Taxikář kurýrem? Liftago a Alza ukázaly, jak může sdílení dat pomoci dopravě ve městě
Města jsou zahlcená auty, čímž trpí prakticky všichni jejich obyvatelé. Je navíc zřejmé, že valná většina aut není využita naplno a automobilová doprava po městě je neefektivní. Svůj díl viny na přeplněných ulicích nesou i služby přepravující pasažéry či zboží a lidé z oboru proto hledají cesty, jak efektivitu a vytíženost aut zvýšit.
Zajímavou případovou studii, která ukazuje, jak může sdílení dat a jejich správné pochopení vést ke zvyšování efektivity při pohybu po městě, spolu minulý týden v budově pražského Centra architektury a městského plánování (CAMP) odprezentovali šéf přepravní aplikace Liftago Ondřej Krátký a Tomáš Havryluk z největšího českého e-shopu Alza.cz. Data obou firem ukázala, že kdyby byla lépe využívána auta, která již jsou na silnici a jedou konkrétní trasu, městu by se mohlo značně ulevit. Trasy taxikářů a kurýrů se totiž mnohdy shodují.
Potenciál v kombinaci přepravy lidí i zboží
Hlavní slovo měl Ondřej Krátký, který stojí v čele platformy Liftago, jež funguje podobně jako třeba Uber či Bolt a sdružuje licencované taxikáře. Podobně jako mnoho dalších oborů, i taxikářské řemeslo má přes den různé výkyvy a řidiči nejsou po celý den vytíženi rovnoměrně. Stejně tak není vždy plně obsazen jejich vůz a ve světě se tedy již různě experimentuje s různými formami utilizace vozů a řidičů přepravních služeb.
Může jít o tzv. carpooling, kdy stejnou cestu sdílí více pasažérů a o jízdné se tedy podělí, nebo o delivery pooling, kdy je volná kapacita vozu využita pro převoz zásilky, což opět zlevní přepravu jak pro pasažéra, tak pro adresáta zboží. Není to ale tak, že by balík a pasažér museli nutně jet spolu. Taxikáři se mohou rozhodnout si přivydělat rozvozem zboží také v momentech, kdy je poptávka ze strany lidí nízká a řidič by tak zbytečně čekal na zákazníka.
Ať tak či onak, Liftago v kombinaci přepravy lidí a zboží vidí potenciál a postupně přichází s aktivitami, které to dokládají. Již v březnu firma oznámila spolupráci se Zásilkovnou, v rámci které řidiči Liftaga přivezou balík z e-shopu až k zákazníkovi do 90 minut. Liftago má navíc zájem o mnohem širší spolupráci na poli městské logistiky. Ve spolupráci s Alzou a Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) nechalo zpracovat data o pohybu řidičů Liftaga v průběhu dne a data Alzy o místech doručení zásilek po Praze, aby se mohlo zkoumat, kde možná spolupráce dává smysl.
Taxikáři i kurýři jezdí stejným směrem
Efektní vizualizace IPR vycházející z první sady nasdílených přepravních a logistických dat ukázaly, že volné kapacity řidičů Liftaga mimo „špičku“ se kryjí s poptávkou Alzy pro doručování zásilek. V době dopravní špičky navíc mohou taxikáři stejným směrem odvézt zásilky i pasažéry naráz. Pokud by firmy na základě data lépe spolupracovaly a auta by se díky tomu pohybovala efektivněji, městu by se dle Ondřeje Krátkého výrazně ulevilo.
„V současnosti je situace taková, že jak e-commerce, tak samotné taxislužby kvůli nárůstu byznysu přidávají do ulic víc a víc aut, která nejsou po celou dobu plně vytížená. Spolupráce se Zásilkovnou nám umožnila vytvořit API pro zásilky, přes které může kapacitu taxikářů využívat jakýkoliv e-commerce hráč ve všech městech, kde Liftago působí,“ popisuje konkrétní kroky Liftaga v této oblasti Ondřej Krátký.
„Právě analýza poptávky Liftaga a Alzy totiž naznačuje, že taxikáři naší platformy mohou odbavit velkou část zásilek e-commerce nebo zredukovat potřebné množství kurýrů v ulicích,“ vysvětluje Krátký a dodává, že v dopravně nejzatíženějších částech města až v 85 % případů zároveň jede stejným směrem taxikář Liftaga i kurýr s balíčkem Alzy.
Jak už to ale u dobrého byznysového nápadu bývá, koncept, který kombinuje přepravu lidí a zásilek, čímž lépe vytěžuje taxikáře, není výhrou jen pro životní prostředí a dopravu ve městě. Jedná se také o dobrou obchodní příležitost pro samotné taxikáře i provozovatele platformy, který má z každé jízdy a doručení provizi. Vydělá ale také zákazník.
