tvaru písmene L, zdi a kamenná podezdívka. Vše ostatní je nové, navržené architektem Karlem Harazimem tak, aby dům dokázal ustát nevlídné podmínky lokality, ve které se nachází.

Kombinuje v sobě kámen a dřevo, které doplňuje bílá omítka. Dřevěná odvětrávaná fasáda je z modřínu, střecha zase z tmavého falcového plechu. Dům si vzal některé estetické prvky ze staveb ve svém okolí, ať už je to právě podobná barva dřeva jako u sousedního domu či obrys podobný jiné chalupě nedaleko.

Celkovou hmotu domu tvoří dvě křídla, každé usazené jinak v reakci na svah, ve kterém se nachází. Nižší křídlo staví na původní hospodářské části, místo dnes nabízí dílnu, technickou místnost a vinný sklípek. Díky přímému kontaktu s terénem je spodní část zdobena dřevěnou terasou.

Ve vrchní části jsou obytné prostory, které díky své poloze nabízí krásné výhledy do okolní přírody. Až do kuchyně ji propouští velké okno v obytné místnosti, ze které se dá po schodech vyjít ven do zahrady.

Dům se nebojí takto otevřít díky novému celkovému zateplení a také modernímu způsobu vytápění tepelným čerpadlem. Pokud má však člověk náladu, nebo udeří skutečně tuhá zima, lze si také dopomoci krbem na dřevo v obývacím pokoji.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ložnice spolu s dětským pokojem jsou v podkroví a charakterizují je specifická okna. Zatímco dětský pokoj dostal pásové okno ve vikýři, ložnice má krásné kulaté okno ve štítu. To je uzpůsobené tak, aby si do něj bylo možné sednout a relaxovat.

V interiéru vládne jednoduchost. Barva dřeva na stropu a některých kusech nábytku je zde kombinována se světlou bílou barvou na stěnách, kuchyňské lince či vystěrkované podlaze. Ze dřeva je také schodiště stáčející se do vrchního patra.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Přestavba nádraží Vyšehrad se blíží. Mikrobytů v něm ale bude míň, pod střechou je nahradí penthousy

Společnost Karlin Port Real Estate chce začít stavět ještě letos, k nastěhování by projekt měl být počátkem roku 2028. Mikrobytů nebude 171, ale 142.

Luboš KrečLuboš Kreč

milorad-miskovic

Foto: Archina Design / Archiv MM

Milorad Miškovič a vizualizace hlavní budovy vyšehradského nádraží

1Zobrazit komentáře

Pohled na vyšehradské železniční nádraží je už řadu let hodně bezútěšný. Objekt, který projektoval podobně jako Obecní dům na Náměstí republiky Antonín Balšánek, chátrá už několik dekád. Ještě letos by se ale mělo začít s jeho přestavbou – očekává to majitel objektu, známý developer Milorad Miškovič. A nejpozději v roce 2028 se do něj mají nastěhovat noví majitelé, v budově a jejím okolí totiž vznikne na 150 bytů.

Miškovič, vlivná figura pražské developerské scény, získal projekt včetně nádražní budovy loni touto dobou. Koupil jej se stavebním povolením, následně ale přistoupil k jeho úpravám, mimo jiné i pod tlakem památkářů. Očekává ale, že i od nich už  v nejbližších dnech dostane poslední chybějící souhlasné stanovisko, aby mohl začít stavět.

„Objekt nádražní budovy jsme nicméně na základě připomínek památkářů opakovaně předělali, takže věřím, že nejpozději během března dostaneme kladné stanovisko i od nich. Jelikož jsme projekt koupili s platným stavebním povolením, jakmile toto uzavřeme, stavební úřad vydá stavební změnu před dokončením a my vysoutěžíme generálního dodavatele. K nastěhování by to mohlo být začátkem roku 2028,“ říká Miškovič v obsáhlém rozhovoru, který na CzechCrunchi vyjde v pondělí.

V původních plánech se počítalo s tím, že podél nádražní budovy vyrostou další dvě několikapatrové stavby a že nabídnou celkem 171 malometrážních – byť prémiových – bytů. Nakonec to podle Miškoviče bude vypadat trochu jinak – vedle mikrobytů dojde totiž i na luxusní penthousy.

„Jak jsme se s projektem víc a víc seznamovali a sžívali se i s lokalitou, dospěli jsme s architektem k tomu, že v nejvyšších patrech všech tří objektů nebudou mikrobyty, ale velkolepé penthousy. Budou z nich výhledy na náplavku, na Vyšehrad, bude to velmi atraktivní. To by přece byla škoda, abychom tam nechali jen mikrobyty,“ uvedl pro CzechCrunch podnikatel, který byl jedním z klíčových hybatelů přeměny Karlína ze zanedbané lokality v atraktivní a drahou pražskou čtvrť.

To, že se má jednat primárně o mikrobyty, nijak nebrání tomu, aby Miškovič a spol. pojali projekt velkoryse – v každé budově, které budou vzájemně propojené pasarelou, tedy jakýmsi tunelem, bude recepce, přičemž ta v centrální nádražní stavbě bude nejvelkorysejší. Podle vizualizací má připomínat spíše lobby luxusních hotelů. V jejím středu pak bude rozměrná plastika okřídleného kola, což je historický symbol československých drah.

Jak jde ale noblesní zázemí dohromady s malometrážními byty? „Chceme, aby se lidé ve veřejných prostorech potkávali, aby v nich byli rádi, aby na ně dělaly dojem,“ vysvětluje Miškovič, kterému s úpravou projektu pomáhá architekt Ivo Nahálka z ateliéru Archina, který s původně černohorským byznysmenem spolupracoval už třeba na přestavbě Paláce Karlín na rohu Křižíkovy a Thámovy ulice a který se podílel i na kontroverzním vinohradském hotelu Don Giovanni.

Harmonogram přestavby vyšehradského nádraží je takový, že ještě letos by se mělo začít stavět, náklady se mají pohybovat kolem miliardy korun. Hotovo by mělo být na konci roku 2027 a první majitelé, resp. nájemníci by se mohli stěhovat na počátku roku 2028.

Celkem v projektu vznikne 142 malometrážních bytů, zhruba desítka luxusních apartmánů a také dvě restaurace a kavárny a desítka obchodních prostor. Pod jednou z budov vznikne i 51 parkovacích míst.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox