Tričko za babku nemusí být jen tak. Proč je tržiště Temu spojované s porušováním lidských práv

Levné nakupování bohužel nemusí být zcela bez úroků. Nejen v případě Temu jsou totiž na místě obavy, že zboží pochází ze systému nucených prací.

temu-5

Foto: CzechCrunch

Okolo čínského tržiště Temu se vznášejí pochyby, zda zboží, které se na něm prodává, nepochází z nucených prací

0Zobrazit komentáře

Co spojuje levnou módu a porušování lidských práv Ujgurů? Podle amerického Kongresu to může být i čínské online tržiště Temu, které v posledních měsících vzhledem k masivní reklamní kampani nejspíš nepřehlédl nikdo, kdo má přístup na internet. Temu nabízí svým zákazníkům takřka všechno, na co si jen vzpomenou, a ceny drží až znepokojivě nízko. Dovolit si to může díky síti více než 80 tisíc dodavatelů a podle svých slov také díky tomu, že se zbavuje prostředníků mezi výrobci a zákazníky. A i když tvrdí, že spolupracuje jen se subjekty, které nesmí při výrobě zboží využívat nucenou, trestnou nebo dětskou práci, pravda je nejspíš mnohem komplikovanější. Podezření navíc padá i na další velké hráče nejen v módním průmyslu.

Čínské tržiště s rozličným zbožím zahltilo v uplynulých měsících český internet a znervóznilo spoustu domácích internetových prodejců, jelikož upoutalo pozornost velké části zákazníků. V krátké době se stalo klíčovým klientem logistické Zásilkovny a podle informací CzechCrunche patří i mezi největší odběratele služeb DPD. V Česku jeho popularita rychle vzrostla díky tomu, že nabízí extrémně levné zboží od příborů až po výbavu pro domácí mazlíčky a nadto dovoz zdarma.

To by samo o sobě ještě nebylo tak problematické: na trhu se jednoduše objevil velký hráč, který má lidem co nabídnout v době, kdy šetří, jak jen můžou. A díky tomu, že je Temu součástí společnosti PDD Holdings, která stojí i za další e-commerce platformou Pinduoduo působící v Číně, má finanční prostředky na to, aby na sebe upoutal patřičnou pozornost – třeba i reklamním spotem na Super Bowlu v odhadované hodnotě 20 milionů dolarů, kterým společnost lákala spotřebitele na to, aby nakupovali jako miliardáři.

Jenže jaká je skutečná cena produktů, které je možné zakoupit za částky mnohdy začínajících na jednotkách korun? Byznys model Temu je postavený na tom, že coby tržiště slouží pouze jako prostředník mezi dodavateli a zákazníky. Podle údajů, které má k dispozici americký Kongres, respektive jeho Výbor pro strategickou soutěž mezi USA a Čínskou komunistickou stranou, jde o více než 80 tisíc subjektů, které se z velké části nacházejí přímo v Číně. „V odpovědi na náš dotaz společnost Temu přiznala, že na své platformě nemá zavedenou politiku, která by zakazovala prodej zboží z oblasti Sin-ťiang,“ stojí mimo jiné v dokumentu výboru.

temu

Foto: Temu

Temu investovala do reklamy na Super Bowlu odhadem 20 milionů dolarů

Výbor zmiňuje oblast na severozápadu Číny záměrně proto, že je z hlediska lidských práv velmi problematická. Podle dostupných propočtů zde žije 11 milionů Ujgurů, což je menšina převážně muslimského etnika, proti které od počátku kontroly oblasti komunistickou Čínou trvají postupně se zpřísňující represe. „Od roku 2016 se represe výrazně vystupňovaly. Nadále gradují v tom smyslu, že se přesouvají pod povrch a zdokonalují, probíhá proces podobný normalizaci, ČLR jej dokonce také nazývá normalizací,“ přibližuje Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR.

