Propad o sedm procent. Propad o patnáct procent. Propad o tři procenta. Taková čísla vidíme, pokud se podíváme na vývoj ceny akcií největších technologických firem od začátku letošního roku. A to i přesto, že všichni největší hráči v posledních týdnech zveřejnili své hospodářské výsledky a jako celek byly tyto výsledky skutečně excelentní. Zisky firem z takzvané Magnificent 7, jak se označují Nvidia, Apple, Alphabet, Microsoft, Amazon, Meta a Tesla, vzrostly o 27 procent, zatímco u zbytku indexu S&P 500 to bylo přibližně o deset procent. Společnosti navíc přidaly několik velmi pozitivních komentářů a výhledů. Co se tedy na trhu přesně děje?

Microsoft vykázal rekordní nárůst objednávek v oblasti cloudu, Alphabet zase výrazně zrychlil tempo růstu svých cloudových služeb. Apple překvapil skvělými čísly prodejů iPhonů, a to i na čínském trhu. Nvidia doručila vynikající výsledky doplněné o velmi optimistický výhled do budoucna. Pozadu nezůstala ani Meta nebo Amazon. Jedinou výjimkou s vyloženě slabými výsledky byla Tesla. U ní však investoři dlouhodobě nesledují ani tak aktuální prodeje aut jako spíše ambici prosadit plně autonomní řízení a uvedení robotů do běžného života.

Čistě objektivně lze tedy říci, že velcí technologičtí hráči jako celek překonali očekávání a daří se jim. Přesto toto uskupení od začátku roku na burze oslabuje o zhruba 7,2 procenta, zatímco index S&P 500 ztrácí jen přibližně 1,3 procenta. Akciím „magické sedmičky“ se tedy aktuálně vede výrazně hůře než zbytku trhu.

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj indexu S&P 500 a vybraných akcií od začátku roku

Konkrétní důvod se hledá jen stěží, pravděpodobně jde o kombinaci několika faktorů. Tím prvním jsou strmě rostoucí kapitálové výdaje (capex), tedy investice do fyzické infrastruktury, zejména do AI čipů. Aby si firmy udržely dominanci v oblasti umělé inteligence, musí od Nvidie a dalších nakupovat extrémně drahé vybavení.

Investiční výdaje Microsoftu mají letos vzrůst o 41 procent na 118 miliard dolarů, u Mety o 73 procent na 125 miliard, u Alphabetu o 97 procent na 180 miliard a u Amazonu dokonce o 60 procent na závratných 200 miliard dolarů. To jsou násobky částek, které tyto firmy investovaly ještě před pár lety. Celkové výdaje největších technologických firem mají letos podle odhadů přesáhnout 600 miliard dolarů (v přepočtu 12,5 bilionu korun), což je naprosto bezprecedentní hodnota.

Velké technologické firmy si zkrátka nemohou dovolit investice podcenit. Raději budou investovat více, než je nutné, než aby riskovaly, že v tomto závodě začnou zaostávat. Před pár lety investoři takové zprávy vítali, protože doufali v rychlou monetizaci AI nástrojů. To se však zatím v očekávaném měřítku neděje. Tyto investice sice už nyní pomáhají zvyšovat tržby a zisky, ale navýšení je stále výrazně nižší než objem prostředků, které do umělé inteligence proudí. Výjimkou je samozřejmě Nvidia, která tyto čipy ostatním prodává.

Investoři se proto začínají ptát, kdy konečně uvidí masivní nárůst zisků, respektive jasné důkazy o vysoké návratnosti investic do AI. Trpělivost trhu není nekonečná. Domnívám se, že se firmy budou muset během letošního roku při zveřejňování výsledků mnohem více soustředit na to, jak tuto návratnost akcionářům odkomunikovat. Pokud budou i nadále pouze oznamovat, jak se v miliardových výdajích předhánějí, mohlo by to část investorů odradit a vést k dalšímu oslabování akcií.

Firmám jako Microsoft, Alphabet, Amazon a Meta tyto investice výrazně snižují volné cash flow. Big Tech byl dlouhá léta synonymem pro stroje na hotovost, kterou firmy využívaly k akvizicím, výplatě dividend, zpětným odkupům akcií (buybackům) nebo k budování obrovských finančních rezerv. To byly hlavní důvody, proč do nich lidé investovali. Teď se však situace mění – firmy peníze raději utrácejí za čipy, než aby je vracely akcionářům.

Objem zpětných odkupů je ve srovnání s minulostí výrazně nižší, což znamená, že akcionáři dostávají zpět méně peněz. Některým firmám už dokonce nestačí ani vlastní zdroje a rozhodly se navýšit své zadlužení. To zásadně mění vnímání společností, které v posledních letech rozhodně nedostatkem hotovosti netrpěly. Příkladem je Alphabet, který nedávno investorům nabídl nové dluhopisy.

Končí tedy éra dominance velkých technologických firem? Osobně si to rozhodně nemyslím (skutečnou odpověď se stejně dozvíme až za pár let), spíše předpokládám opak. Momentálně jsme se však po období přehnaných očekávání zřejmě dostali do fáze střízlivější racionalizace. Pokud se na situaci podívám objektivně, zmíněná čtveřice firem si skutečně nemůže dovolit v oblasti AI zaspat. Pozitivní je, že téměř celý tento investiční boom jsou firmy schopny financovat ze svých silných a zavedených byznysů.

I v nejhorším scénáři – tedy pokud by se ukázalo, že umělá inteligence je do nějaké míry bublina – se stane pouze to, že akcionáři dostanou pár let méně peněz na dividendách a zpětných odkupech. Na druhé straně se ale můžeme dočkat toho, že AI skutečně přinese největší revoluci našich životů. Pro technologické obry by to byla obrovská příležitost, jak svou už tak silnou pozici na trhu definitivně upevnit. Já osobně jsem s těmito investicemi v pohodě, přesto je však třeba se připravit na to, že trh dokáže být nevypočitatelný a korekce technologických akcií ještě nemusí být u konce.