Co spojuje levnou módu a porušování lidských práv Ujgurů? Podle amerického Kongresu to může být i čínské online tržiště Temu, které v posledních měsících vzhledem k masivní reklamní kampani nejspíš nepřehlédl nikdo, kdo má přístup na internet. Temu nabízí svým zákazníkům takřka všechno, na co si jen vzpomenou, a ceny drží až znepokojivě nízko. Dovolit si to může díky síti více než 80 tisíc dodavatelů a podle svých slov také díky tomu, že se zbavuje prostředníků mezi výrobci a zákazníky. A i když tvrdí, že spolupracuje jen se subjekty, které nesmí při výrobě zboží využívat nucenou, trestnou nebo dětskou práci, pravda je nejspíš mnohem komplikovanější. Podezření navíc padá i na další velké hráče nejen v módním průmyslu.

Čínské tržiště s rozličným zbožím zahltilo v uplynulých měsících český internet a znervóznilo spoustu domácích internetových prodejců, jelikož upoutalo pozornost velké části zákazníků. V krátké době se stalo klíčovým klientem logistické Zásilkovny a podle informací CzechCrunche patří i mezi největší odběratele služeb DPD. V Česku jeho popularita rychle vzrostla díky tomu, že nabízí extrémně levné zboží od příborů až po výbavu pro domácí mazlíčky a nadto dovoz zdarma.

To by samo o sobě ještě nebylo tak problematické: na trhu se jednoduše objevil velký hráč, který má lidem co nabídnout v době, kdy šetří, jak jen můžou. A díky tomu, že je Temu součástí společnosti PDD Holdings, která stojí i za další e-commerce platformou Pinduoduo působící v Číně, má finanční prostředky na to, aby na sebe upoutal patřičnou pozornost – třeba i reklamním spotem na Super Bowlu v odhadované hodnotě 20 milionů dolarů, kterým společnost lákala spotřebitele na to, aby nakupovali jako miliardáři.

Jenže jaká je skutečná cena produktů, které je možné zakoupit za částky mnohdy začínajících na jednotkách korun? Byznys model Temu je postavený na tom, že coby tržiště slouží pouze jako prostředník mezi dodavateli a zákazníky. Podle údajů, které má k dispozici americký Kongres, respektive jeho Výbor pro strategickou soutěž mezi USA a Čínskou komunistickou stranou, jde o více než 80 tisíc subjektů, které se z velké části nacházejí přímo v Číně. „V odpovědi na náš dotaz společnost Temu přiznala, že na své platformě nemá zavedenou politiku, která by zakazovala prodej zboží z oblasti Sin-ťiang,“ stojí mimo jiné v dokumentu výboru.

Foto: Temu

Temu investovala do reklamy na Super Bowlu odhadem 20 milionů dolarů

Výbor zmiňuje oblast na severozápadu Číny záměrně proto, že je z hlediska lidských práv velmi problematická. Podle dostupných propočtů zde žije 11 milionů Ujgurů, což je menšina převážně muslimského etnika, proti které od počátku kontroly oblasti komunistickou Čínou trvají postupně se zpřísňující represe. „Od roku 2016 se represe výrazně vystupňovaly. Nadále gradují v tom smyslu, že se přesouvají pod povrch a zdokonalují, probíhá proces podobný normalizaci, ČLR jej dokonce také nazývá normalizací,“ přibližuje Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR.

Nucená práce maskovaná za boj proti chudobě

Pod zmíněnou normalizaci patří například hromadné porušování lidských práv, jako je zadržování, sledování či nucené práce, které ale čínská vláda nazývá „bojem za snížení chudoby“. Hovoří se ale také o nucených sterilizacích, mučení a znásilňování. Mnoho příslušníků ujgurské menšiny bylo v minulosti uvězněno do převýchovných táborů, v nichž museli podstoupit vojenský výcvik, izolaci či psychické i fyzické týrání.

„Část převýchovných táborů byla po roce 2019 uzavřena, což předpokládáme, že se stalo i díky tlaku mezinárodního společenství, ale řádově statisíce vězňů byly od té doby přesunuty do věznic. Zbytek ‚na svobodě‘ je stále pod dohledem a pod různými formami represe v podobě například nucených prací a dalších násilně asimilačních opatření. Cílem je zničit Ujgury jakožto samostatně existující svébytnou skupinu obyvatel, počínštit je,“ dodává Klimeš.

V Sin-ťiangu mají úřady dokonce přímo stanovenou vládní politiku nařizující lidem, zejména tedy příslušníkům ujgurské menšiny, kde mají pracovat. Podle Adriana Zenze, vedoucího Ústavu čínských studií v Nadaci obětí komunismu se sídlem ve Washingtonu, je zde v současnosti dokonce největší systém státem nařízené nucené práce na světě. Jen od ledna do září roku 2023 byly pod taktovkou vlády nuceně zaměstnány více než tři miliony lidí.