Nucená práce maskovaná za boj proti chudobě

Pod zmíněnou normalizaci patří například hromadné porušování lidských práv, jako je zadržování, sledování či nucené práce, které ale čínská vláda nazývá „bojem za snížení chudoby“. Hovoří se ale také o nucených sterilizacích, mučení a znásilňování. Mnoho příslušníků ujgurské menšiny bylo v minulosti uvězněno do převýchovných táborů, v nichž museli podstoupit vojenský výcvik, izolaci či psychické i fyzické týrání.

„Část převýchovných táborů byla po roce 2019 uzavřena, což předpokládáme, že se stalo i díky tlaku mezinárodního společenství, ale řádově statisíce vězňů byly od té doby přesunuty do věznic. Zbytek ‚na svobodě‘ je stále pod dohledem a pod různými formami represe v podobě například nucených prací a dalších násilně asimilačních opatření. Cílem je zničit Ujgury jakožto samostatně existující svébytnou skupinu obyvatel, počínštit je,“ dodává Klimeš.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V Sin-ťiangu mají úřady dokonce přímo stanovenou vládní politiku nařizující lidem, zejména tedy příslušníkům ujgurské menšiny, kde mají pracovat. Podle Adriana Zenze, vedoucího Ústavu čínských studií v Nadaci obětí komunismu se sídlem ve Washingtonu, je zde v současnosti dokonce největší systém státem nařízené nucené práce na světě. Jen od ledna do září roku 2023 byly pod taktovkou vlády nuceně zaměstnány více než tři miliony lidí.

Nucené práce jsou sice jen jedním ze střípků tvořících celý obraz utlačování Ujgurů, hmatatelně však prosakují za čínské hranice. Zboží, které se dostává ke spotřebitelům po celém světě, totiž může pocházet právě z míst, kde jsou Ujguři „zaměstnáni“ proti své vůli. Ze Sin-ťiangu například pochází přes 80 procent čínské bavlny, ale také výrobky jako solární panely, textil, produkty z rajčat či součástky a materiály pro automobilový průmysl.

Temu tak není jediná společnost, u které panuje podezření, že prodává zboží ze Sin-ťiangu vyrobené v protiprávních podmínkách. Americký Kongres se ve své zprávě zaměřil také na prodejce fast fashion Shein, v loňském roce se obavy objevily také v souvislosti s módní značkou Nike, bavlna pocházející z oblasti Sin-ťiang byla nalezena v oblečení značek Adidas, Hugo Boss či Puma.

temu-4

Přečtěte si takéVelký nájezd Temu: 10 otázek, co to je i proč tam nenakupovat10 věcí, které byste měli vědět o Temu. Co to je, čím dělá vrásky e-shopům i proč tam raději nenakupovat

Problém se týká ale i automobilového průmyslu. Deník Financial Times letos v únoru informoval, že přibližně tisíc vozů Porsche, několik stovek vozů Bentley a několik tisíc vozů Audi bylo zadrženo v amerických přístavech, protože čínský subdodavatel porušil zákony proti nucené práci. Sněmovna reprezentantů USA tak společnost Volkswagen, pod kterou zmíněné značky automobilů spadají, vyzvala, aby zastavila svou výrobu v Sin-ťiangu. A čistý štít nejspíš nemají ani Tesla, Toyota a General Motors, které pracují s hliníkem se stopou porušování lidských práv.

Změna v nedohlednu

Podle Adriana Zenze se bohužel ukazuje, že co se nucených prací v Sin-ťiangu týče, nejde o trend, který by se měl v dohledné době zmírnit, spíše naopak. Čínské pracovní plány na tento rok totiž nařizují zintenzivnění požadavků na zaměstnávání cílových etnických skupin v regionu, riziko nucené práce tak ještě stoupá. I proto byl už v roce 2020 přijat v USA zákon nazvaný Uyghur Forced Labor Prevention Act (UFLPA). Na jeho základě se automaticky předpokládá, že výrobky, které pochází ze Sin-ťiangu, byly vyrobeny nucenou prací – pokud tedy dovozce nemůže dokázat, že tomu tak není.

