Od každého jsem slýchával, že jeho koncerty umí diváky strhnout – nejen hudebně, ale i celkovou atmosférou plnou světel, laserů, dýmů, ohňů a nápaditých komparzistů. Ostatně je to The Weeknd, jeden z nejslavnějších zpěváků desetiletí, který má nespočet chytlavých skladeb, jež neudrží nikoho v sedačce, natož v pozoru na jednom místě. Dorazil jsem proto včera do pražských Letňan s velkým očekáváním. A dočkal se jeho překonání.

Na vystoupení se podle čísel pořadatelů sjelo zhruba šedesát tisíc lidí. Očekávalo se o nějakých patnáct tisíc platících více. Za slabší, byť i tak úctyhodnou účastí ale mohlo stát i nepříznivé počasí, kdy člověk nevěděl, kdy ho zkropí letní deštík nebo kdy bude moci smotat svou průhlednou pláštěnku zpátky do tašky. Takový dav ale i tak už dokáže dělat divy. Seismografy nicméně zemětřesení nezaznamenaly, tudíž v tomto má Taylor Swift pořád navrch.

Dorazil jsem pár desítek minut před startem, vystoupení předskokanů v podobě Mikea Deana a Kaytranady jsem tudíž neviděl, ale nedělal jsem si s tím velkou hlavu – přijel jsem hlavně za rodákem z předměstí kanadského Toronta, který utekl z domova v polorozpadlé dodávce, aby se o několik let později stal globální hvězdou a jediným umělcem, který na Spotify prolomil hranici sta milionů posluchačů za měsíc.

Na poslední chvíli jsem se snažil zorientovat v blátem podmáčeném areálu a hledal vstup na tribunu, nakonec jsem zamířil co nejblíže pódiu na vyvýšenou plošinu, kterou měla pod taktovkou kryptoměnová burza Binance. Právě ta zpěvákovo globální turné podporuje a mimo jiné se snaží podporovat i jeho humanitární aktivity, jmenovitě potravinový fond. Proto Binance vyrukovala se speciálními NFT tokeny, přes které do něj kupující mohou přispět. Samotné Binance do fondu poslalo dva miliony dolarů (44 milionů korun).

Jakmile jsem na místo, které bylo pár desítek metrů od pódia a nabízelo tak lepší výhled, dorazil, show už začínala – a euforie postupně najížděla. Najednou jsem viděl, jak velký dav na koncert dorazil. A jak natěšený ve skutečnosti byl. Pro mnohé muselo o jít o životní zážitek. A vlastně se ani není čemu divit, protože to, co The Weeknd nakonec předvedl, mělo všechno.

Dvě hodiny hudebního ráje

The Weeknd přivezl do Prahy světové představení – a bylo to znát ve všech směrech. Stačilo se podívat na stage design, kterému dominovalo plastické panorama města, kde pozorní diváci poznali i několik významných staveb. Třeba CN Tower v Torontu, Empire State Building v New Yorku nebo katedrálu svatého Pavla v Londýně. Od něj se molo táhlo desítky metrů mezi diváky a na jeho konci se tyčila majestátní socha ženy.

Zpočátku jsem měl problém si hlavu nastavit tak, abych vnímal jak vizuální stránku koncertu, tak tu hudební. Opravdu to byl útok na všechny smysly – a na intenzitě tomu přidávaly laserové a pyrotechnické efekty, které písničky doplňovaly. The Weeknd přijel do Česka především s novějšími deskami Dawn FM z roku 2022 a After Hours z roku 2020, se kterými ostatně objíždí celý svět, ale pro původní fanoušky zahrál i několik starších skladeb.

Foto: Ema Ižvoltová/Bee Content

The Weeknd a panorama města za ním

Když tedy odehrál The Hills z Beauty Behind the Madness z roku 2015 nebo Party Monster ze sedm let starého alba Starboy, desítky tisíc lidí přede mnou i za mnou byly naprosto u vytržení. Coby nepříliš velký fanoušek hudebních koncertů pod otevřeným nebem jsem měl strach z nazvučení celé show, ale i tady se mé obavy ukázaly jako liché. Od začátku do konce to hrálo tak, jak mělo, a zpěvákovi šlo rozumět každé slovo.

Pro fajnšmekry vytáhl z repertoáru i několik pomalejších písniček, u kterých se dav jen pohupoval s rozzářenými telefony nad hlavami. Koncert tedy nebyl jen zběsilou jízdou plnou rychlých a melodicky diktujících skladeb. The Weeknd to ideálně vyvážil. Také dal prostor nahrávkám, v rámci kterých spolupracoval s jinými interprety, například s rapperem Drakem – Crew Love.

Za vrchol ale považuji Blinding Lights, ohromný hit, který má jen na YouTube skoro čtvrt miliardy zhlédnutí. Euforie třískala ze všech stran – lasery střílely do diváků i na oblohu, skandování a tancování fanoušků doplňovaly blikající náramky, které dostaly u vstupu, a The Weeknd v bílém hábitu zkrátka a jednoduše udával směr. Dav dělal vše za něj. Navíc jsem poprvé více ucítil, jak se plošina pode mnou otřásá.

Těžko na celé show hledat nějaká negativa. Určitě by se našla, nic není nikdy perfektní, ale troufnu si říct, že drtivá většina přihlížejících by je ani nepostřehla – atmosféra byla totiž natolik silná, že se ji z hlavy nedařilo dostat ani hodiny po skončení koncertu. Obzvlášť těm, kteří měli to štěstí si s Kanaďanem zazpívat, když v jistém momentu slezl z mola a fanouškům zprostředkoval zážitek, na který v životě nezapomenou.

Upřímně mě potěšilo, že to The Weeknd nezabalil po hodině hraní, ale představení protáhl na úctyhodné dvě hodiny bez přestávky. Koncert tak končil po desáté večerní za ohromného potlesku, který byl určen nejen jako poděkování, ale také jako rozloučení se s jednou dlouhou kapitolou. The Weeknd totiž po konci aktuálního turné už nebude vystupovat pod tímto pseudonymem, ale i do umělecké branže nasadí své pravé jméno: Abel Makkonen Tesfaye.

Vystoupení předčilo mé očekávání – a sám jsem byl v údivu, když se mi v jeden moment plnily oči slzami. Jeho písničky mám rád, není to ale můj takzvaný all-time favorite artist. Jakmile jsem ale nasedl do zaplněného metra a myšlenkami byl pořád na koncertu, uvědomil jsem si, že jsem v životě neviděl něco tak fascinujícího. A jestli se někdy rozhodne Prahu opět navštívit, pro lístky nabíhám mezi prvními.

Níže jen krátká ukázka, jak to na koncertu vypadalo:

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílel uživatel @filiphouska

Foto: Ema Ižvoltová/Bee Content

Pohled na plastické panorama města ve tmě a davy diváků