Před čtyřmi lety se zdálo, že Češi dobyli crowdfundingový portál Kickstarter se sluchátky, která oproti zbytku trhu vyčnívala. Nedávala se totiž do uší, potažmo na uši, ale zvuk vedla přes lícní kost. Zájem o ně byl nevídaný, problém ale byl v tom, že části zákazníků ani po letech od zaplacení nedorazila. Teď se má situace měnit – a do rukou se dostala i nám v redakci, kde jsme je vyzkoušeli. A nebýt jedné podstatné věci, možná bychom je i nosili.

Když český startup Sentien na Kickstarter vstupoval, měl cíl získat deset tisíc dolarů, tedy zhruba 220 tisíc korun. Během jediného dne tuto misi pětinásobně překonal, po měsíci od spuštění kampaně už byl nad hranicí tři čtvrtě milionu dolarů. A do dnešního dne to je zhruba sedmnáct milionů korun od více než tří tisíc podporovatelů.

Zakladatelé značky Imrich Valach, Darek Zahálka a Peter Jensen si mohli mnout ruce a připravovat se na projekt, který předčil jejich očekávání. S postupem času se ale ukázalo, že řadě zákazníků údajně revoluční sluchátka ani po letech nepřišla, byť si za ně zaplatili. Proto se ze Sentienu začal stávat startupový duch, nad kterým se vznášelo mnoho otazníků.

„Průběžně jsme pak odesílali menší zásilky, přiznávám ale, že jsme je měli také komunikovat. To, že jsme některé headsety nezvládli odeslat dříve, je moje chyba, za kterou se omlouvám. Neměli jsme dobrý systém. Dnes však mohu říci, že většina podporovatelů své objednávky obdržela. Nyní už řešíme jednotlivé případy,“ objasňuje teď Valach pro CzechCrunch s tím, že výroba stále probíhá.

Sentien, který za minulý rok zaznamenal ztrátu přes pět milionů korun, postupně přešel na klasický prodej, kdy sluchátka nabízí na oficiálním e-shopu za 5 500 korun s doručením do tří až pěti dnů. Mezitím ale musí stále řešit komentáře lidí, kteří čekají na sluchátka objednaná právě skrze Kickstarter. Někteří chtějí své peníze zpět, jiní si stěžují na nedostatečnou komunikaci.

Jsou ale i tací, kterým sluchátka přišla, ale rozhodli se je prodat, protože přišla tak pozdě, že už je vůbec nepotřebují. To je případ muže s přezdívkou Alesv6, který je objednal v roce 2021 a dorazila mu letos v dubnu. „Mezitím jsem začal pracovat ve strojírenství, kde se kvůli okolnímu hluku nehodí,“ píše u inzerátu na Aukru, kde je prodává za tři tisíce.

Valach loni pro CzechCrunch uvedl, že původně šli na Kickstarter s verzí, v níž se plasty a elektronika vyráběly v malé sérii. „Velká série už má jiné nástroje na výrobu. Je ale o řád lepší – povrchová úprava, firmware, kvalita zvuku i mikrofonů. A má nový čip pro dotykové plochy,“ vysvětloval důvod průtahů. Pak se odvolával na veletoče v dodavatelském řetězci čipů po pandemii, na změny výrobců součástek i na inflaci.

Problémy s výrobou a logistikou jsou ale jedna věc – ta druhá tkví v tom, jestli dlouhé roky slibovaný produkt dostojí svých slov a skutečně doručí do uší zákazníků kvalitní zážitek. A protože jsme měli možnost sluchátka pár týdnů testovat, na začátek můžeme říct, že doopravdy hrají a mají své využití. Jenže co na tom, když jejich design spíš ubližuje.

Nemohli jsme se zbavit dojmu, že zařízení vypadá spíš jako pomůcka pro nedoslýchavé. Na první pohled působí jako naslouchátko, které se přes zadní část hlavy táhne zpoza jednoho laloku k druhému. Jsou sice lehké a díky své univerzální velikosti příjemně drží, ale esteticky je stále co dohánět. Mohou za to především malé krabičky, kde jsou uchovány baterie a další technické vnitřnosti.

Pro ty, kteří mají dlouhé vlasy, ale design nutně nemusí hrát velkou roli, protože pod ně sluchátka pohodlně schovají. Pak už je stačí jen spárovat s telefonem, což fungovalo překvapivě rychle a spolehlivě, a poslouchat. Nejsme audiofilové, tudíž nedokážeme říct, jak na tom zvuk je, ale realisticky bychom ho přirovnali k tomu, co leze například z EarPodů od Applu.

Není to nic bombastického, zároveň ale nejde o průšvih. Hudba, podcasty nebo jakékoliv jiné nahrávky se na nich dají poslouchat naprosto v pohodě. A byť je zvuk veden přes lícní kost (přesněji řečeno se lícní kost rozvibruje a vibrace jsou přenášeny dále do ucha), poměrně dobře tlumí navenek. Pakliže nemáte hudbu na plnou hlasitost, okolí ji neslyší. Pomáhají i externí špunty do uší, která zvuk „zkvalitní“.

Legitimní výtkou může být jejich výdrž, která při troše štěstí dosahuje deseti hodin. Někteří tak budou muset nabíjet sluchátka každý druhý den, jiným to ale problém dělat nemusí, ostatně v dnešní době se nabíjí už kdeco. Příjemným bonusem jsou voděodolnost, nabíjení přes USB-C a několik dotykových ovládacích gest na ploškách, které se nastavují přes aplikaci v telefonu.

Nelze se ale zbavit dojmu, že čekáte něco víc. Kdybyste si je jen tak koupili, přišli vám za pár dní a nevěděli nic o pozadí celého vývoje, tak v pořádku. Jenže teď se vám dostal do rukou produkt, na který „čekáte“ čtyři roky, a automaticky od něj vyžadujete, že vám vytře zrak (nebo teda spíš sluch). Což se v našem případě u sentienů spíš neděje.