A to je právě případ Temu. Podle amerického Kongresu totiž společnost nemá žádný nástroj na to, aby dokázala, že zboží prodávané na jejích stránkách nepochází právě z továren postavených na nucené práci. „Temu nemá žádný reportovací ani auditní systém, jehož prostřednictvím by nezávisle prověřilo desítky tisíc dodavatelů zalistovaných na jeho webových stránkách. Nemá tak jak prověřit, že zboží, které nabízí, nevzniká nucenou prací Ujgurů,“ stojí v prohlášení výboru.

Je to, co se děje v Sin-ťiangu, genocida?

Ujgurský tribunál, nezávislá britská komise právníků, akademiků a podnikatelů, zkoumala v roce 2021 chování Pekingu k ujgurské menšině. Na základě důkazů, které získala, dospěla k závěru, že Čínská lidová republika páchá genocidu.

OSN ale v této záležitosti mlčí. V roce 2022 vydala prohlášení, že Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v Sin-ťiangu závažných porušení lidských práv.

Za genocidu označily jednání Číny například Spojené státy, Kanada, Nizozemsko, Velká Británie, Litva či Francie. Česko označilo zacházení čínské vlády s Ujgury jako závažné porušování lidských práv.

Temu v této souvislosti zmiňuje jedině to, že prodejci musí souhlasit s jeho kodexem, v němž je zmíněna i politika nulové tolerance k použití vynucené nebo jinak trestné práce. Nezmiňuje se však o Sin-ťiangu, UFLPA ani o jakémkoliv jiném ustanovení zákona. Redakci CzechCrunche společnost Temu napsala, že obvinění týkající se vykořisťovatelských pracovních praktik nejsou pravdivá. Upřesnila, že nízkých cen se jí daří dosáhnout díky modelu „od výrobce ke spotřebiteli“, který snižuje náklady na dopravu, skladování a manipulaci spojenou s prodejem zboží.

„Mnozí z našich obchodníků jsou zavedení výrobci vybavení nejmodernějšími výrobními zařízeními. Stejné továrny dodávají zboží známým americkým značkám a maloobchodním prodejcům, jako jsou Amazon, Walmart a Target. Společnost Temu se zavázala k dodržování etických pracovních postupů. Náš Kodex chování třetí strany přísně zakazuje nucenou, trestnou nebo dětskou práci a nařizuje dodržování všech místních zákonů o mzdách a pracovní době,“ napsali zástupci Temu.

Na otázku, jak Temu reálně kontroluje, zda se jeho 80 tisíc dodavatelů nepodílí na nucené práci, však společnost neodpověděla, nereagovala ani na dotazy související se zákonem UFLPA a s tím, odkud přesně zboží prodávané na online tržišti pochází. Dokud tak Temu transparentně neodkryje své dodavatelské řetězce a neupřesní, jakou má zavedenou politiku na zákaz prodeje zboží z oblasti Sin-ťiang, je na místě se zamyslet nad tím, jestli skutečně potřebujeme nakupovat jako miliardáři.

Výplata za video na Instagramu. V Americe už děti nebudou pomáhat rodičům s obsahem na sítě zadarmo

Třicet procent výdělku ze sociálních sítí budou muset rodiče–influenceři ukládat dětem na spoření. Zákon platí už ve více státech USA.

dívka, telefon, peníze

Foto: CzechCrunch/Midjourney

Mají se děti objevovat na sociálních sítích? A mají za to dostat zaplaceno?

0Zobrazit komentáře

Ekonomika kolem sociálních sítí roste, týká se to i účtů, na kterých jsou zobrazovány děti. Zatímco v USA řeší finanční otázku a snahu zajistit dětem část výdělku ze sítí jejich rodičů, v Evropě vítězí tendence děti před sítěmi ochránit úplně.

„Je hodně influencerů, kteří na ukazování svých dětí na sociálních sítích vydělávají těžké peníze,“ říká Aneta Martinek, spoluzakladatelka platformy #holkyzmarketingu. Poprvé se s reklamou prezentovanou dětmi influencerů setkala, když své dceři pustila YouTube Kids. „Fenomén je to děsivý, je fajn že se o tom alespoň někde začíná mluvit,“ dodává.

