„Byla to jízda.“ Tak shrnuje Kamil Levinský první rok fungování Jet Venture 1, venture kapitálového fondu investiční skupiny Jet Investment. Kromě procesního založení fondu kvalifikovaných investorů, registrace u ČNB a zahájení fundraisingu se fondu podařilo realizovat i prvních šest investic. „Nečekali jsme ani na první close a investovali rovnou z vlastních peněz,“ popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch Levinský, který vede čtyřčlenný tým využívající zázemí mateřské skupiny.

Fond Jet Venture 1 cílí na velikost padesát milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun) a už po prvním kole fundraisingu má k dispozici přes třicet milionů eur. Do dnešního dne fond zainvestoval devět a půl milionu eur a jeho portfolio je různorodé – od digitální továrny Partory přes platformu na náhradní díly IAG, chytrou správu kontraktů Cequence a datovou platformu Boost.space až po německý deep tech Headmade Materials, který umí tisknout titan na 3D tiskárnách. Nejnovější investici pak fond vložil do startupu Digicust, který automatizuje celní deklarace pomocí umělé inteligence.

Levinský vidí klíč k úspěchu kapitálových fondů nejen ve správné valuaci zainvestovaných společností, ale i v důrazu na reálný byznys a hledání cest k zisku. „Byli jsme někdy v šoku, co se ve startupech reportovalo. My jdeme hodně po aktuálních číslech, po marži,“ říká. V rozhovoru vysvětluje, proč je u firem hrubá marže často důležitější než obrat a také podle jakých metrik by měli investoři hodnotit úspěšnost private equity a venture kapitálových fondů.

Máte za sebou první rok fondu Jet Venture 1. Jaké je vaše shrnutí?
Byla to jízda. Nastavovali jsme kompletně nový fond, všechno vznikalo za pochodu. Procesy, registrace u České národní banky, budování týmu, fundraising a rovnou také první investice. Nečekali jsme ani na první close (první uzavření fondu pro investory – pozn. redakce), ale investovali jsme rovnou z vlastních peněz. Jedeme od začátku na plný plyn.

Cílová velikost fondu je 50 milionů eur. Jak jste na tom po prvním roce?
Ano, tam směřujeme. V prvním kole fundraisingu jsme plánovali vybrat dvacet, možná pětadvacet milionů eur, nakonec nám investoři dali přes třicet milionů, takže jsme nad očekáváním. Z toho máme aktuálně zainvestovaných zhruba devět a půl milionu eur rozdělených do šesti společností, což odpovídá naší ideální velikosti ticketu, kdy se chceme u jedné investice pohybovat mezi jedním a dvěma miliony eur. Plánujeme přidat dalších šest investic v příštím roce a stejný počet pak i v roce 2027, abychom naplnili cíl osmnácti firem. Cílové velikosti fondu padesát milionů eur bychom měli dosáhnout v průběhu roku 2026.

Foto: CzechCrunch / Martin Doležal

Levinský dříve působil ve vedení Českých Radiokomunikací, které provedl transformací na digitální vysílání

U venture kapitálového fondu je rok krátká doba na nějaké větší zhodnocení, ale zkusme to. U nejstarší investice, Partory, jste dřív zmiňoval, že se blíží bodu zvratu. Jak se firmě daří teď? A jaká je vaše role jako investora poskytujícího „chytré peníze“?
Jsme velmi aktivní investor. Předtím byla Partory řízená s cílem maximalizace tržeb a my jsme přišli jako první investor, který netlačil růst za každou cenu. Zaměřujeme se na ziskovost a po vedení chceme maximalizovat hrubou marži, protože nevidíme smysl v generování tržeb na zakázkách, které si na sebe nevydělají. Marže je kritická, protože z ní platíte lidi i další náklady. Už začátkem příštího roku by Partory mělo dosáhnout bodu zvratu a rovnováhy cash flow.

To znamená, že společnostem v portfoliu saháte do finančního řízení?
Často do startupů s sebou bereme našeho frakčního finančního ředitele, který pomáhá nastavit reportování kvalitních a spolehlivých finančních dat. Byli jsme někdy v šoku, co se dříve ve startupech reportovalo. Kolik čísel tam chybělo. Většinou se řešily tržní výhledy, produktové updaty, ale my jdeme hodně po finančním reportingu. A ten často neměl ani základní datové zázemí, protože zakladatelé byli techničtí odborníci nebo obchodníci.