Taxikáři ve službách e-shopů totiž otevírají možnosti pro rozvoz i v časech, kdy e-commerce standardně zásilky nerozváží, tedy například o víkendech či v pozdních večerních hodinách. Síla trhu zde navíc může sama o sobě optimalizovat vytížení řidičů. V hlušších místech, kdy nejsou taxíky příliš využívány, mohou e-shopy promovat rozvozová okna, která taxislužbu vytíží právě ve „hluchých“ časech, a tím stáhnout komerční přepravu zboží do časů mimo dopravní špičky.
Sdílení dat pomáhá rozvoji města
Prezentace v Centru architektury a městského plánování ale nebyla jen o jedné konkrétní spolupráci komerčních subjektů, které se rozhodly zužitkovat data, jež shromažďují. Vystoupení mělo za cíl především ukázat, že data jsou mocným nástrojem, který může v rukou správných lidí výrazně zvyšovat efektivitu, vytvářet obchodní příležitosti a pomoci městu i všem jeho obyvatelům, kteří v něm žijí a denně se jím pohybují
To potvrzuje i primátor Prahy Zdeněk Hřib, který do CAMPu rovněž dorazil. „Při provozu města vznikají data, která je možné anonymizovaně využívat ke zlepšení situace, v tomto případě té dopravní. Sdílení dat jednoznačně podporuji, je podstatou moderních chytrých měst,“ komentoval Hřib prezentované výsledky.
Firmy mohou svá data sdílet s IPR a přispívat tak k rozvoji města v různých oblastech. Ochota firem data sdílet se ale liší a velmi závisí na jejich chuti, potřebě nebo motivaci s Prahou či IPR spolupracovat. „Liftago je jednou z nejaktivnějších firem, co se týče zájmu o datové sdílení, častěji se setkáváme se snahou firem data nabízet komerčně. Obecně se ale situace mění a možností přibývá,“ komentuje Jiří Čtyroký, ředitel Sekce prostorových informací IPR.
Nastavení firem v tomto směru se tedy snad mění a město by postupem času mohlo získávat více užitečných dat. Dokazuje to i právě datový příspěvek Alzy a komentář Tomáš Havryluka, místopředsedy jejího představenstva. „První reakce jednotlivců i firem ke sdílení dat je opatrná. Člověk vždy přemýšlí, než je dá z ruky, ale hodnota, kterou lze vytěžit, je mnohem větší.“
Hodnotu dat potvrzuje i Jiří Čtyroký z IPR: „Pro IPR jsou tato data zajímavá hlavně pro analýzy pro územní a dopravní plánování, umožní nám totiž vidět chování v území z jiných úhlů a pomůže nám to vysvětlit některé fenomény, které jinak spíše tušíme, nebo o nich ani nevíme. Současně nám to může pomoci najít nové způsoby řešení. Nová data jsou samozřejmě vždy jen doplňkem, ale mnohdy velmi zajímavým.“
Přesto, že data soukromých společností mohou mít pro město velký význam a posouvat ho kupředu, Jiří Čtyroký není zastáncem myšlenky, aby bylo sdílení povinné. „Myšlenka povinného sdílení dat není dle mého názoru správná cesta, zejména ne ve vztahu k soukromým firmám. Potenciál sdílení musí být založen na pozitivní motivaci vzájemné výhodnosti. Firmy mohou z principu sdílet jen taková data, jejichž uvolnění je nepoškodí. U veřejných subjektů je to trochu jiná otázka, ale jsem přesvědčen, že ani tady není produktivní sdílet všechno, co má podobu dat,“ doplňuje Čtyřoký.
Cyklostezky, stojany či krátkodobá stání pro kurýry
A kde mohou data pomoci? V rámci diskuze s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem a náměstkem pro dopravu Adamem Scheinherrem zaznělo, že data nově sdílí například společnost Lime, která v Praze funguje od loňského roku. Provozovatelé sdílených koloběžek či kol totiž mohou sdílením anonymizovaných dat o pohybu svých uživatelů přispět k podloženému budování infrastruktury pro cyklisty a speciálních stojanů či parkovišť na těch nejvhodnějších místech. O údaje o pohybu svých kol se v minulosti podělila i největší česká bikesharingová společnost Rekola.
Data s IPR sdílí rovněž logistické společnosti jako například DoDo. „Institutu plánování a rozvoje jsme poskytli data o pohybu našich kurýrů, která mohou být dobře využita při budování dopravní infrastruktury. Městské logistice může výrazně pomoci například budování krátkodobých stání pro vyložení zásilky a díky datům, jako jsou ta od nás, může město tato místa budovat skutečně tam, kde jsou nejvíc potřeba,“ popisuje Michal Menšík, CEO startupu DoDo, který se právě na efektivní městskou logistiku zaměřuje.
Jak bylo patrné z příspěvků všech zúčastněných v CAMPu, data mají velkou sílu. Skvělou zprávou navíc je, že město má své odborníky, kteří jsou data soukromých společností schopni využít a interpretovat. To pro hlavní město znamená slušnou vyhlídku, že se infrastruktura bude vyvíjet skutečně účelně a na základě podkladů, které by město v takto komplexní podobě nemělo samo o sobě nikdy šanci získat.