Tisíce ujetých kilometrů jen na sílu slunce. Lightyear začal s výrobou solárního vozu za miliony

Pokud budete s vozem jezdit na správných místech a ne příliš daleko, automobilka slibuje, že nabíjecí stojan nebudete muset navštívit až sedm měsíců.

lightyear03

Foto: Lightyear

Automobilka Lightyear odstartovala sériovou produkci svého prvního modelu

0Zobrazit komentáře

V Česku jsme na solární panely zvyklí především z rozlehlých luk a střech rodinných domů. Míst, kde může sluneční kolektor dávat smysl, je však mnohem víc. Třeba na střeše vozu, jak dokazuje i solární elektromobil nizozemské společnosti Lightyear. Její model Lightyear 0, který právě vstoupil do výroby, rozepisuje zcela novou technologickou kapitolu v dopravním průmyslu.

Byť projekt z Nizozemska působil na počátku až příliš odvážně, Lightyearu se nakonec podařilo na plán sluncem poháněného stroje získat dostatek investic – a celou ideu přetavit v realitu. Ta se bude se bude zhmotňovat v továrně ve Finsku, odkud by na počátku měl každý týden vyjet jeden automobil s nevídanými technickými schopnostmi.

Projektů, které pracují s koncepcí elektromobilu se solárními panely, se objevuje stále více, přesto je právě Lightyear 0 možné považovat za průkopníka, kterému se podařilo dojít zatím vůbec nejdál. Vůz by měl být totiž schopný za pomoci solárních kolektorů získat během jednoho dne dostatek energie k překonání vzdálenosti sedmdesát kilometrů.

Za rok by tak jen na sílu slunce mělo být možné překonat až jedenáct tisíc kilometrů, což je dostatečné množství pro odbavení každodenní agendy. Praktický dojezd vozu se pohybuje lehce nad 600 kilometrů, při překonávání vzdáleností po dálnicích průměrnou rychlostí 110 km/h pak zhruba 560 kilometrů.

lightyear01

Foto: Lightyear

Lightyear 0 se vyznačuje extrémně nízkým koeficientem odporu vzduchu

Jedenáct tisíc kilometrů ročně je ovšem scénář platný za zcela ideálních podmínek, kdy se panely koupou ve slunečních paprscích od rána do večera. Největší smysl tedy bude Lightyear 0 dávat ve vyloženě slunných zemích, jako je Španělsko nebo Portugalsko.

Ostatně sama automobilka tvrdí, že dobíjet by nemělo být potřeba až sedm měsíců v roce, ovšem za předpokladu, že vůz ujede jen pětatřicet kilometrů denně. Pokud však tento ideální scénář nabouráme zamračenou realitou, schopnosti vozu se začnou zhoršovat.

Například v Amsterdamu, hlavním městě Nizozemska, kde rozhodně slunce nepraží každý den, by kolektory měly získat za den energii na zhruba padesát kilometrů. Dobíjet by tak mělo být nutné přibližně každý druhý měsíc, což ovšem stále není vůbec špatná hodnota.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S vozem by mělo být možné jet rychlostí až 160 km/h, přičemž z „nuly na sto“ dokáže zrychlit za deset vteřin. Lightyear 0 tak sice nebude ten nejsvižnější elektromobil (tento titul mimochodem nedávno získal model Nevera od Rimacu), může se však pochlubit nízkým aerodynamickým odporem, jehož součinitel činí 0,175. Maximální efektivitě pak nahrává také nízká váha vozu 1 575 kilogramů.

Lightyear má v plánu vyrobit pouze tisíc kusů tohoto auta. Vzhledem k ceně totiž nebude hledání zákazníků nic jednoduchého. Zájemci si musí připravit 250 tisíc eur, tedy přibližně 6,3 milionu korun, díky čemuž se jedná o hračku pro skutečné technologické nadšence s dostatečně bohatým kontem.

V Nizozemsku však myslí i na ty, pro které je tak drahý vůz zcela nedostupný. Společnost vyvíjí model Lightyear 2, který by měl vznikat v podstatně větší sérii. Jeho cena by se měla pohybovat okolo třiceti tisíc eur, tedy přibližně 750 tisíc korun.

V Česku cena benzínu klesá, v Maďarsku kolabuje trh. Orbánův recept selhal, vláda ruší cenové stropy

Vládce Maďarska zavedl stropy jako předvolební lákadlo, argumentoval jimi ale i v době vrcholící energetické krize kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Luboš KrečLuboš Kreč

Maďarský premiér Viktor Orbán

0Zobrazit komentáře

Ještě na jaře dávali někteří politici v Česku za příklad maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho řešení energetické krize včetně zastropování cen benzinu a nafty. Jenže silně proruský lídr musel nyní kapitulovat a jeho vláda stropy zrušila, protože kolaboval trh s pohonnými hmotami. V Česku mezitím ceny klesají a dostaly se pod 40 korun za litr.

Maďarská vláda zrušila zastropování cen na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL od úterních 23 hodin, oznámil to šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás. Skupina už během úterka varovala, že situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a že jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu.

Jde o to, že zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co vláda loni zavedla cenový strop 480 forintů (zhruba 28 korun) za litr pro benzin i naftu. Pro Orbána šlo o jeden z několika populistických předvolebních kroků, na jaře skutečně parlamentní volby opět s přehledem vyhrál.

Situaci podle firmy MOL v poslední době zkomplikovaly snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot. Těch byl v zemi nedostatek a o víkendu si řada motoristů zajela natankovat do sousedních zemí včetně Slovenska.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„MOL je na konci svých sil,“ řekl v úterý podle agentury MTI generální ředitel Zsolt Hernádi. Uvedl, že pohonné hmoty si od společnosti na čerpacích stanicích minulý týden koupilo 2,2 milionu zákazníků, což odpovídá „vrcholu nejrušnější turistické sezóny“.

Gulyás dal zrušení cenového stropu na pohonné hmoty do souvislosti se sankcemi Evropské unie týkajícími se ruské ropy. „Zavedení sankcí způsobilo výrazné problémy se zásobováním Maďarska energetickými surovinami,“ tvrdí šéf kabinetu maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána. Šéf maďarské vlády, který má z důležitých politiků v EU nejblíže k Rusku, dlouhodobě kritizuje unijní sankce proti Moskvě.

Taková argumentace ale není zcela přesvědčivá. V Maďarsku jsou problémy s pohonnými hmotami patrné již delší dobu a v sousedních zemích včetně Česka nyní ceny benzinu či nafty naopak klesají. Na přelomu listopadu a prosince se české ceny opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Nyní už lze sehnat benzín dokonce bez větších komplikací za ceny i pod 38 korun, jak ukazují data serveru Český benzín.

Ceny pohonných hmot jsou velké téma

Co se embarga týče, v zemích Evropské unie začal tento týden platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. Německo a Polsko se rozhodly nad rámec unijní shody zastavit dovoz ropy potrubím a EU odhaduje, že se embargo bude vztahovat na 90 procent veškerého jejího dovozu z Ruska.

Souběžný cenový strop má snížit příjmy Ruské federace z vývozu ropy do dalších zemí. Zakázáno je převážet ropu či pojišťovat její přepravu, pokud se bude prodávat za více než 60 dolarů. Ruská ropa je levnější než severomořská ropa Brent, která je hlavním ukazatelem vývoje cen ropy ve světě.

Zda embargo na ruskou ropu povede k opětovnému zdražení, není zatím jisté. Na trzích aktuálně panuje slabší poptávka mimo jiné kvůli ochlazování světové ekonomiky a velkému poklesu spotřeby v Číně.

S využitím ČTK