Nucené práce jsou sice jen jedním ze střípků tvořících celý obraz utlačování Ujgurů, hmatatelně však prosakují za čínské hranice. Zboží, které se dostává ke spotřebitelům po celém světě, totiž může pocházet právě z míst, kde jsou Ujguři „zaměstnáni“ proti své vůli. Ze Sin-ťiangu například pochází přes 80 procent čínské bavlny, ale také výrobky jako solární panely, textil, produkty z rajčat či součástky a materiály pro automobilový průmysl.

Temu tak není jediná společnost, u které panuje podezření, že prodává zboží ze Sin-ťiangu vyrobené v protiprávních podmínkách. Americký Kongres se ve své zprávě zaměřil také na prodejce fast fashion Shein, v loňském roce se obavy objevily také v souvislosti s módní značkou Nike, bavlna pocházející z oblasti Sin-ťiang byla nalezena v oblečení značek Adidas, Hugo Boss či Puma.

Problém se týká ale i automobilového průmyslu. Deník Financial Times letos v únoru informoval, že přibližně tisíc vozů Porsche, několik stovek vozů Bentley a několik tisíc vozů Audi bylo zadrženo v amerických přístavech, protože čínský subdodavatel porušil zákony proti nucené práci. Sněmovna reprezentantů USA tak společnost Volkswagen, pod kterou zmíněné značky automobilů spadají, vyzvala, aby zastavila svou výrobu v Sin-ťiangu. A čistý štít nejspíš nemají ani Tesla, Toyota a General Motors, které pracují s hliníkem se stopou porušování lidských práv.

Změna v nedohlednu

Podle Adriana Zenze se bohužel ukazuje, že co se nucených prací v Sin-ťiangu týče, nejde o trend, který by se měl v dohledné době zmírnit, spíše naopak. Čínské pracovní plány na tento rok totiž nařizují zintenzivnění požadavků na zaměstnávání cílových etnických skupin v regionu, riziko nucené práce tak ještě stoupá. I proto byl už v roce 2020 přijat v USA zákon nazvaný Uyghur Forced Labor Prevention Act (UFLPA). Na jeho základě se automaticky předpokládá, že výrobky, které pochází ze Sin-ťiangu, byly vyrobeny nucenou prací – pokud tedy dovozce nemůže dokázat, že tomu tak není.

A to je právě případ Temu. Podle amerického Kongresu totiž společnost nemá žádný nástroj na to, aby dokázala, že zboží prodávané na jejích stránkách nepochází právě z továren postavených na nucené práci. „Temu nemá žádný reportovací ani auditní systém, jehož prostřednictvím by nezávisle prověřilo desítky tisíc dodavatelů zalistovaných na jeho webových stránkách. Nemá tak jak prověřit, že zboží, které nabízí, nevzniká nucenou prací Ujgurů,“ stojí v prohlášení výboru.

Temu v této souvislosti zmiňuje jedině to, že prodejci musí souhlasit s jeho kodexem, v němž je zmíněna i politika nulové tolerance k použití vynucené nebo jinak trestné práce. Nezmiňuje se však o Sin-ťiangu, UFLPA ani o jakémkoliv jiném ustanovení zákona. Redakci CzechCrunche společnost Temu napsala, že obvinění týkající se vykořisťovatelských pracovních praktik nejsou pravdivá. Upřesnila, že nízkých cen se jí daří dosáhnout díky modelu „od výrobce ke spotřebiteli“, který snižuje náklady na dopravu, skladování a manipulaci spojenou s prodejem zboží.

„Mnozí z našich obchodníků jsou zavedení výrobci vybavení nejmodernějšími výrobními zařízeními. Stejné továrny dodávají zboží známým americkým značkám a maloobchodním prodejcům, jako jsou Amazon, Walmart a Target. Společnost Temu se zavázala k dodržování etických pracovních postupů. Náš Kodex chování třetí strany přísně zakazuje nucenou, trestnou nebo dětskou práci a nařizuje dodržování všech místních zákonů o mzdách a pracovní době,“ napsali zástupci Temu.

Na otázku, jak Temu reálně kontroluje, zda se jeho 80 tisíc dodavatelů nepodílí na nucené práci, však společnost neodpověděla, nereagovala ani na dotazy související se zákonem UFLPA a s tím, odkud přesně zboží prodávané na online tržišti pochází. Dokud tak Temu transparentně neodkryje své dodavatelské řetězce a neupřesní, jakou má zavedenou politiku na zákaz prodeje zboží z oblasti Sin-ťiang, je na místě se zamyslet nad tím, jestli skutečně potřebujeme nakupovat jako miliardáři.