Kalifornským senátem prošel koncem loňského roku zákon, který, pokud ho nyní schválí i kalifornská poslanecká sněmovna, bude ukládat rodičům–influencerům povinnost odkládat třicet procent online výdělků svým dětem. Tedy pokud se i potomci na jejich kanálech ukazují, a tím pádem se podílejí na tvorbě jejich obsahu.

Peníze by měli rodiče schovat na spořicích účtech a děti je mají mít k dispozici ve chvíli, kdy dosáhnou dospělosti. „Neplánujeme ze státu dělat chůvu, která bude lézt lidem do kartoték v jejich osobním účetnictví. Ale myslím, že je to rozumný předpoklad, že si budou lidé vést základní záznamy a založí dítěti například spořicí účet v bance, která rodině spravuje finance,“ řekl pro server The Information předkladatel návrhu, demokratický senátor Steve Padilla.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Padilla se inspiroval normou, které se říká zákon Jackieho Coogana. Ten byl schválen pro ochranu dětských hollywoodských herců ve třicátých letech. Jackie Coogan byl dětský filmový herec, který vydělal miliony, jeho rodiče je ale, než dospěl, stihli všechny utratit. Podobně jako Padillův návrh ukládá i zákon Jackieho Coogana povinnost odkládat část výdělku dětského herce na spořicí účet, kromě toho ale upravuje i právo dětských herců na vzdělání a volný čas.

Kalifornie není jediná, kdo se v USA zabývá tématem dětských výdělků ze sítí. Zákon, který teď prošel tamním senátem, už od loňského září platí v Illinois. Podobná legislativní úprava byla zavedena ve státě Washington a možná brzy projde i v Marylandu.

Sám senátor Padilla přiznává, že zatím neví, jak se budou řešit finance v případě, že účet na sociálních sítí vlastní přímo nezletilý. Jeho opatření má primárně zabránit rodičům ve zneužívání svých dětí na jejich účtech, nicméně i „podnikání“ dětí na sítích budou muset zákonodárci ve Spojených státech brzy řešit. Nejde totiž vůbec o malou část trhu.

Rodiče budou muset dávat stranou třicet procent výdělků ze sociálních sítí

Banka Goldman Sachs podle deníku Washington Post odhaduje, že ekonomika točící se kolem influencerů na sociálních sítích má nyní hodnotu přes 250 miliard dolarů (bezmála šest bilionů korun). A velká část z těch, kdo takto vydělávají peníze, je přitom nezletilá.

V Evropě se zákonodárci zatím zaměřují spíš na to, aby rodiče fotky svých dětí na sítě nedávali vůbec. Ve Francii platí od loňského roku zákon, podle kterého by rodiče postování fotografií dětí neměli zneužívat. V extrémních případech by pak mohli přijít i o rodičovská práva. Zákon byl prioritou současného prezidenta Emanuela Macrona, který proti „sharentingu“, jak se sdílení fotek dětí rodiči říká, dlouhodobě bojuje.

V Česku zatím žádný podobný zákon neplatí. Soudy ale vycházejí vstříc ve chvíli, kdy si jeden z rodičů zveřejňování dítěte na sociálních sítích nepřeje. V loňském roce takto soud například na podnět herce Jakuba Prachaře zakázal jeho bývalé manželce Agátě Hanychové, která je na internetu velmi aktivní, zobrazování jejich společné dcery.

macron

Foto: Jacques Paquier/Flickr

Francouzský prezident Emmanuel Macron

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

„I u nás bychom měli hledat hranici mezi tím, kdy jde o vydělávání na svém dítěti a kdy je dítě prostě součástí něčího života, stejně jako třeba domácí mazlíček nebo partner,“ říká Martinek. A dodává, že si kvůli tomu budeme muset nejspíš projít širokou společenskou diskusí a že je potřeba tento fenomén začít řešit.

Podle mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků používá sociální sítě v Česku už v jedenácti letech mezi 74 a 77 procenty dětí a číslo se s věkem postupně zvyšuje. Přitom podle pravidel společnosti Meta by na Instagramu a Facebooku mělo být uživatelům alespoň o dva roky víc. Stejně tak na TikToku.