Kunštátská kaple zažila už Marii Terezii, právě za její vlády byla totiž v Orlických horách postavená. A taky pamatuje dřevorubce, kteří sem jezdili za prací, vyhnání německého obyvatelstva i krutost toho českého. Dnes je nejvýše položenou kaplí zdejších kopců, kam ji chodí obdivovat turisté.

Barokní kruhovitá památka byla postavená už v roce 1760, a to ve výšce 1 035 metrů nad mořem a také uprostřed rašeliniště. Chráněným bylo území prohlášené v sedmdesátých letech. A to samo o sobě zaručuje minimálně krásnou procházku. Navíc se tu vyskytují vzácné druhy rostlin. „Pokud vyrazíte po naučné stezce po hřebeni Orlických hor, někde nad územím obce Zdobnice se můžete zastavit a trochu vydechnout u Kunštátské kaple,“ popisuje výletová aplikace Placehunter.

Dřív církevní stavba sloužila pro dřevorubce, kteří jezdili do Orlických hor z Tyrol a těžili tu dřevo. To pak plavili do kutnohorských dolů nebo do místních skláren. Zároveň ale sloužila také jako místo setkávání a také jako oddechové místo pro ty, kdo přišli z druhé strany hor. Přechod to byl totiž náročný. A koho na něm stihl nečas, měl vidinu úkrytu.

Původně byla stavba dřevěná, v devatenáctém století byla ale přestavěna na kamennou. Pravděpodobně proto, že už tehdy zpustla. Podruhé pak právě po druhé světové válce, kdy z území byli vyhnáni Němci a sžívání se nových obyvatel s krajinou trvalo, leckde přitom nebylo dokonáno dodnes.

Foto: Placehunter

Kunštácká kaple pamatuje už Marii Terezii

Kunštátská kaple o tom ví svoje. Zničený byl po válce celý interiér. V jednu chvíli bylo uprostřed svatostánku dokonce i ohniště. Příběh kaple má ale dobrý konec. Ujalo se jí totiž občanské sdružení Via Aurea, které ji začalo v šedesátých letech opravovat.

Poslední oprava započala v roce 2000, dokončená byla o čtyři roky později. Dnes je kruhovitá stavba krytá šindelovou střechou a nabízí znovu to, pro co byla postavena – zastavení na náročné cestě. Jen bohoslužby už tu nejsou. V roce 2005 byla nicméně znovu vysvěcena Dominikem Dukou.

Ke kapli se lze vydat dvěma cestami. Kratší vede ze Zdobnice a má 5,7 kilometru a převýšení 384 metrů. Druhá vede z Orlického Záhoří po zelené. Je to 7,2 kilometru s převýšením 375 metrů.

Bydlení v horské chalupě

V Orlickém Záhoří je přitom možné se i báječně vyspat. Prý je to místo naprosto okouzlující samo o sobě. Když se k tomu ale přidá ještě pobyt na chalupě Záhorka, je to dvojnásobný zážitek. Chalupa je nová a doprovází ji horská atmosféra.

Tu si lze užít samozřejmě bezmezně v létě, zima ale vyhlíží Ski arénu, která je v samotném Záhoří. Ta patří mezi nejdelší osvětlené trasy pro běžkaře v Česku. Stop je tu nespočet. Hory ale bude připomínat i samotný interiér chalupy. Deky, krb, výhled z okna směrem dolů, do malebné vsi.

Foto: Amazing Places

Chata Záhorka

V okolí si lze užít kavárnu Kyhanka, která má prý nejlepší dezerty a kávu široko daleko. „Z chaloupky je to na Kyhanku krátká procházka, na jejímž konci vás bude čekat ta nejsladší odměna,“ slibuje server s ubytováním Amazing Places. V létě lze pak vyrazit na tvrz Haničku projektovanou před druhou světovou válkou či do kostela v Neratově s prosklenou střechou. V létě lze pak vyjet do Polska na čtrnáct kilometrů dlouhý cyklistický trail.

Záhorka dohromady pojme třináct dospělých a čtyři děti. Pronajmout si lze celou chalupu. Kdo by ale takovou skupinu nedal dohromady, a přesto sem chtěl jet, může si pronajmout i jen půlku. Chalupa je rozdělená na dva apartmány, které se dají propojit.