Tři dny v kanceláři, dva kdekoliv jinde. Google zkouší nové pracovní pořádky a přidává se i Komerční banka
Když se v průběhu většiny letošního roku mluvilo o tom, že se svět po pandemii nenávratně změní, nemuselo být snadné si pod tím něco konkrétního představit. Co by se po rozšíření vakcinace a minimalizace následků nového viru mělo měnit? Třeba to, jak a kdy chodíme do práce. Operuje s tím i samotný Google, který plánuje permanentně zavést tři dny práce v kancelářích a dva dny práce doma, a následuje ho také tuzemská Komerční banka.
Home office je letos naprosto všude a někde tento koncept jako protipandemické opatření vyžaduje i vláda. Maximální možný přechod na práci mimo tradiční kanceláře ohlásila většina velkých firem. Google se v březnu stal jednou z prvních a v červenci pak přišel s rozhodnutím, že s takovým stavem kvůli postupné distribuci vakcíny proti COVID-19 počítá až do července příštího roku.
Ve Spojených státech ale vedle prvních očkovaných zdravotníků stále padají rekordy v počtu infekcí a úmrtí. Technologický gigant se proto pro dominantní část svých pracovníků rozhodl návrat do kanceláří odsunout minimálně na září. Nyní je navíc dost možné, že se tam během klasického pracovního týdne všichni už nikdy znovu nepotkají.
Otázkou za miliardy totiž je, co po pandemii, když nové pořádky nebudou diktovány zdravotní situací, ale zjištěními, která si vynutila. Jak nyní napsal ředitel Googlu Sundar Pichai v dopisu zaměstnancům, odpovědí by mohlo být: zůstaňme doma o něco déle, konkrétně o dva dny. Firma zvažuje už nadobro přejít na systém „flexibilního pracovního týdne“, který by vyžadoval pracovat přímo v kancelářích jenom tři dny týdně v rámci „dnů spolupráce“.
„Testujeme hypotézu, podle které model flexibilní práce povede k větší produktivitě, spolupráci a blahobytu pracovníků,“ píše Pichai v e-mailu, k němuž se dostal deník The New York Times. Zatím není vůbec jasné, v jakém měřítku či časovém horizontu by se mohl hybridní model práce v Googlu objevit, už samotné jeho zvažování je nicméně zásadním příkladem dlouhodobého vlivu pandemie na fungování společnosti.