Jaké jsou výsledky dalších firem v portfoliu?
U IAG (International Automotive Group) vnímáme extrémně silný tým a také meziroční růst o 30 až 40 procent. Trh s náhradními díly navíc poroste dál, protože se prodlužuje průměrný věk vozových parků po celé Evropě. Líbí se nám jejich byznysový model s nízkými kapitálovými náklady – je to takzvaný asset-light model. Kombinují digitální platformu s nabídkou od mnoha dodavatelů a k tomu servisní síť pomocí franšízantů. Pro servisy je klíčové, že díly dostanou do druhého dne, v jedné dodávce a na jedné faktuře. Pomohli jsme jim s finančním řízením pracovního kapitálu, abychom dokázali plánovat cash flow.

U Cequence, což je platforma pro správu životního cyklu smluv pomocí umělé inteligence, je příběh úplně jiný. Tahle firma roste mnohem rychleji, teď je to meziročně nějakých 150 procent. Dostali jsme se tam v relativně brzké fázi – dostali peníze na rozvoj, aby mohli aktivně jezdit na veletrhy, a přes naše kontakty a portfolio firmy ze skupiny Jet Investment jsme Cequence pomohli otevřít dveře do velkých firem.

V portfoliu máte i německý deep tech Headmade Materials. To je trochu jiná káva než softwarové startupy. Proč jste se pro něj rozhodli?
Deep tech je pro nás často těžko uchopitelný, protože obvykle vyžaduje několikaletý komplikovaný výzkum. Na Headmade jsme narazili v momentě, kdy se jim podařilo najít product-market fit. Když to hodně zjednoduším, přišli na to, jak tisknout kovové díly na tiskárnách určených primárně k 3D tisku plastových dílů. Kovový prášek obalí polymerem, tiskárna ho díky tomu vnímá jako plast a tiskne s 80procentní úsporou energie oproti jiným způsobům zpracování kovových dílů. Pak se polymer rozpustí a díl jde do pece.

Zjistili, že největší potenciál mají u extrémně těžko obrobitelných kovů jako wolfram, molybden a titan. Pomocí této technologie dokáže Headmade Materials vyrábět kovové díly za bezkonkurenční náklady. Pro nás jako venture investora je zajímavé, že jejich primární focus není samotná výroba, ale prodej vstupního kovového prášku. Aktuálně je cílem začít budovat servisní centra ve Spojených státech a Asii, pro která se Headmade stane dodavatelem inovativního materiálu.

Poslední investicí je český Boost.space a rakouský Digicust. Oba startupy připravují podniky na éru umělé inteligence, ale každý z úplně jiné strany. Nejsou to jen buzzwordy?
Vůbec ne. Boost.space je startup, který vytváří úplně novou datovou kategorii. Firmy dnes generují obrovské objemy dat v desítkách systémů – CRM, ERP, ticketing, e-commerce, logistika –, které spolu vůbec „nemluví“. Boost.space tato data sjednotí, synchronizuje a vytvoří z nich konzistentní datovou vrstvu, na které může AI konečně pracovat naplno. Právě tohle je klíč k reálné produktivitě, ne jen k hezkým prezentacím. Do Boost.space jsme investovali mimo jiné proto, abychom firmě pomohli expandovat do USA, kde je po podobných řešeních obrovská poptávka.

Naše nejnovější investice je Digicust – rakouská firma automatizující celní deklarace pomocí AI. Oblast, která je extrémně regulovaná, nákladná a pořád plná ruční práce. Digicust dokáže celý proces digitalizovat a automatizovat až o 90 procent, čímž zásadně šetří čas i peníze velkým logistickým hráčům. Je to přesně ten typ nenápadné, ale vysoce škálovatelné infrastruktury, která má potenciál růst globálně.

Jak těžké je dnes najít dobrý deal za dobrou cenu? Držíte se jen Česka?
Extrémně si vybíráme a spoustu příležitostí odmítáme. Držíme se regionu, který jsme nazvali „průmyslové srdce Evropy“, tedy Česká republika a sousedící země. Headmade Materials je z Německa, ale byl za dobrou valuaci. Německé příležitosti jsou jinak za násobně vyšší valuace, než jsme ochotni platit. Jsme také extrémně důslední v due diligence, hlavně té technické. Nechceme firmu, která má velký technický dluh a nejde kvůli tomu jednoduše škálovat.

V Evropě je velkým tématem defense tech a zbrojní průmysl. Hledáte i v této oblasti?
Nás zajímá pouze dvojí užití, čistě defense neděláme. Nehledáme startup, který dělá bojové drony bez civilního využití, ale například Partory má mezi zákazníky defense firmy, což je jeden z motorů růstu. Jinak ale hledáme například technologie, které firmám umožní flexibilně přeorientovávat výrobu.

Když mluvíme o ocenění společností, jak reportujete investorům výsledky fondu? U venture kapitálu je těžké vidět reálný výnos, dokud není exit. Jak mají investoři hodnotit, jestli je fond úspěšný?
Cílíme na 25 procent vnitřního výnosového procenta (IRR). Ve venture kapitálu to funguje tak, že startupy držíme v ceně, za kterou jsme je koupili. Přeceníme je pouze tehdy, když projdou novým kolem financování za novou hodnotu. Veškerý výnos je tedy po dobu životnosti fondu teoretický, dokud nedojde na exit.

A co sledovat v průběhu fungování fondu?
Investora v průběhu životnosti fondu zajímají dvě metriky. První je MOIC, tedy násobek investovaného kapitálu, což je čistě teoretická hodnota. Když bude mít fond 2,5x, znamená to, že firmy v portfoliu teď mají 2,5násobnou hodnotu. Druhou, důležitější metrikou je DPI (Distribution to Paid-in Capital). Ta říká, kolik peněz už jsme reálně distribuovali investorům zpět.

Ideální scénář je, když se fondu podaří rychlý exit a vrátí investorům to, co do fondu vložili. Když je DPI jedna, všechny další investice ve fondu už tvoří čistý zisk. Bohužel je tu mnoho fondů, které investovaly ve špičce v letech 2021 a 2022 za vysoké valuace, teoretickou hodnotu MOIC vykazují nadále vysokou, ale DPI mají zanedbatelnou. Pravdu se dozvíme až při prodeji jejich portfolia.

Zmínil jste zázemí Jet Investment. Nedávno otevřeli nový private equity fond Jet 4. Jaká je mezi vámi, tedy venture kapitálem, a private equity fondy ve skupině synergie?
My investujeme do mladých, dynamicky se rozvíjejících startupů, které často nejsou soběstačné. Fondy Jet 2, 3 i nový 4 investují do solidních velkých společností, které jsou profitabilní.

Překryv tam tedy prakticky není. Synergie je v tom, že si umíme sáhnout do expertízy, kterou Jet Investment za 27 let na trhu má. Když nám přijde nabídka na investici do firmy, která řeší 3D tisk kovových dílů, víme, komu zavolat, aby nám zhodnotil, jestli taková technologie dává smysl.

Před rokem jste v rozhovoru pro CzechCrunch mluvil o Česku jako o „ekonomickém skanzenu“. Pořád to platí, nebo vidíte za ten rok nějaký posun?
Pořád platí, že zde máme nedostatek kapitálu na série A a následná investiční kola. Startupy, které chtějí udělat dobrou sérii A, musí často za moře, protože v Česku je velmi málo fondů, které by áčko dokázaly udělat samy.

Ale vnímám posun. Podařilo se uzákonit program zaměstnaneckých akcií (ESOP). To je velmi pozitivní zpráva a konečně je to nastaveno správně – příjmy daníte až v momentě, kdy akcie prodáte, ne když jsou vám přiděleny, neplatíte z nich sociální a zdravotní pojištění. Důležitý je i vznik České startupové asociace, která reprezentuje náš svět v politické realitě. A pár bodů, které by startupům výrazně pomohly, vidím i v programovém prohlášení nové vlády.

Co například?
Průlom by byl zejména startupový zákon. Dal by startupům možnost najmout kontraktory bez strachu, že na ně vletí úředníci kvůli švarcsystému. Zavedl by daňové prázdniny, umožnil angel investorům, aby si mohli investice odečíst z daňového základu podobně jako úroky z hypotéky, u kterých to je standard. Uvidíme, co z toho se povede prosadit.

Vypadá to, že za sebou máte náročný rok. Baví vás to?
Extrémně, neustále se učím nové věci. A já se rád učím.